Peugeot 5008 (dojmy, ne pojmy)

9. května 2010 v 13:10 | Cirrat |  Denní hemzy
Nedělám si náděj, že bych měla takové štěstí, ale zkusit se dá všechno alespoň jednou.


Včera jsem si byla ozkoušet Peugeota 5008 v rámci jejich promo akce. Člověk se přihlásil k testovacím jízdám, v určenou dobu se objevil na určeném místě, důkladně si auto prohlédl, zevnitř oslintal a projel se v něm, načež s ním hosteska vyplnila dotazník a zeptala se ho, z kolika typů součástek se toto auto skládá. Kdo se trefí nejlíp, v takovém autě odjede.

Protože jsem nevěděla, co se myslí pod pojmem "druh součástek", vykašlala jsem se na internetovou přípravu a po slovech hostesky "takže když se matička opakuje, počítáme ji jenom jednou" jsem od boku vystřelila číslo 2.384. Chtěla jsem mít tu 4ku na konci, ale rovnou se přiznám, že nemám ani potuchy, z kolika součástek (nebo typů součástek) se průměrné auto skládá.

Anglicky hovořící si užijí testovací video (reklam si sami můžete najít spoustu a spoustu:

Zbytek si musí vystačit s mými dojmy řidiče-uživatele, tedy řidiče, kterého nezajímají divná čísla, ale jak to doopravdy vypadá (no a ještě s těmi reklamními spoty).

Britský Telegraph uveřejnil recenzi, ve které říká, že palubní přihrádka a úschovný postor v centrálním panelu jsou tak velké, že v nich vzniká ozvěna. No, nekecali.

Příjemné je velmi jednoduché ovládání čehokoli u řidiče a spolujezdce. Na centrálním panelu je spousta tlačítek, kterým jsem neměla čas se moc věnovat, ale ta nejdůležitější jsem našla rychle. Ovládání je velmi přehledné a intuitivní.

Co mě rozhodilo, byla automatická ruční brzda. Reaguje prostě na otočení klíčkem v zapalování a za tu půlhodinku jsem nezjistila, jestli je možné ji aktivovat i se zapnutým motorem, což (narozdíl ode mě) by ocenili příznivci rozjezdu do kopce přes ručku. Já to neumím a všechno spojkuju, ale jak při prvním rozjezdu tak při vystupování z vozu jsem tu páku hledala a hledala. Na druhou stranu, tahle fíčrka zamezuje mému oblíbenému nešvaru, totiž ujet X kilometrů a nadávat, co s tím autem je, načež se zrudlým obličejem uvolňuju ručku...

Displej, který se vyklopí nad středem palubky, je úžasný a přehledný. Dá se na něm sledovat cokoliv, od momentálně hrajícího rádia po spotřebu, záleží na nastavení.

Budíky za volantem velké a přehledné, člověk na ně nemusí mžourat a nepotřebuje šifrovací kódy k tomu, aby porozuměl tomu, co se to vlastně děje.

Poprvé v životě jsem řídila auto s šesti rychlostmi a zpátečkou. Já dávám přednost benzínu, ale samozřejmě se vyrábí i v dieselovém provedení. Automatická převodovka taky žádný problém, i když já bych manuální převodovku nevyměnila. Výborný pocit. Naprosto hladký chod, tichý motor, rychlá reakce na cokoli (ještě, že už mám trochu vyježděno, tohle opravdu není začátečnické auto), v zatáčkách příjemně sedí.

Ale! Auto je poměrně vysoké (pokud jste zkoukli tu videorecenzi, všimli jste si že Upřímný John za celou dobu nesundal z hlavy klobouk - a to ani na zadních nebo výklopných sedačkách), a tak od něj nemůžete čekat chování sporťáka. Navíc je stavěno pro 7 lidí, což z něj dělá poměrně těžkou krávu (i když extrémně ovladatelnou těžkou krávu).

Prostě s tím zatáčky sice řezat můžete, ale počítejte s tím, že "vlastní nebezpečí" nastoupí poněkud dříve než například u 307 stejné značky nebo aut spíše specifikovaných jako dálniční koráby.

Výhled z místa řidiče je výborný, nic ho neruší - a to ani postranní sloupky nebo střecha. Zpětná zrcátka opravdu velká, nad tím středním je ještě jedno, menší a více vypuklé, pro lepší pohled do dáli za sebou. Hodně příjemné. Nevím jak, ale povedlo se jim minimalizovat mrtvý úhel. Z pohledu řidiče je auto skoro jako průhledné, takže přehlédnout jiného účastníka dopravního provozu může opravdu jenom debil, který za sebe nekouká programově.

Sedačky vepředu jsou velmi pohodlné, jedinou výtku jsem měla k bezpečnostnímu pásu, ale tu samou mám u všech auto, co jsem kdy řídila: sklouzává mi mezi prsa a škrtí mě, ať si nastavím výšku sedačky nebo výšku ukotvení pásu jak chci. Prostě, občas jsou velké mléčné žlázy zatraceně nepohodlné.

Trochu problém při nastupování nebo vystupování - nepočítejte s tím, že uděláte hopsa hejsa a pojedete (do Brandejsa?). 5008 totiž vpředu poskytuje úžasný prostor na nohy, ovšem za cenu toho, že je palubka posunutá více do interiéru a tak vlastně strkáte nohy do tunelu. Připadala jsem si jako v bobech s pedálama, ale nebyl to špatný pocit - jen jiný než na který jsem zvyklá. Navíc, já mám tendence si posunovat sedačku blízko k volantu. Jednak je to pozůstatek z doby, kdy jsem ještě měla před operací očí, jednak jsem si zvykla se nad volant lehce naklánět a jednak (no já se přiznám) mám na dlouhých dálničních štrekách tendence přidržet si volant zespodu kolenem a zapálit si. Takže je možné, že někdo, kdo má ve zvyku se u řízení rozvalovat a řídit s rukama nataženýma, nějaké soukací problémy při nastupování a vystupování ani nezaregistruje.

Jak jsem psala, vepředu místa dost a ještě víc, sedačky velmi pohodlné s hlubším vykrojením, takže v zatáčkách se nekinkláte ze strany na stranu jak nudle v bandě, ale vzadu už je to poněkud horší.

Manžel hlásil příjemně velký kufr, ale měl trochu potíže se tam vejít. Je sice hubený, ale má dlouhé nohy a vešel se jen tak tak. Taky hlásil poněkud tvrdší sedačky než by očekával. Není to nějak extrémně nepohodlné, ale na delší trasy by dospělý pasažér vzadu potřeboval častější pauzy na protáhnutí. Taky by se tam podle jeho odhadu vešli pohodlně dva štíhlejší dospělí (kdo znáte Darta, máte představu) a bágl doprostřed, ale dva svalnatci už by asi měli problém, tři průměrní dospělí by si hráli na sardinky. Vydržet na delší trasy by to tedy šlo, ale opravdu s protahováním a odpočinkem.

Shodli jsme se pak, že je to opravdu rodinné auto, tj. rodiče dopředu, svišťové dozadu - a ve chvíli kdy vyrostou natolik, že jim rodiče začnou připadat trapní, budou vyhoštěni z rodinného vozidla.

Mimochodem, když se poskládají zadní sedačky, vznikne úložný prostor cca 1,95m dlouhý. Neříkejte mi, že vás nenapadne, co si s sebou vzít na dovolenou pro dva, aby se využil - mě napadá vzít dva spacáky a spát v autě...

Vůz, který jsem měla půjčený, má panoramatickou střechu - není to střešní okno per se, nedá se otevřít, ale na kochání se okolím je výborná. Dá se zevnitř zastínit, což určitě ocení především pasažéři na zadním sedadle - mně vepředu to nevadilo, ale manžel pak říkal, že si vzadu připadal poněkud připečeně, a to včera slunko nijak extrémně nesvítilo. Trochu mi vrtá hlavou co kroupy, ale ta střecha záleží na modelu a vybavení vozu, takže kdo nechce, nemusí.

Celkový dojem z auta - velmi příjemný, opravdu bych si takle nějak svoje budoucí auto představovala. Nemám potřebu závodit, mně stačí, že to má s 1,6 motorem o síle 156 koní sice trochu slabší ale pořád ještě docela slušný tah, dojedu tam kam potřebuju v dobrém čase, je to pohodlné a hodně se tam toho vleze. Navíc příjemně vypadá.

Já prostě auta posuzuju podle toho, jak se v nich budu cítit na delší trasy - mám kamarády mimo jiné v Německu a ve Švýcarsku a ze zkušenosti vím, že dojet například do Baselu netrvá zas tak dlouho, když si člověk vezme, že je to z Prahy 700km. Nekupuju si auto proto, abych v něm poskakovala po městě (i když velký nákup je velký nákup), ale proto, abych nebyla závislá na jízdních řádech a mohla kdykoli kamkoli. Navíc chceme mít rodinu a proto přemýšlím tak, abychom nemuseli vůz brzo měnit a vešlo se tam prakticky cokoli.

Takže tolik můj pohled na nového Pažouta, pohled je to plný lásky a touhy, ale cena začínající okolo půl mega mě přesvědčuje o tom, že se mám modlit. Buď za to, abych vyhrála v té tipovací soutěži, nebo za to, aby se mému novému zaměstnavateli dařilo natolik, abych měla dost velký plat a mohla si ho koupit :-) Protože v současné situaci si o něm můžu nechat jenom zdát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maruška Maruška | Web | 9. května 2010 v 21:28

Moc pěkné videjko, tak si říkám, žes vůbec neměla do té soutěže jít, teď sis jenom udělala chutě. A taky sis zadělala na divoké sny ;-)

2 Cirrat Cirrat | Web | 9. května 2010 v 21:43

[1]: To je v pohodě - mám ve zvyku neustále slintat nad něčím, co je nad mou peněženku. Z aut buď tohle nebo Nissan Qasqai, pořádný barák s pozemkem a zimní zahradou, nebo alespoň kytku za tisícovku :-) Takže se tím nikterak nestresuju - a trocha toho denního snění přijde vhod ;-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama