Přemýšlení

18. března 2009 v 13:34 | Cirrat |  Denní hemzy
Dnes je v módě všechno analyzovat, prožívat, procítit, rozpitvat a rozebrat na kousíčky. Je tohle správně? Je tamto normální? Může se stát tohle? Mám se cítit takhle?

Vzpamatujte se!!!


Neexistuje žádné pravidlo, které říká, jak se člověk má ve které situaci cítit a chovat. Dokonce většinou na tu samou situaci zareagujete pokaždé jinak. To, že se dámské časopisy přecpané psychologickými poučkami snaží narvat lidi do jakýchsi chlívečků, ještě neznamená, že to tak v životě doopravdy funguje! Ano, do určité míry jsou poučky pravdivé, ale jenom v hrubých rysech.
Člověk sám o sobě je individualita od narození až do smrti a liší se ode všech ostatních.

Věci se občas dějou, protože jsme udělali chybu, občas se dějou, protože ten kdo to způsobil je pablb a občas se prostě dějou. Tečka. Věci se občas dějou, protože jsme udělali něco správně, občas máme obrovský štěstí a občas se dějou jen tak. Tečka.

Jsme lidi, ne roboti s předprogramovanými reakcemi. Pokud se Alena s někým rozejde a proslaví celé noci s slovy "konečně svobodná!" budete ji odsuzovat? Bára se třeba taky s někým rozejde, proslaví celé noci jako Alena, ale k ránu, když se nikdo nedívá, bude hořce brečet do polštáře. A co Cecilka, která po rozchodu bude chodit od známého ke známému s výrazem pětileté holčičky "pofoukej mi bebí"? Dana třeba propadne hluboké depresi a pokusí se o sebevraždu, Eva se začne chovat jako děvka a Františka se zasměje, mávne nad tím rukou, dá si v cukrárně dva dortíky a za měsíc bude mít nového přítele. Galina bude sedět doma nad fotkou bývalého a ronit slzy, Hanka zase vymete všechny dostupné kulturní akce v okolí a bude vám sdělovat, že už vlastně zapoměla co je kocovina a že ten Angličan byl opravdu špatný nápad. Iva si už třeba nikoho nenajde, protože je skálopevně přesvědčená o tom, že její bývalý byl její jediná velká láska.

A to je jenom několik náhodně vymyšlených vzorců chování v jediné ze životních situací! Proč bych měla sedět a přemýšlet, jestli moje emoce a chování následují nějaký schválený vzorec daný shůry českou psychologickou komorou (pokud něco takového vůbec existuje)? A proč bych se v tom měla patlat? Já osobně raději budu žít.

Říká se, že v každém problému je skrytá příležitost. V každé těžké situaci je něco, co čeká, až to použijete, abyste nějak zlepšili svůj život. Nikdo neříká, že je to jednoduché, ale to je to co se míní rčením 'všechno zlé je pro něco dobré'. Jde jenom o to najít tu příležitost...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama