Broskev! Broskev! Broskev!*

17. června 2010 v 19:54 | Cirrat |  Denní hemzy
Pokud vám vadí zmínka o operacích, ženských orgánech, jejich kombinaci a podobně, opusťte prosím tento článek v klidu a míru. Byli jste varováni...


Bartholiniho žláza! Svině jedna! Nemám ji ráda a tak se s ní co? Rozloučím!

V březnu jsem nevěděla, co se děje, jenom mi došlo, že když už mám otok v jistém místě pátý den a nemizí, že to asi není správně. Špatně se mi sedělo, džíny nešly ani obléct, natož si v nich třeba dřepnout. Netřeba říkat, že postelové hrátky se s přidanou boulí provádějí špatně...

Doběhla jsem akutně ke svému doktorovi, ten se kouknul a kontaktoval svého kolegu, který působí mimo jiné i v ÚVNce. Pan druhý doktor se kouknul, řekl si o mrazící sprej, skalpel a sterilní roušku a dosti rychlým, poněkud masakrózním, ale hlavně ulevujícím zákrokem mě hned v křesle v ordinaci problému zbavil (no tak si to představte jako obrjebák, který se nařízne skalpelem a vypláchne peroxidem). Při kontrole všechno v pohodě, pobolívalo mě to ještě nějakou chvíli, holt citlivá tkáň se spoustou nervových zakončení, ale více méně ok.

Užívala jsem si pocit, že už nejsem doslova ženská s koulema (dávný popis jednoho kamaráda z netu) - nebo teda s jednou koulí - nějaké tři měsíce.

Předevčírem jsem při večerním hygienickém kolečku zpozorovala novou zduřeninu na tom samém místě. Utěšovala jsem se, že třeba do druhého dne zmizí. No, nezmizela, a včera se, svině, ozývala i při chůzi. Na pohmat se ještě zvětšila a tvářila se nepříjemně. Rezignovaně jsem zvedla telefon, abych se pokusila objednat k panu druhému doktorovi do ÚVNky (maje na paměti jeho nabádání, že kdyby něco, ať se hned hlásím), ale nikdo to na ambulanci nebral.

A tak jsem se dnes ráno sebrala a šla tam na blind. Poseděla jsem si ani ne hodinku a už jsem byla na řadě. Věděla jsem, že mě při poslední kontrole varoval, že jestli dojde k recidivě, chce to celou potvoru odstranit sakum prdum, ale i tak mi nebylo právě nejlíp, když zalistoval diářem a prohlásil "operace v pátek 25. ráno".

Na jednu stranu jsem ráda, že to půjde ráz na ráz, na druhou mám hrachy. Bude to má první operace - a s tou svou nadváhou a vysokým tlakem jsem fakt ideální případ.

Nemluvě o tom, že tenhle týden mělo dojít k velkému rozuzlení, aneb co s tou mou hnátou budeme dělat (pro nepravidelné čtenáře - viz zářijový příspěvek o bruslích), kde byla jednou z možností... Ano, správně, operace.

A teď nevím, jestli mi povolí dvě tak rychle za sebou a jsem nervózní z toho, jak to bude vypadat a co a jak...

Mám týden na donesení dokumentů k předoperačnímu vyšetření. Laborky krve, moči, EKG, RTG srdce a plic, testy na syfla, žloutenku B i C a na HIV. Konečně se dozvím svou krevní skupinu. Když jsem to psala kamarádovi, odtušil, že to jsem musela vést sakra zajímavý život, když po mně chcou tohle. Myslím, že když jsem mu odpověděla, že je to standardní postup pro všechny, docela jsem ho zklamala. Taky je to starej prasák...

Moje doktorka má dovolenou. Na to jsem si vzpomněla samozřejmě až po tom, co jsme si s panem druhým doktorem zanotovali, že mám skvělou praktickou lékařku, se kterou se dá domluvit na všeličems. Naštěstí měla na dveřích napsaný záskok.

Naštěstí záskok zvedl telefon, i když měl po ordinační době (sice jen pár minut, ale znám i takové, co to dodržují na vteřiny). Záskok mi věnoval i zkumavky na moč (já se mám) a ujistil mě mezi dveřmi, že to do toho čtvrtka všechno stihnem. Zítra vstávám o hodinu dřív a jdu si s nima hrát na upíry - tý krve budou potřebovat, ehm, poněkud trochu více... Pak asi bude následovat orientační běh po EKG a RTG a všechno to zakončíme meditační technikou známou jako "čekáme několik dní na výsledky, protože mezitím bude ten pokurvenej víkend".

Cestou z práce domů jsem si už podle doporučení v letáčku koupila noční košili. Sice mám radši pyžama, ale to vzhledem k povaze a místu zákroku nebude dobrej nápad. Teď ještě zabránit mamce panikařit a nervovat se a všechno bude v pohodě...

Oprava, bylo by v pohodě, kdybych se netěšila už přes půl roku na sobotu 26.6., kdy jsme měly s holkama naplánovanou návštěvu Travesti Show na parníku. Takhle jim budu moct maximálně tak závidět z postele...

A proto ty broskve (pro ty, kdo neví, co se za nima skrývá: jak že se řekne broskev anglicky?)...
 


Komentáře

1 stranger-girl stranger-girl | Web | 18. června 2010 v 11:48 | Reagovat

Děkuji za komentáře u mě ;) Konečně někdo kdo mě neutěšuje.
Budu držet palce, aby operace dopadla dobře :) (a ten název článku je vážně vystihující :))

2 Manželka Manželka | Web | 18. června 2010 v 17:14 | Reagovat

No fuj... Doufám, že bude zas dobře, tentokrát už trvale!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama