Eheheheheheheeee

23. června 2009 v 17:06 | Cirrat |  Denní hemzy
Ne, nepožila jsem marihuany, alkoholu, či podobných omamných látek. Zato jsem byla u zubařky. Výsledek? Zub si poškubává v rytmu něčeho rychlého, třeba salsy, nebo možná dance, je mu vesele a dobře. Mně už méně. Ale po pořádku.


Ráno jsem se dopotácela k doktorce, nechala si nabodnout žílu a postěžovala jsem si na administrativu ve škole. Doktorka chytila záchvat smíchu, a protože v čekárně nikdo nebyl, zeptala se: "A co tam chcete napsat?" No, a za chvíli jsem měla papír v ruce.

Masáže jsem zrušila, dovlekla se domů, cestu třikrát proklela počasí, švihla sebou do postele a spala a spala, až byl čas na cestu k zubařce. Drapla jsem zimní bundu, vystřelila jsem z domu jako raketa, doběhla právě včas a pak už jsem jen seděla a nechávala si vrtat v puse a sem tam jsem se koukla, jak vypadá odstraněný mrtvý nerv. Hm. Vypadá jako uschlý žlutý sopel...

Sebrala jsem se i s mrtvou hubou a papírem od doktorky a zamířila do školy. Předala jsem papír, komise se na něj ani nepodívala, nechala ho založit do mé složky a bylo vymalováno. Několika dotazy jsem zjistila, že ten kec o zrušení maturity byl výmysl ředitelky. Hm. Naštěstí jsem nemohla pořádně mluvit, tak jsem se sebrala a radši jsem táhla domů.

A teď, jak tu sedím a domlouvám se na Facebooku s kamarádkou ohledně výběru látky do výstavního kotce Maxíka, jejího mainského mývalího kocoura, a do toho se snažím psát tenhle deníček, zazvonil telefon. Ovšem, nečekala jsem ani ve snu, jak to bude probíhat.

Do soukromého telefonu se nikdy nehlásím jménem. Firemní ano, ale to je něco jiného. Soukromý je prostě soukromý, a pokud je to neznámé číslo, chci vědět, s kým mám co do činění, než mu své jméno prozradím. Takže se hlásím "Ano prosím?"

Z telefonu se ozvalo jméno a firma volající. Křestní jsem rozuměla, příjmení nikoliv, firmu vůbec. Tak povídám "Dobrý den."

Z druhého konce se ozvalo: "Mohla bych vědět, s kým hovořím?"

Já na to "Mohla bych vědět, koho sháníte?"

Paní z druhé strany řekla mé jméno, tak jsem jí potvrdila, že to opravdu jsem já.

Dozvěděla jsem se, že to nebyl dobrý začátek, protože jsem si u nich zažádala o práci. No moc pěkně mě vykolejila.

Vysvětlila jsem jí, že do soukromého telefonu se nepředstavuji, protože mi často volají telefonní omyly a divní lidé. A ona na to, že se mi přece představila. Já na to, že to já jí potom taky.

"No, nechme toho. Máte ještě zájem o tu práci?"

Poděkovala jsem a sdělila, že nemám, že jsem dostala jinou nabídku. Není to tak úplně pravda, práce pro tu konkrétní firmu by mě zajímala, ale tuhle konkrétní osobu bych musela zapleštit.

Pro informaci, zdaleka nejsem jediná, kdo se nepředstavuje do soukromého telefonu jménem. Když jsem byla v pozici paní na druhé straně drátu, používala jsem kouzelnou formulku "Hovořím s paní (pánem) XY?" Tenhle telefonát byl první za posledních asi 8 let, kdy si volající s touto situací, mimochodem v dnešní době VELMI rozšířenou, neuměla poradit. A sprdnout mě za to, že se nepředstavuji, tak s takovým člověkem pracovat nechci! To ať se na mě nikdo nezlobí.

Ano, sháním práci, ale nejsem žebrák ani nějaká lůza - a tím vlastně zareprezentovala i svou firmu. A rozhodně to na mě neudělalo dobrý dojem. Já jsem sice neudělala asi dobrý dojem na ni, ale zlatej Ibalgin - mě je to TAK jedno...!

A teď si jdu rozbalit ty nové klávesy, co mi dneska přijely! Ha!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama