Vše potřebné už mám

22. května 2010 v 11:06 | Cirrat |  Džungle v bytě
...zahrnujte mě luxusem!


Ta hláška pochází z jedné pohlednice stylizované do rádoby 30. let. Pamatuju si, že hned vedle ní jsem mívala na stole další, s nápisem "Odolám všemu - jen pokušení ne." A to je můj přístup k věcem v kostce.

V poslední době je o mě známo, že nesmím chodit do zahradnictví. Posledně jsme vlezli do Chládka, čistě proto, že manžel chtěl masožravku. Mohla jsem si vybrat jednu kytku v ceně kolem stovky. Ani jedna, co tam měli, se mi nějak extrémně nelíbila, snad možná alokázie, ale brouzdala jsem dál. Mou oblíbenou vzrostlou gloriosu rotschildianu už prodali (a stejně stála osm stováků), chmelíček už mám, tilandsie jim odkvetly...

Zatraceně, teď jsem při hledání odkazů narazila na skořicovník čínský. I wanna!

Nakonec si manžel žádnou z nabízených masožravek nevybral, všechny byly nějaký jetý (polámané kalichy, oschlé kalichy, zvadlé, nesouměrně rostlé...), takže asi budeme kupovat opět semínka od Pana Vanilky (mimochodem, vanilce se daří dobře, ale ještě se neobtěžovala vyhnat boční výhon; v tomhle počasí se jí ani nedivím).

Ano, mohli jsme odejít a nic nekoupit. Ano, mohli jsme ušetřit. Ano, mohli jsme mít doma o trochu víc místa. To všechno mohlo být. Shodli jsme se s manželem taky, že když kytku, tak musí být doma než se vrátí máti z cest. S prachama je to hodně hodně zlý, ale přestat utrácet za kytky přece nejde. A když už bude kytka na místě, než se máti vrátí, nevšimne si jí. Zatímco přinést nový exemplář domů jí před nosem, to bychom si koledovali...

A tak jsme si koupili dalšího člena domácnosti známého pod jménem nolina (nebo též beaucarnea) recurvata, známé v našich krajinách i jako sloní noha. Samo, že stála tři stovky. Stojí v okně, hned vedle chmelníčku a trnových korun, a vypadá to, že se jí u nás líbí, i když ještě tu není ani týden. Tím nám taky přibyl domů 27. druh rostliny (tillandsie počítám hromadně jako jeden, protože kromě jedné - medusae - nemám ani šajna o tom, co jsou zač).

Právě jsem kytky dozalívala - dnes došla řada i na kaktus, aloe a právě i na tlustokožce (mně se nelíbí název beaucarnea, manžel zas nemusí jméno nolina, "sloní noha" se mi nelíbí ještě víc, tak je to tlustokožec). Spotřebovala jsem 1l zálivky s hnojivem na orchideje (zaleju orchidej a co se nevsákne, použiju na ostatní rostliny), 1l s hnojivem pro ibišky a 2l s univerzálem. Začínám docela vážně přemýšlet o tom, že bychom měli pořídit větší konvičku, ale zatím ta jednolitrová stačí. A dobře se díky ní rozděluje hnojivo pro jednotlivé druhy.

To, že je tlustokožec 27. druh u nás doma rostoucí, je fajn, ale na kusy jsem to vlastně ještě nepočítala. A tak tedy: tchyniny jazyky - 4 květináče (5. je v práci), saracénie - 1x, nolina - 1x, chmelníček - 1x, trnové koruny - 2x, aloe variegata - 1x, kaktus - 1x, phalaenopsis - 1x, fíkus - 2x, voděnka - 1x, ibišek - 1x, šplhavník - 2 květináče, v každém kombinovaný normální kultivar a kultivar "Neon", vanilka - 2 řízky v jednom květináči, yucca - totéž, avokádo - 1x, vánoční kaktus - 1x, zamiokulkas - 1x, monstera - 1x, rosnatky - 3, bublinatka - 1x, kamélie - 1x, skrytěnec - 1x, tillandsie - 4x. Jo a ještě amarylis, která momentálně odpočívá v předsíni na piáně, aby ji nic nerušilo.

Třicet pět rostlin (nebo "květináčových jednotek"). Dvě jsou u máti, kamélie je v kuchyni, amarylis odpočívá a zbytek máme v pokoji. Potuluje se nám po pokoji šestadvacet květináčů a dva pařezy...

Jistě, pořád ještě nemám na Mr. Subjunctive, který těch kytek má doma přes 800, a dokud nebudeme mít vlastní dům, asi ani na něj mít nebudu. Ale začínám u sebe pozorovat náznaky koníčkaření a vypadá to, že je to vážný. Taky když přijdu domů a otevřu dveře do pokoje, praští mě přes nos taková ta kořeněná vůně vlhké hlíny smíchaná s čerstvou vůní zelených listů. Začíná to u nás doma být cítit jako v květinářství.

Na závěr přidávám příběh kolegyně z práce: bavily jsme se o koníčkách našich mužů a pochlubila jsem se, že jsem manžela naočkovala taky a má teď masožravky a své další zákeřné rostliny. Stěžovala si mi, že má na tohle smůlu a kytky umí zabíjet už pouhým pohledem. A teď zrovna jí chcípe orchidej. Navrhla jsem jí, že ji může přinést do práce, že doma už nemám místo, ale že se jí o rostlinky postarám ráda.

O pár dní později přinesl její manžel, takto rovněž kolega, do práce pěknou orchidej. Akorát odkvetlou. Pokrčila jsem rameny, kytku zalila a umístila ji kolegyni na stůl. Odpoledne mi volala a ptala se, jak to vypadá, jestli je záchrana možná, a tak. Ujistila jsem ji, že kytka je naprosto zdravá, jenom jaksi odkvetla. Vyhrkla:

"No tak to jsem ráda! Ten můj vysvětlil synovi, že jsem ji zabila a malej teď celý den chodí a ptá se mě 'Maminko, proč zabíjíš kytičky...'"

Doplněno 30.5.2010: 28. druhem a 36. rostlinou se stala afelandra kostrbatá... :-)
 


Komentáře

1 replica bvlgari assioma watches replica bvlgari assioma watches | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:21 | Reagovat

A. Because his parents were in a jam!
http://www.latewatches.com/cartier-paris.html

2 cheap formal dresses cheap formal dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:24 | Reagovat

Q. Which month do soldiers hate most?
http://www.threedress.net/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama