Těším se na příští týden...

17. září 2009 v 0:06 | Cirrat |  Denní hemzy
Páč mi budou sundavat sádru! Lépe řečeno, sádrovou dlahu přimotanou k ruce obvazem.



Je jasné, že moc nepíšu, ale levačkou toho ani po dvoutýdenním výcviku moc nezvládám. Zítra ráno klušu na kontrolu do nové chirurgické ambulance. Předtím jsem byla na kontrole v úvéence a panu doktorovi se moc nelíbilo, že mám zlomenou i dlahu. Prdla večer před kontrolou. Tak nakázal, aby mi přiložili novou.

Možná se mi to jen zdálo, ale sanitář na sádrovně se choval trochu jako medvěd s migrénou: brblal si a sem tam třísknul s věcma. Fajne. Dlahu jsem dostala horkou, že ještě pálila, ale radši sem držela hubu a krok. Taky mi nebylo nějak veselo z toho, že se se mnou musí znova patlat. A možná nebyl naštvaný na mě, i když to na mě tak působilo...

Dojeli jsme domů, zjistila jsem, že mi dlaha příliš tlačí na palec. Milý má ve stole štípačky na struny. Uzmula jsem mu je a levačkou si neobratně vyštípla kus sádry, abych o ten palec nepřišla. A ať jsem se snažila sádrou nemanipulovat, nehýbat rukou, ani se o dlahu neopírat, vydržela mi nová dlaha asi 12 hodin - a praskla znova. V ohybu. Jak jinak. Jelikož to byl pátek večer, už jsem to nehrotila.

Druhý den jsem šla zase do úvéenky, zeptat se co s tím. Předvedla jsem zlehka pohyblivou sádru a bylo mi řečeno, že to vždycky plave, ale jestli chci, podívá se na mě pan doktor. Z čiré nechuti se s tím patlat ještě jednou jsem odmítla a jela dom.

Zatím mě ta ruka nebolela a nezlobilo mě to (až na to, že je ta sádra těžká jako kráva a mám svaly v rameni, na krku a kolem lopatky v jednom ohni), ale jsem zvědavá, co mi na to zítra řeknou...

Manžel se o mě stará vzorně - má mě jako panenku na hraní. Značně nervní a kousavou panenku na hraní... Musí mi pomáhat do šatů i ze šatů, odšroubovat i zašroubovat zubní pastu, nosit mi věci a pomáhat mi (sem tam) s vařením. Taky mě češe a pomáhá mi ve sprše. Holení nohou odmítl, bál se aby mě nepořezal, a když jsem se zeptala na malování (měli jsme jít na oslavu), dostalo se mi pohledu typu Neblbni-ještě-ti-vypíchnu-voko. A musím se přiznat, že i když se snažím, nejsem ten nejvděčnější možný pacient.

Je mi totiž na jednu stranu sice příjemný, že se o mě někdo takhle stará, na druhou stranu, nesnáším pocit závislosti na něčem. Nebo na někom. Jsem pak rozmrzelá. A navíc, když mě něco bolí, nejdřív trhám ruce, nohy, až pak varuju. A ještě nechci být na obtíž. A aby toho nebylo málo, když beru prášky proti bolesti (což jsem ze začátku potřebovala), jsem hysterická. No a když drahý sem tam po pětadvacátém dotazu nebo přání protočí oči v sloup a podobně, cítím se pak jako ještě větší lemra. A jednoho krásného rána ve mě chytly saze a má lepší polovička mi posloužila jako hromosvod.

Popravdě, ještě pořád se stydím. Nijak mi to nevyčítá nebo něco, ale nebylo to ode mě fér. Takže tak.

Tolik můj report - sádru bych podle původní prognózy měla mít do příští soboty, ale uvidíme, co mi zítra řeknou. Už se těším, až ta věc bude dole a přestane se mi vytahovat rameno z kloubu (hypermobilní klouby s povoleným vazivem mají své výhody i nevýhody) - a taky, až budu moct psát oběma rukama a klikat na myš pravačkou! To bude mejdan!

PS: Tak jsem zpátky. Neměla jsem si vymejšlet a měla jsem jít tam, co byl loni drahý. Sice bych si počkala, ale přístup by byl asi jiný. Tady jsem nejdřív opravdu přesvědčovala sestru, že jsem fakt telefonicky objednaná, a pak jsem dostala sprdung mezi dveřma, že to si snad dělám srandu, že mám tu dlahu zase zlomenou. Jo. Já je totiž lámu schválně a s velkou chutí a psychickýma silama, že si sednu ke stolu, pohodlně se opřu a nic nedělám. Grrr!

V pondělí na RTG a pak zase do sluje Modré dračice, na dotočení sádry, jak tomu říkají.
 


Komentáře

1 Lipetka Lipetka | Web | 17. září 2009 v 7:36 | Reagovat

Jéé sporťáku, ty jsi se ještě nesežrala za živa? Normálně jsem se přistihla, že když celé dny pracuju,skoro ti závidím povinné lenošení, taky bych se uvelebila doma, ale obávám se, že by mi to vydrželo asi dva dny. Uzdravuj se uzdravuj, motůrka si holt ještě chvíli počka, možná rovnou na jaro :-)PaPa

2 cirrat cirrat | Web | 17. září 2009 v 8:38 | Reagovat

[1]: Sežrala. Už několikrát. Ta fotka je z prvního víkendu. Motorka byla na servisu a ještě půjde - membrány a příruby v karburátoru jsou na draka...

3 Katastrophe Katastrophe | 20. září 2009 v 17:03 | Reagovat

Když tě tak čtu, tak jsem možná udělala dobře, že jsem odvolala ten náš "čajový dýchánek u Moskyta" :)) až ti bude líp a budeš míň ověšená sádrama, bude to lepší :)
Tak hlavně ať je ruka brzo v pohodě ;) ale musím říct, že ohledně holení nohou a malování tvého chotě naprosto chápu :-D jet pak na pohotovost s řasenkou v oku... :))

4 cirrat cirrat | Web | 26. září 2009 v 1:35 | Reagovat

[3]: Už by to i šlo :-) Sice je to ještě furt těžký, ale už jsem si zvykla :-)

5 evening dresses evening dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:21 | Reagovat

Q. How did the farmer mend his pants?
http://www.felldress.org/wedding-dresses-off-the-shoulder-wedding-dresses.html

6 replica breitling venger skyland watches replica breitling venger skyland watches | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 4:39 | Reagovat

Q. Why did the cookie go to the hospital?
http://www.latewatches.com/montblanc-star.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama