15.02.2009 - Včerejší večer

19. února 2009 v 11:50 | Cirrat |  Denní hemzy
Každý píše o Valentýnu, tak já taky. Nebojte, nebudu psát o tom, co všechno jsme dopodrobna dělali ;-) Toto vysílání je pořád mládeži přístupné...

Večer dostal přítel cuky a když se ozval kamarád, že už jsou teda u KFC kousek od nás, nebyla jsem si jistá, jestli to zvládne. Došli jsme do hospody, sedli si, objednali si a bumanžel dostal svůj "cukací záchvat". Kamarád a jeho přítelkyně nejdřív chvíli vyděšeně koukali (servírka měla u našeho stolu taky oči někde na čele), ale nechali se přesvědčit, že to za chvíli přejde a v porovnání s tím, co se dělo před pár měsíci, je tohle v podstatě nic. Když se přítel trochu vzpamatoval, prokecali jsme večer a domů se dostali teprve o půl dvanácté.
Většina se vyjadřuje k Valentýnu. Někdo je rozhodně pro a píská nadšením při plánování toho a onoho, někdo je rozhodně proti a nadává a mrmle. Mám otázku pro mrmlače: a co vás nutí to slavit? :-) U nás jsme Valentýna "oslavili" tak, že jsem dostala velkou kytici a večer jsme prokecali s kamarádama. Jasně, na to nepotřebujeme Valentýna - pro nás to byla fajn sobota s květinovým bonusem ;-)
Včera jsem porušila své předsevzetí nečíst články na tomto serveru (s vyjímkou Moniky Polednice :-D) a přečetla jsem si hořekování nad Valentýnem, jak je to ženská domluva o tom, jak co nejlíp ztýrat chlapy. Když autor popisoval jak ho která partnerka na Valentýna málem připravila o život, jen jsem si pomyslela: "Jó, chlape, je přesně vidět, jaký ženský si k sobě vybíráš a jak s nima umíš komunikovat." Ovšem, neříká se vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá? ;-)
A jedna historka ze včerejška (tohle raději prosímvás nezkoušejte). Kamarád měl v jednom řetězci obchodů na starosti počítače a systém, taky se staral o prodej her. Jednoho krásného dne na počítači v kanceláři, kde se zapisovalo zboží a podobně, nastavil vzdálenou plochu, odhopkal k počítači u pokladny, otevřel si vzdálenou plochu a koukal, co kolegyně dělá. Viděl, jak tam jezdí myší a co píše, a pak si začal hrát. Tu myš jí vzal, klikal s ní jinam, než chtěla ona a pak otevřel texťák. Kolegyně ho zase zavřela, chtěla dál zadávat to zboží, zase jí vzal myš, klikal s ní jinam a pak znova otevřel ten textový procesor a napsal:
Ahoj.
Já jsem virus. Nemám tě rád. Nemám rád ani tenhle počítač. Teď ho zničím.
A ten vzdálený počítač vypnul.
Z kanceláře se ozvalo zoufalé "Jirkóóóóó! Je tady virus a nemá mě rád!" Tak přiklusal, poslal kolegyni vedle, zapnul počítač, chvíli hrál hledání min, pak přišel a povídá: "Virus tam byl, pěknej haj*lík, ale už jsem to vyčistil, dvakrát jsem sjel antvirák, můžeš pokračovat."
Kolegyně zasedla k počítači, kamarád zase dohopkal na pokladnu, chvíli počkal, pak otevřel texťák a napsal:
To si myslíš, že se mě tak snadno zbavíš?!
Prý s nim dva dny nemluvila... :-)
 


Komentáře

1 katastrophe katastrophe | E-mail | 8. dubna 2009 v 11:53

Asi bych s "virem" pak taky nemluvila. Začínám vidět výhodu v tom, že jsem převážně v kanclu sama :-D ( I když - kdyby mi napsal vir, že mě nemá rád, tak asi napřed dostanu záchvat smíchu). :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama