Papírový maraton

13. května 2009 v 22:33 | Cirrat |  Denní hemzy
Kam jsem se zdejchla? Nikam. Dodělávám školu (26. května v deset chyťte palce a pusťte je až v půl čtvrtý) a hlavně, pobíhám po všemožných úřadech. Změna tohohle, změna onohle, no, a támhletoho taky.


V úterý jsem poletovala všude kolem. O občanku jsem si požádala už 4.5., takže náhradní papírek by byl, pro jistotu jsem ale s sebou vzala oddačák, postrašená historkama, jak nikde nemají rádi ustřižené občanky. Zbytečně. Nevytáhla jsem ho ani jednou.

Ještě, než jsem zahájila samotné rotování, šla jsem si vyzvednout balíček na poštu. Nějaký problém? Ne, žádný. Paní ustřižený růžek po pohledu na změnový papírek absolutně ignorovala, nekomentovala, nedělala problémy. A to jsem tam šla vyklepaná, jak nechtěli tuhle kamarádce ustřiženou občanku vzít, támhle jak někomu nevzali ani pas... :-)

Pak jsem mazala do Adrie pro Opencard. Pro nepražské a netušící, je to kartička s čipem uvnitř, která se dá používat jako průkazka do digitalizovaných opboček knihovny, jako tramvajenka, na placení v parkovacích zónách 1 a 2 v Praze - a to je tak všechno. Do budoucna se počítá, podobně jako je tomu v Pardubicích, že by přes ni šly vyřizovat např. lístky do divadla a do kina, ale zatím je to jenom šproch...

Nicméně, protože loni město natlačilo Dopravní podnik (_!_) do rohu a ten začal spolupracovat, jediný způsob, jak získat roční tramvajenku, byl elektronicky na Opencard. A tak jsme do toho s manželem šli. Připomeňte mi někdy, ať vám to popíšu, byla to psina... Jako ostatně vše, co děláme.

No, milá Opencard mi byla (pravda, za expresní příplatek 400,- Kč) vyměněna na místě do desíti minut, přeregistrována a přehrán onen roční kupón. Parádička.

V nechvalně proslulém Škodově paláci jsem na podání žádosti čekala, mno, asi čtvrt hodinky? Vedle mě se usadili kluci, kteří ten den dali zkoušky v autoškole - u stejného instruktora, u kterého jsem dělala řidičák na motorku před dvěma lety :-) Tak jsme si pokecali, vyměnili názory na stroje a šlo se dál.

Paní za přepážkou byla milá, ještě mi vymluvila, že nemá cenu utrácet pětikilo za rychlé vystavení nového řidičáku, protože pokud se jedná pouze o změnu jména, řidičský průkaz mi platí. Přitom na Netu jsem vyhrabala pravý opak této informace... Dokonce mi přepážková paní sdělila, jak se v případě vytýkání argumentuje s policisty, než mi nový řidičák přijde :-)

Dál, pojišťovna :-) Tam jsem nejdřív pět minut hledala strojek lístkovník, stál samozřejmě přímo přede mnou, ale veleúspěšně jsem ho přehlídla. No jo, umím bejt pěknej tydýt, kdy chci :-) Občas, i když nechci...

Během pár minut jsem měla v ruce náhradní doklad, opět, paní na druhé straně stolu velmi milá, ochotná a nápomocná.

Prostě, cítila jsem se na úřadech jako hýčkaná princezna :-)

Zbytek dne jsem strávila poflakováním se se svědkovou, alergickými záchvaty, apod. Přišla jsem doml odpoledne, zahučela jsem do postele a probrala se až dneska ráno... Nemám ráda Zyrtec, Xyzal a podobné věci, ale topení se v hlenech mám ráda ještě míň...

Dnes ráno jsem díky práškům skoro nemohla otevřít oči. Nakonec se podařilo a razila jsem za doktorem, ke kterému chlapi nechodí. Jediný doktor, kde to faktdodržuju, všechny termíny preventivek a spol. Pan doktor výtečný, příjemný, profesionální, schopný, vždy pomůže, poradí... Má to jednu chybičku. Díky vysoce individuálnímu přístupu se čeká, čeká a čeká. Ano, člověk přijde objednaný na konkrétní hodinu, ale může počítat s tím, že minimálně na hodinu bude sedět na půlkách jak pecka...

Na to, jak posledních pár dnů zase bojuju se svou hnízdící touhou, přišla studená sprcha. Bylo tam batole. Mělo to náušničky, takže asi holčička. Ta se asi rozhodla, že udělá všem přítomným ze života peklo a ječela celou tu hodinu a půl, že si div nenatrhla plíce... Nenechala si domluvit, nic... A já si zrovna zapoměla mp3 přehrávač i knihu. Nuda nuda nuda a jek. Takhle nějak si představuju peklo. Bez urážky, moje věc.

Vypadla jsem ztama, protočila se u svědkový, drapla nabíječku na motobaterii, kterou jsme včera hlavou společnou a nerozdílnou zapoměly, a měla se k odchodu... Něco tam kolem kvete - ve dvě jsem začala kýchat a nepřestala jsem prakticky do teď... :-/

Nejdřív banka. Tam budou potřebovat číslo mé nové občanky, takže až za 14 dní. Došla jsem o dvě ulice níž, než jsem si vzpoměla, že ještě musím nutně vložit peníze na účet. Tak šupity dupity zpátky, raději do té pobočky přes cestu, abych nebyla za úplnýho idiota, a vložit...

Stavila jsem se na chvíli v květinářství, pochválila svatební kytice a slíbila poslat mejly s obrázkama. A pak pošta. TO byl horor. Ovšem nikoli díky pošťákům...

Fronta. Nemám ráda fronty a čekání obecně. Snesu ho, ale pokud s sebou nemám zrovna knihu a nehraju si na to, že si vlastně právě chci číst, mám problém. Knihu s sebou jsem pořád neměla, zato asi osm lidí před sebou, několik s vícero balíky. Hm... Naštěstí tam nebyly řvoucí děti...

Posílala jsem dva balíčky do Émeriky. Předtím mi bylo řečeno, že stačí vyplněné celní prohlášení - k čemuž mi chyběla dodejka. Tak jsem si vystála frontu, drapla dodejky, vyplnila si je, vystála si další frontu a až pak jsem měla pro ten den splněno a šla jsem dom...

Ještě musím vyměnit techničák od motorky, aby to sedělo, pak oznámit změnu asi na tři ústavy, kvůlivá asi pěti nebo šesti pojistkám - už fakt nevím...

Doma jsem konečně posídala. Bylo půl páté. Dojedla jsem a strašlivě mě chytly zuby, na jiné straně, než mě bolely celou dobu před svatbou. Hm. Bolely tak příšerně, že jsem musela drapnout Ibalgin, který spolu s ranním Xyzalem zafungoval jako dokonalá palice do hlavy... Vzbudila jsem se před chvilkou, kýchám o 108 a přemýšlím o tom, že zítra musím na pracák a jestli mě ty zuby chytnou ještě jednou, okamžitě se objednávám k zubařce...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 katastrophe katastrophe | 14. května 2009 v 9:05 | Reagovat

Jó - taky chodím pravidelně a poctivě jen k tomuhle doktorovi :) minule jsem tam proseděla asi hodinu a půl, byly tam děti asi 4, asi tři přešlapující nervózní tatínci před výbuchem a několik šišlajících maminek a několik těhulek na mě hodilo nevraživý výraz, když jsem si ještě předtím vyzvedla recept na prášky (nějak se mi to sešlo s prohlídkou) - ehm, taky nebyl přehrávač ani knížka :-( :))
Jinak, Cir, jak 26.5. nedostanu alespoň do pěti smsku, že jsi živá a zdravá, začnu být nervózní :)) ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama