Fofr, fofr

28. března 2009 v 18:57 | Cirrat |  Denní hemzy
Zdravím :-) I když je sobota, bůhví proč mám dneska celý den pocit, že je neděle. Hm...


Pondělí jsem proležela a odmítala jsem nejen vytáhnout paty z domu, ale i pohnout se zpod peřin. Vedlo to k dlouhým a náročným přesvědčováním svého močáku, že ještě prostě vydrží, protože jestli vstanu, spadnu.

Den domácího vězení mi prospěl a v úterý jsem se sice strašlivě mimo, leč s alespoň nějakou rovnováhou, vydala k Čechovu mostu za účelem přepadení kamaráda, který navrhl, že proč bychom tu hostinu vlastně neuspořádali na lodi... Zkrátím to, Andante je krásná loď, je to ohromná příležitost a je to asi ten nejlepší způsob, jak jsme mohli tohle dilema vyřešit. Vzali jsme to a teď dolaďujeme podrobnosti. Do toho se ozval přítel, že ho tchyně uhání ohledně toho, kdy zajdeme za dědečkem a co teta a podobně. Minulý pátek jsem psala, že si kvůli neustálému otravování v práci, kdy v podstatě už nemohl pracovat, protože jí pořád musel odpovídat, vypnul Skype. Využila jsem příležitosti, napsala jí mejlík, že mám novinky ohledně svatby a dala jsem si s ní ve středu rande a cestou domů od Piráta jsem se dostala do sněhové vánice. Poprvé jsem vytáhla nepromokavý kryt, který je zabudovaný v mém baťohu (mám úžasný motorkářský báglík, reklamní to předmět od Yamahy, získaný pro mě svědkovou - spousta prostoru, dobré kapsičky, dá se na něj i připevnit helma a má i tenhle nepromok).

Nastala středa, rande s tchýní. Sedly jsme si do jedné z mých oblíbených kaváren - U Berana a pokecaly jsme. Nic jsem neřešila, jenom jsem se zeptala, kdo teda pozval tetu, protože přítel říkal, že ji strašně dlouho neviděl a se sestřenkami nemluvil několik let... Ukázalo se, že teta vzala automaticky, že je pozvána a zmustrovala i své dcery, když se ten jejich bratranec žení. Tak jsem se s ní domluvila, ať zatím nic neřeší, že spočítáme jak nám vychází lidi na hostinu a podle toho se zařídíme a budeme postupovat dál. (Dneska jsme to spočítali - teta i sestřenky se vejdou, takže nemusíme dělat žádné vlny. Na jednu stranu je vůbec neznám, na druhou stranu, vejít do análů jako 'ta co nás nepozvala' mi taky není příjemné. Holt, hostina bude víc pro rodinu, merenda pak zase pro nás.)

Taky jsem si postěžovala, jak mi přítel chodí domů z práce utahaný. Ukázalo se, že jeho matka měla pocit, že dělá běžné přesouvání papírů vsedě za stolem a leští židli zadnicí. Nemohla být více od pravdy. Řekla jsem jí, jak to u něj v práci vypadá a chodí, přesně podle pravdy. Taky jsem jí řekla, že uvažuje o změně zaměstnání. Pokud se nepohodnou se šéfem, nenechám ho riskovat zdraví kvůli dvěma měsícům, než budu mít po matuře. Holt to nějak vydržíme. Tchyně začala smutnět.

Když jsem pak podotkla, že tento vývoj událostí by mohl vést k naší rychlejší emigraci na Nový Zéland, omluvila se a s očima plnýma slz odběhla na záchod. Já vím jak to s přítelem bylo, že je první syn, dlouho nemohli mít děti atd., ale holt přišel čas vylétnout z hnízda. V osmadvaceti. Ehm. Myslím si svoje, ale nekritizuju, každý není takový trdlo jako já, aby z toho hnízda vypadlo po zobáku v čerstvejch osmnácti...

Ve čtvrtek jsem si šla do školy napsat písemku ze ZSV - nenapsala jsem skoro nic, asi dostanu první historickou čtyřku ze ZSV v tomhle roce, obvykle dává nejhůř dvojky. Ale co už. Nebyla jsem schopná myslet, ležela jsem na lavici, písemku před sebou, všechno se točilo, měla jsem zalehlé uši od té rýmy a přála jsem si zabít své hlučící spolužáky. Ale co, potřebuju jenom projít, protože ze ZSV nematuruju :-) Domů jsem se připlazila a ani si moc nepamatuju, jestli jsem něco dělala, nebo jenom odpadla u notebooku a četla Naruta (japonský komiks - manga).

V pátek jsem ráno dodělala domácí práci z matiky (potřebuju známky, ale matiku absolutně neumím, tak dostávám domácí práce, nad kterýma se můžu zamyslet a postupně si je udělat a pak je nosím zpátky), ze které naštěstí nematuruju. To by byl můj konec. Už mi nebylo tak zle, dokonce jsem si na zeměpise odkecala svůj referát o Basileji. Miluju to město, strávila jsem tam sice docela tvrdé, ale nádherné časy. Jediné co mi brání se tam okamžitě odstěhovat je fakt, že přítel neumí německy a tudíž by si tam připadal platný jako lžička na hřbitově - a to mu nemůžu udělat.

Po škole jsem si šla sednout se spolužačkami do Coffee & Co. na Chodově. Máme to tam rády, čokoládové latté tam umí báječné a ty jejich koláče a dortíčky stojí za hřích! Domů bych to už nestihla než by se přítel vypravil na koncert - tak jsem ani neletěla. Nikdo mě tam nečekal... Prokecaly jsme několik hodin, probraly jsme úplně všechno, i sexuální úchylky. Bylo to pár dobrých a prořehtaných hodin. A myslím, že jedna z nich odcházela o hodně moudřejší... To je dobře.

Ozvala se mi svědková, potřebovala vrátit nabíječku na motorku, a jestli bych s nima nešla posedět. Tak jo. Dojela jsem dom, drapla nabíječku, odvezla ji na místo určení a pak se šlo sedět do Copretiny (bar na Vinohradech) a kecalo se a kecalo až do jedné do rána. Domů jsem přišla ve stavu, jako bych byla opilá - motala se mi hlava, bylo mi trochu špatně, ale to bylo z přemíry coly a cigaret. Holt, jsem blázen, no :)

Chvíli po mně přišel přítel z koncertu, pokecali jsme, zalehli a usnuli jak syslové. Probrali jsme se kolem poledního, pořešili seznam hostí na merendu, na svatbu a na obřad, kdo bude kde a podobně a za pár hodin zase svištěl - dneska hrajou na dalším koncertě. Právě mi od něj přišla SMSka, že celá kapela vypadá víc jako stádo zombií než jako muzikanti. Bůh ví, kdy se zas vrátí, a Bůh není informační služba, takže mi to neřekne... :-/

Dnes jsem poslala objednávku na dort do cukrárny Marcipánka (viz článek o Velké Vinořské Výpravě). Protože jsem ještě pořád jako praštěná palicí, dařily se mi různé překlepy, ale snad jsem jich většinu vychytala. Ale nejlepší byl ten o náplni: "... nemáme rádi máslové krémy, jsou na nás příliš hutné." Místo slova "hutné" jsem napsala "hnusné".

Přítel se mi tlemil: "Jo! Jsou hnusné! A zlé!"

Při pohledu na seznam, co všechno v dortu nesmí být, protože na to má někdo alergii, mě zamrazilo. Jsme my to ale tlupa. Když se dají dohromady všechny alergie přítomné mezi rodinou a přáteli, nesmí se použít: alkohol, ořechy (jakékoliv, ani mandle), pomeranče, hroznové víno, med, cokoli co obsahuje kofein a peckovice a malvice (neboli broskve, meruňky, třesně, jablka, hrušky, atd.)
 

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama