08.02.2009 - Vydařený víkend

19. února 2009 v 11:27 | Cirrat |  Denní hemzy
V sobotu měly přijít dvě kamarádky na oběd (když se mi nechce nikam chodit, přitáhnu ostatní k nám). Bohužel, jedna odpadla, protože jí příští víkend přijedou kamarádi a potřebovala si pořádně uklidit byt, druhou nachytal šéf v práci, když si poprvé za ten den otevřela počítač na soukromých stránkách a napařil jí práci o víkendu. Netroufla si odporovat, protože má slíbenou dovolenou a nechce, aby jí to zatrhli.

Sobotu jsme tedy úspěšně prochrněli, vstávali jsme o půl dvanácté (já byla vzhůru dřív, viz deníček, ale vzala jsem si prostě notebook do peřin), dokonce myslím, že jsme vegetovali doma celý den a ani jsme nebyli venku... :-) Lenora líná! :-D
Zničehonic odpoledne bumanželovi zazvonil telefon. Volal mu kapelník ze skupiny, ve které hrál naposled a ze které byl nakonec kvůli fyzickým problémům odejit (o tom potom), že kytarista na záskok jaksi nezaskakuje a nefunguje a například si celou zkoušku nenaladil kytaru a rejpal do basáka, že hraje něco jiného. Nebo si popletl písničky a v jedné zahrál sólo z druhé a pak nevěděl kudy z konopí a podobně. A že jestli by se přítel necítil na to, se vrátit. A že zkouška je v neděli večer.
Domluvili jsme se, že proč ne, jestli na to bude fyzicky i časově mít se ukáže během několika málo zkoušek - a po tom "odchodu", kdy se nejdřív kapelník tvářil, že na něj počkají, aby pak během několika málo dní otočil na obrtlíku, nevzal přítel kytaru do ruky měsíc a půl. Co se mě týče, i když to bude náročné, jen ať hraje. Chlap má mít koníčka, aby se měl po práci jak odreagovat :-) Samozřejmě, dohodli jsme se, že kdyby ho to mělo ohrožovat na zdraví, holt toho bude muset zase nechat, dokud se nedoléčí.
Na jednu stranu jsem ráda, že bumanžel zase hraje. Jeho to baví, mně se ty písničky líbí a jak říkám, chlap má mít koně. Na druhou stranu ráda nejsem, protože se pořád ještě projevují nějaké ty zdravotní problémy a přejíždění hodinu a půl na zkoušku a hodinu ze zkoušky je fyzicky náročné. Taky samozřejmě to jde z našeho společně stráveného času (i když zatím jezdím s ním - sichr je sichr) a svatba je už za dva a půl měsíce a pořád ještě není všechno domluveno (uá!).
V neděli večer jsme tedy byli na zkoušce kapely. Ráno to ale byla taky sranda - spolužačka ze školy (po osmi letech si dodělávám maturitu) potřebovala nutně nafotit talentovky na vysokou. Fotoaparát je její sen a touha a už teď si s ním přivydělává. Potřebovala je nafotit tenhle víkend, ale vybuchla jí všechna tři místa, která měla na focení domluvená. Ve čtvrtek mi v lavici kvílela, že potřebuje velké zrcadlo ve zlaceném vyřezávaném rámu a já na to, že jedno takové doma máme, a že klidně může přijít a nafotit to u nás.
Takže od rána nám po předsíni před zrcadlem trajdala fotografka, model s modelkou (zrekrutováni z řad přátel) a ještě jedna kamarádka a fotili. Nakonec mě to vtáhlo natolik, že jsem jim začala pomáhat s rekvizitami, dolaďovat detaily a prostě jsem jim do toho kecala. Užili jsme si spoustu srandy a už se těším na fotky. No a teď se jdu odvážně pustit do překladu z němčiny, na který mám celkem dva dny :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama