11.02.2009 - Pár tipů pro život s alergiky

19. února 2009 v 11:39 | Cirrat |  Denní hemzy
Upozornění: žádné informace v tomto článku nemají nahrazovat lékařskou péči; nepokouším se nikoho léčit - jenom se dělím o své vlastní zkušenosti.

Alergie na pyl mi byla diagnostikována v mých deseti letech. Alergoložka mi tenkrát nasadila dvojkombinaci silných léků ve zvýšených dávkách a po půl roce jsem nebyla schopná se ve škole soustředit, třásly se mi ruce, byla jsem velmi zesláblá a poprvé jsem začala mít "probliky" - výpadky paměti a pády. Nikdo nechápal, co se to se mnou děje, málem jsem vyletěla z výběrové jazykovky do zvláštní, až jednou mamka omylem vzala půlku jednoho z mých prášků a prospala celý den. Z toho plyne první pravidlo pro alergiky: Pokud berete prášky a je vám zle, kontaktujte doktora. Pokud doktor trvá na tom, že se máte cítit zle (tj. odmítá upravit dávkování nebo medikamenty), změňte doktora. Nečekejte, nedoufejte a nebuďte líní. Zdraví máte opravdu jen jedno a některé změny jsou nevratné. Pravidlo "jeden a půl" zní: Vaše dítě, kterému byla diagnostikována alergie, si nemusí být vždy vědomo toho, že je něco s prášky špatně. Pokud při medikaci pozorujete změny chování, apatii, zhoršení prospěchu, odmítání se pohnout nebo prostě cokoli neobvyklého, nečekejte a jednejte podle pravidla čísla jedna.
Uvědomte si, že alergie bývá diagnostikována až po tom, co se delší dobu projevuje, jinak většinu lidí nenapadne tahat potomka zbytečně k doktorovi, že? To znamená, že je dítěti špatně už nějakou dobu. Pokud se nasadí nevyhovující medikace (a jen proto, že vám doktor říká, že tenhle prášek zabírá skoro u všech, nemůžete vyloučit, že vaše dítě bude vyjímka), je mu často prostě špatně dál. A když se mu udělá hůř, protože je přiotrávené, nevšimne si toho. Už to může pokládat za normální. K otravě se přidává stres ze školy, protože najednou něco nechápe, začne zapomínat, nezajímá ho to, učitelé na něj můžou křičet před třídou, děti se mu mohou posmívat, večer po úkolech přepisuje sešity, které bude muset přepsat znovu. Tohle všechno můžete obejít, pokud budete trvat na tom, že se musí upravit medikace.
Pozor: Některé prášky jsou sice "nárazové", ale u dlouhodobé medikace nemůžete očekávat výrazný výsledek během několika dnů. Při změně prášků na tlak mi lékařka vysvětlila, že se jim tělo přizpůsobí do 4 až 6 týdnů, počítám tedy, že i dlouhodobě braná antialergika budou potřebovat čas. Nicméně pokud i po takové době negativní účinky neustanou, je načase jednat.
Pro ilustraci: Manželka mého táty má mimo jiné alergii na prach a dostala "foukadlo" od alergologa. Mívá nízký tlak a časem se u ní s tímhle objevily velké potíže, které léčila u praktického lékaře. Po několika měsících přišla na to, že ono foukadlo snižuje krevní tlak... Poučení: čtěte příbalové letáky. Informujte ostatní lékaře o svém dlouhodobém zdravotním stavu a jak ho léčíte.
Málokdo je alergický jen na jednu věc. U mě se projevily i alergie na prach, plíseň a roztoče (nemůžu se neuchechtnout, když si vzpomenu, jak mě bývalý nechal samotnou škrabat omítku ze zdi a postřikovat plíseň v koupelně Savem, protože on byl alergický na prach... Ovšem daleko míň než já). Plíseň - jasné. Prostě se musí odstranit, místo kde vznikla zajistit, aby tam už nerostla (asanace budov, pořádné základy, materiály ve zdech, které zabraňují vzlínání vlhkosti, pořádně větrat každý den všechny místnosti) a do plesnivých prostor, které se nedají ošetřit, prostě nechodit. Je fajn, že potřebujete do sklepa pro brambory, ale záleží na síle alergie; silní alergici by si měli rozmyslet, jestli jim brambory stojí za možnost vzniku astmatu v budoucnosti.
Prach a roztoči se prolínají. Roztoče najdete nejčastěji v posteli, v kobercích, v čalounění a v oblečení - prostě tam, kde je krásně teploučko a možnost živit se odumřelou kůží. Taky ovšem ve zvířecí srsti. Všechna tahle místa jsou také účinnými lapači prachu. Včetně srsti vašeho domácího mazlíka. Začneme tím, že je potřeba minimalizovat možnost zadržování prachu: pro alergika nepokládejte koberce ode zdi ke zdi. Raději investujte do kvalitní podlahy ze dřeva, laminátu, lina, nebo i dlažby a třeba před postel nebo pod stůl položte malý kobereček, který vám udrží nohy v teple a můžete ho snadno vyčistit - nebo vyměnit. Podlahu je potřeba pravidelně vytírat mokrým hadrem, raději bez saponátu.
Za samozřejmé mimochodem pokládám, že se místnost, ve které alergik bydlí, odprašuje minimálně (a to je na hranici "zoufale málo") jednou týdně. Fajn jsou na to takové ty jednorázové chlupaté prachovky od Pronta - ty "psí ocasy". Když odprašuji s nimi, daleko míň kýchám. Ale při každém odprašování (a luxování) se víří prach a pokud máte doma silného alergika, je možné, že nebude schopen se na takovém úklidu podílet. Není líný, dusí se. Raději ho nechte cachtat se ve vodě (kapky vody na sebe vážou částečky plující vzduchem) a mýt nádobí, vytírat nebo prát jemné prádlo v ruce.
Pro alergika kupte víc sad ložního prádla a často je měňte a perte. Na matraci pořiďte chránič, který se taky bude dát prát, základní na velké dvoulůžko stojí doslova pár stovek. Neobklopujte alergika zvířecí srstí ani ptačím peřím. Zapomeňte na vlněné deky a péřové polštáře. Tady pomáhají jedině a pouze mikrovlákna a dutá vlákna.
Dají se prát v pračce, ale pozor, má to svá pravidla: ScanQuilt například pro své výrobky doporučuje 1/3 dávky pracího prášku, alespoň 5x vymáchat a odstřeďovat maximálně 30 vteřin! Pokud je budete prát jako běžný kus hadru, budete mít v ruce opravdu kus hadru na vyhození. Zase, čtěte letáky - a většina dek a polštářů dnes má lajblíček s instrukcemi na praní. Samozřejmě, že tím prodloužíte životnost, ale nepočítejte, že vydrží věčně. Alergik by měl polštáře a peřiny měnit nejméně jednou za pět let! No tak, dnes už to není TAK drahé! A raději kupujte kvalitní výrobky od známých výrobců - rádoby dutovláknový polštář z tržnice vám naopak může opravdu uškodit.
Při praní nepoužívejte zbytečně mnoho pracích prášků a pokud jen trochu můžete, vynechte i aviváž. Silné zápachy mohou spustit astmatickou reakci. Mimochodem, při tom kolik je dnes alergiků, lidi kteří vlezou do MHD polití lahvičkou parfému považuji za burany, neotesance bez smyslu pro míru a za nebezpečí pro své zdraví. Tito lidé ignorují fakt, že přílišným navoněním mohou někomu v dopravním prostředku přivodit astmatický záchvat jedna dvě. Samozřejmě, člověk by neměl smrdět, ale je rozdíl mezi normální sprchou a použitím antiperspirantu, popřípadě decentním použitím parfému a sprchou v kolínské! Může se také stát, že pokud bude alergie opravdu silná, bude muset alergik používat neparfémované sprchové gely a šampony. Naštěstí jsou dnes i relativně k dostání...
Postele a čalouněný nábytek se také dají speciálně ošetřit. K tátovi jednu dobu chodil člověk se speciálním vysavačem, který veškeré polštáře, deky, matrace, křesla atd. vakuově vysál, až se scukly a byly tvrdé jako kámen, pak je napustil speciálním roztokem proti roztočům a zase "nafoukl". Já zase používám sadu výrobků Petal Cleanse: mám roztok, který se přidává do prádla, aby vyhubil roztoče, postřik na čalouněný nábytek, roztok, který se vtírá kočkám do kůže, aby se vyhubili roztoči přímo v jejich srsti (mimochodem, od té doby co je tím ošetřujeme, línají daleko míň) a taky sprej, který na sebe váže alergeny plující ve vzduchu a pak je stačí jenom otřít s prachem. Jsou drahé, ale mě zaručují možnost se normálně nadechnout a nemusím se vzdávat svých koček. A jsem si jistá, že vodičkou na čalouněný nábytek by šli ošetřit i plyšáci...
(heleďte, ne že mi budete psát, že jste vyzkoušeli Petal Cleanse a nezafungovalo to a že jsem podvodník! Já vám píšu, že to používám já, ne že to štandopede musíte používat i vy...)
Teď se rozmohly články o tom, že by alergické děti neměly mít plyšáky, protože jsou to lapače prachu. Snadná pomoc, udělejte to jako naši: kupte kvalitní plyšáky, kteří něco vydrží - a hlavně, dají se prát. Čas od času dítěti napusťte vanu, přidejte bublinkovou koupel a s dítětem do vany naházejte i ty plyšáky. Ono si je samo vydrbe, bude mít z toho srandu a plyšáci budou opět prachuprostí :-)
Větrat se musí, ale jak větrat při pylové alergii? Nejmenší koncentrace pylů a prachu je ve vzduchu za deště. Proto jak chvíli prší nebo je těsně po dešti, otevřete okna dokořán. Dál potom ráno a večer, když padne rosa. A přes noc, kdy je většina květů zavřených. Dnes už se dají koupit speciální sítě do oken, které zastaví nejen hmyz, ale mají tak malá očka, že zachytí většinu prachu a pylu. Ale pozor, mají omezenou životnost. Jedna sezóna a dost. Pokud se vám nechce investovat do sítě, větrejte alespoň přes mokré prostěradlo.
Někteří alergici mají v sezóně velmi citlivou kůži, já jsem mezi nimi. Snažím se držet pokud možno přírodních a lehkých materiálů, jinak mám kůži často podrážděnou - a často mám kvůli tomu i vztek. Nedá se to vysvětlit, prostě to tak funguje.
Pokud víte, že máte kamarádku alergickou na pyl, proboha jí nenoste kytice velmi aromatických květů, jako například lilie! Spoooousta pylu! To samé cokoli, do čeho klepnete a sype z toho žlutý prášek. Není zase tak složité se zeptat, jaké má ráda květiny a jaké "smí". Někdo mi tvrdil, že gerbery jsou vcelku neutrální a nepůsobí problémy. Já na ně kupříkladu nereaguju, ale nemůžu mluvit za všechny.
Tak, a teď jsem vyčerpala všechno, co jsem tak narychlo o alergiích říci mohla. Snad to někomu pomůže a snad jsem vás neunudila k smrti :-) Za okny sněží Quinten, na křeslech pospávají kočky a mě straší na liště otevřený překlad... Hezký den!
 

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama