Zapomenutá válka

28. května 2010 v 11:12 | Cirrat |  Denní hemzy
Aneb velmi krátce o Koreji.


Kdo dnes sleduje jakékoli zprávy, nemohl si nevšimnout více než napjatých vztahů mezi Jižní a Severní Koreou, neboli Korejskou republikou (hlavní město Soul) a Korejskou lidově demokratickou republikou (hlavní město Pchjongjang).

Já sleduju hlavně portál iDnes a z celé té změti mě nejvíc zaujal článek Jak experti usvědčili KLDR?Je to rozhodně zajímavé počtení, stejně jako Otázky a odpovědi: Hrozí Korejskému poloostrovu zničující válka?

Na co se ale zapomíná je to, že technicky Zapomenutá válka v Koreji nikdy neskončila - bylo pouze uzavřeno dlouhodobé příměří. Mírová smlouva nikdy nebyla podepsána a 27. května loňského roku Severní Korea prohlásila, že se již necítí být vázána příměřím, a tak neručí za bezpečnost cizích lodí plujících v těch částech Žlutého moře, které si KLDR nárokuje jako své výsostné vody (zdroj: Wiki, viz odkazované články). Lomikare, Lomikare... eh, Kim Čong-Ile, Kim Čong-Ile, do roka a do dne...

Znalci a příznivci filmu i seriálu M*A*S*H 4077 ví o čem mluvím, zbytek otevře Tetu Wiki a hledá články typu KoreaKorejská válka, apod. Víte vůbec, že se mluvilo o tom, že se Československé sbory údajně dopouštěly pokusů na zajatých amerických vojácích? Mrkněte na ty externí odkazy, jsou hodně zajímací (vím to, protože jsem loni při své opožděné maturitě dělala do dějepisu seminárku na téma válečné konflikty ve 20. století po druhé světové válce).

Téhle válce se říká "zapomenutá" protože probíhala jen pár let po druhé světové a jen pár let po ní byl Vietnam, který byl daleko kontroverznější (bo se z mého pohledu Amíci nasrali, kam neměli, ale já si v klidu a bezpečí Českého státu můžu honit krovky, žejo). Navíc, Jižní Korea, která byla v tomto konfliktu obětí, byla v podstatě přiřčena Spojencům, kteří tedy měli na oplátku povinnost ji chránit.

Než mě roztrhnete za to slovo "přiřčena" - no jak byste to popsali vy?

Když odhléhneme od klasických pověstí o vzniku Koreje (každý svých znalostí vyhledávačem), v době kolonizační uzavřela Anglie dohodu s Japonskem: Angličani se nebudou motat Japoncům po Koreji a Japonci Anglánům nechají na oplátku Indii.

Což je historicky docela ironické, bo dnešní obyvatelé Japonska jsou v podstatě korejští emigranti a vyhnanci. Je to potvrzeno i geneticky (a jestli chcete Japonce fakt hodně nasrat, řekněte mu to). Proto taky mají Japonci kodex cti dovedený ad absurdum a strašně lpějí na svých tradicích a své zemi a svých rodinách... Nepozorujete něco podobného u Američanů, mimochodem? Hvězdy a pruhy a maminčin jablečný koláč? Je zajímavý, jak národy, které mají oproti jiným daleko kratší historii (a pořád se bavíme v dějepisném hledisku, nezapomínejte na to; nejedná se o generaci nebo dvě, alespoň většinou - tady se bavím o stovkách let přinejmenším), si nejvíc vyskakujou, že jsou strašně patriotický a loajální. Ditto Izrael, když jsme u toho. To je taky stát v podstatě vzniklý díky černému svědomí (některých) Spojenců, že nedokázali zabránit Holocaustu...

No nic, zpátky ke Koreji. Japonci teda drželi své předky pevně v hrsti a dobře se na nich pásli, tak jako okupanti vždycky. Jesti v nátuře okupantově, že se dívá svrchu na ty co má pod palcem, a k jejich majetku, životu i zemi se chová stylem "mě to nepálí, moje to není". (Přístup "moje to není" je dobře vidět například na vztahu tzv. sociálně nepřizpůsobivých lidí k obydlí, které je jim přiděleno a nemuseli si na něj vydělat, nebo aspoň odmakat nějaký počet hodin. Nic za to nedali a tak to pro ně nemá žádnou cenu.) Pasení ostrovanů na poloostrovanech pokračovalo až do konce druhý světový, kdy Chlapeček a Tlusťoch (nenarážím na TlusŤjocha! naráží-li na sebe on sám, to nechám na jeho prohlášení), neboli Little Boy a Fat Man, učinili přítrž japonské představě o nadřazenosti.

Sovětská armáda postupovala poloostrovem po Zlých Japonských Imperialistech a Američani se tam s armádou nemohli zaboha dostat dřív, než by ho Sověti pohodlně zabrali celý (a tady bych chtěla apelovat na čtenáře - rozlišujte Rusy a Sověty, prosím. Vás taky sere, když vám místo Češi nebo Slováci říkají Čechoslováci...). Jediné, co mohli, bylo navrhnout Sovětům, že si Koreu rozdělí podle 38. rovnoběžky - sever připadne Sovětům, jih Spojencům - a doufat.

Na jednu stranu, je asi dobře, že Sověti na tento návrh přistoupili, kdo by chtěl vidět, jak mají Stalinisté více a více území a moci, že. Na druhou stranu, každé umělé rozdělení vyzývalo a vyzývá k napadnutí ještě víc, než rozhodnutí rozdělit zemi podle nějaké krajinné hranice (pokud to ovšem neuděláte jako Borogravie v knize Podivný regiment Terryho Pratchetta - ta si za jednu ze státních hranic zvolila řeku Kňák, která se každé jaro rozvodnila a změnila řečiště, což byl důvod k vojenskému napadení souseda). A tak taky došlo k Zapomenuté válce.

Vedle "klasických" míst ozbrojených konfliktů, kde už (možná díky okoralosti dnešního světa, možná díky tomu, že vždycky bude někdo, kdo se bude snažit získat víc moci pro sebe) ani nic jiného nečekáme, jako je pásmo Gazy, Afgánistán, IrákÍránKuvajtASpol. nebo neustálé krvavé šarvátky na území afrického kontinentu, které se stěhují z místa na místo jako otravná moucha (vražedná otravná moucha), by mohl přibýt další, staronový.

Já jen doufám, že žádný M*A*S*H 4077 Reloaded nevznikne, protože Korejci z obou stran podepíšou mírovou smlouvu, KLDR odstraní jaderné zbraně ze svého arzenálu a my si vydechneme. Stejně tak věřím, že letošní volby vyhrají spravedliví politici a přestaneme mít důvod se stydět za naše zákonodárce, nebo že vyhraju v loterii, aniž bych si vsadila (i když - o tom mě přesvědčují různé spamy skoro denně).

Tímto se s vámi loučím písničkou, která uváděla právě seriál M*A*S*H 4077. Jmenuje se Suicide Is Painless (sebevražda nebolí) a jejím autorem je Johnny Mandel, narozený v roce 1925 (stejně jako můj dědeček) a stále ještě žije (stejně jako můj dědeček). Ale narozdíl od mého dědečka je autorem a aranžérem mnoha známých písní,  spolupracoval například s Frankem Sinatrou, Dianou Krall nebo Barbrou Streissand.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dancerboy dancerboy | Web | 28. května 2010 v 14:43 | Reagovat

Nevím, jestli si ten komentář u mě přečteš, tak ti ho pošlu i sem, jestli to nevadí :)
Nejdřív Ti chci poděkovat :) Jak za návštěvu, tak za komentář, DĚKUJU.
Když jsem se na to pak díval zpětně, celkem sem se divil, co ta maska dokáže udělat :D
A Johnnyho neznám, kdo to je?

2 Henry Psanec Henry Psanec | Web | 2. června 2010 v 18:30 | Reagovat

Dovolím si doporučit k těm "zapomenutým" válkám skvělou knihu - Úniky, od Grahama Greena, který s nimi měl osobní zkušenosti (ve Vietnamu ovšem byl v době první vietnamské války, tzn. s Francouzi). Pomohla mi porozumět mnohému, a to líp než spousta učených knih (nehledě na to, jak skvěle je napsaná). Je tam i 1948 u nás a srpnová invaze, samozřejmě.

3 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 2. června 2010 v 19:04 | Reagovat

[2]: Díky moc za tip! Píšu si - a snad se k tomu i brzo dostanu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama