Rozlučka

3. května 2009 v 21:58 | Cirrat |  Denní hemzy
*** Upozornění: při čtení následujících řádků se obrňte trpělivostí - stalo se toho hodně. A také při čtení těchto řádků nejezte a nepijte - při prskání smíchy byste si zničili elektroniku. To myslím naprosto vážně. Nepřijímám žádnou zodpovědnost za počítače a podobné věci zkratované v slzách smíchu. A podobně ;-) ***


V pátek dopoledne, když jsme se mihli doma, to mamka vyhodnotila: "To máte z toho, že jste se brali na čarodějnice - svatý věci a čáry se totiž nemíchají." Řvala u toho smíchy, tak to neberme moc vážně, ale možná na tom něco bylo.

Začalo to rozlučkou. Ještě ve středu dopoledne jsme letěla na Flóru pro truhličky (jednu na lentilky a jednu na finanční dary), pak na Perunovu pro čokoládové kamínky, nakonec na Mírák pro recept a pak přijel kamarád z Chebu, říkejme mu Lord, a šli jsme si sednout do hospody U Pětníka. Když jsme ho chtěli odnavigovat na magistrálu, tvářil se tak nešťastně, že jsme mu vlezli do auta (oba dva jsme měli za půl hodinky začátek rozlučky) a vyjeli jsme. Za tři čtvrtě hodinky jsme i s autem trčeli v zácpě na Korunovační a nadávali jsme, až nám praskaly žíly, bubínky, hlasivky a cokoli dalšího. Za další půlhodinu jsme jeli krok-sun-krok po magistrále na Hlávkově mostě. Za Štvanicí jsme se rozhodli vyskočit z auta a doběhnout to pěšky - já měla sraz s kamarádkama a měly jsme jít na večeři a pak do té vířivky, Dart (manželova přezdívka) zas měl namířeno se švárou do kina.

Celou dobu, kdy jsme seděli v autě, bylo sucho. Jakmile jsme vystrčili nos z pod střechy, otevřelo se nebe a dolů spadl kýbl vody. Doběhli jsme pod těšnovský nadjezd, Dart volal šváru, ale uprostřed hovoru vypadl signál. Mokrá jako myš jsem sledovala člověka, kterého si ani ne za čtyřiadvacet hodin budu brát, jak poskakuje nasraně pod nadjezdem a řve: "Tohle někdo dělá schválně!" Běželi jsme k Florenci a samozřejmě, jen co jsme zapadli do metra, déšť přešel. Rozloučili jsme se a šli každý svou cestou.

U vchodu na autobusák se ke mně hlásily všechny čtyři holky. Jedna kamarádka vypadala jako že ji trefí šlak, protože jí jedna z družiček vykecávala díru do hlavy o tom, jak jí strašně chybí náš kámoš, který se s ní před pár dny definitivně rozešel. Po strořicátépáté. Po prohlášení, že ji utopíme ve vaně, první kamarádka znatelně pookřála. Bylo mi jasné, že nás čeká dlouhý večer. Družička měla spát u nás. Původně měla přespávat právě u téhle kamarádky, ale všechno se proti tomu spiklo.

Její dědeček má kamaráda řezníka a kamarád řezník si zlomil nohu, načež se dědeček nakvartýroval ke kamarádce, že ho bude chodit navštěvovat. Švagrová jí zničehonic hodila na krk synovce, i když se vědělo, že má jiný program. Matka s rozumem omezeným (neboli matka s.r.o.) si prostě byla jistá, že kamarádka kluka venku u popelnic nenechá, i když se to prostě nehodí. A navíc, minulý týden dělali u nich na baráku revizi komínů a začali opravovat střechu. Spouštěli suť ve vaně na laně, ta se rozhoupala a vrazila do jejího okna. Třikrát se odrazila, napočtvrté přerazila středový sloupek plastového okna za sto hadrů a skončila u ní v bytě...

Okno naštěstí do pěti dnů osadili nové, její pojišťovna se domluvila s pojišťovnou dělníků a Vecra byla na místě s provizoriem už ten večer a bratr seřval svou ženu, která se vrátila z mejdanu kdesi a vzala si kluka zpět, ale dědeček zůstal a tudíž nám zůstala v bytě mírně hysterická družička... Ale to předbíhám.

Po večeři u Filipa a Jakuba na Arbesáku (skoro všechny jsme se najedly, jen ta mírně hysterická družička si objednala kuřecí řízek s hranolky, jednou do něj kousla a nechala ho odnést) jsme zamířily na Sporthotel Praha. Je sice fakt, že jsme měli rezervaci od osmi a na místo jsme doráželi něco před desátou, ale vzhledem k tomu, že akce měla trvat do jedné do rána, nepřikládala jsem tomu pozornost. V tu chvíli jsem už byla dobře dodrbaná, protože na rozlučce nás mělo být osm, ale tři odpadly, pak napsala spousta lidí, že nemůže přijít a nakonec nás bylo docela málo. Ale mělo být ještě líp. Dorazily jsme tedy na hotel, potkali jsme recepčňobarmanku a pravila jsem, že tam máme zamluvené to relax centrum. Díftka se na mě zaraženě koukla a pravila: "Dneska? A nerušil to někdo?"

Zůstala jsem paf. Slečna okamžitě brala telefon a volala šéfovi, pak nahnala kolegu na počítač, aby zkontroloval mejly a vystopovalo se, jak to tedy je. Zjistilo se, že nějaký kolega (který v tu chvíli nebyl přítomen) napsal tu naši akci do diáře omylem na 30.4., nikoli na 29.4. Ovšem jakmile jsme se jednou dotelefonovaly k těmto údajům, šlo všechno ráz naráz, během chvilky byla připravená vířivka a roztopená sauna, připravené občerstvení a bylo odneseno nahoru. Tímto bych ještě jednou ráda poděkovala personálu Sporthotelu Praha, kteří byli tu noc přítomni, že čtvrt hodiny před koncem šichty zařídili vše, co bylo potřeba, a byli příjemní. Nepochybuju ovšem, že slečna recepčňobarmanka onoho chybujícího kolegu praštila, jen co ho viděla. Poprosila jsem jí o to ;-)

Vířivka je úžasný vynález. Velká vířivka je jěště úžasnější vynález. Zvlášť, když se v ní sedí se skleničkou kvalitního sektu v ruce, ovocem na talíři a dostatečnou zásobou minerálky. Malý synovec, ten chudák zanechaný u kamarádky, poskytl nejlepší kousek zábavy - tři modré nafukovací delfínky. To bylo tak: přišel za kamarádkou a zeptal se jí: "Teto, a ty jdeš někam s tou prdlou paní?"

"No, s tou."

"Tak na, to se jí bude líbit!"

Měl pravdu! :-) Vašku, díky moc!!!

Přítel (v tu chvíli ještě) takové historky neměl - jenom jim prodali lístek na správný film, na správný čas, ale na příští týden, tak měli chvíli taky veselo. Skoro o půlnoci dorazil domů a zničehonic ho přepadly nervy: "Zítra se žením!" Naštěstí je to kluk rozumná, stavil se u nás ve večerce, zakoupil sobě nugátovou Zorku a celou ji zblajznul. Než jsme ve dvě dorazily taxíkem s družičkou domů, už se uklidnil. Pak už mě jen pobaveným pohledem sledoval, jak si pletu copánky, abych byla druhý den krásná nejkrásnější...

Ale o tom potom... ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama