V Erhartově Kumbálu

4. července 2010 v 23:24 | Cirrat |  U Mlsný huby
Dneska jsme se byli trochu projít a užili jsme si letní dopoledne - samozřejmě s koktejly, ledovým kafem a domácí citronádou...


Myslím, že nikdo, kdo se vyskytuje často u Letné, nemohl přehlédnout Erhartovu cukrárnu. Stačí vystoupit na zastávce Letenské náměstí a jít dolů směrem ke Strossmayeráku, je hned v tom prvním bloku.

V tomhle počasí mají i stolečky venku, jenže dopoledne přímo na ně svítí sluníčko. Pro milovníky venkovního cvrkotu tedy doporučuji spíš odpolední návštěvu. V cukrárně samotné jsou k dispozici dvě místnosti, jedna vstupní s pulty plnými dobrot a pak zadní s dětským koutkem (ok, ten mi připadá poněkud improvizovaný, ale je tam). Všechny prostory jsou nekuřácké.

U Erharta mají spoustu druhů čajového pečiva - jednou jsme tam s manželem zašli na kávu, objednali si po jednom kousku od každého dohromady a ochutnávali jsme. Všechno bylo výborně čerstvé, stejně jako ostatní jejich zákusky.

Co ale oceňuji nejvíc jsou jejich italské speciality - canoli (trubičky plněné ricottou), srdíčka, římskou specialitu (kterou miluju hlavně kvůli nostalgii - v Basileji se na Fasnacht dělá něco podobného) sestávající ze zamotaného smaženého těsta pokapaného medem a zaprášeného cukrem. Už zase nevím, jak se to jmenuje, ale to já vím ostatně málokdy...

Zmrzlinu a základní druhy mléčných koktejlů mají v nabídce, ale zmrzlinové poháry jako ze Světozoru nečekejte. Nicméně si můžete dát pár kopečků zmrzliny do elegantní nerezové misky na vysoké nožce...

My jsme posnídali po koktejlu a vydali se dál. Probloumali jsme se dolů Miladou Horákovou kolem naší oblíbené slepé kočičky a pak zahli dole směrem k Výstavišti. V tomhle úseku mě spousta podniků zklamala, jako jediná stálice pro mě zůstal Houbař a pak ještě Bohemia Bagel za Veletržní. Jo a cukrárna kousek před Veletržní. Jinak mi tam všechno připadá takové omšelé, opršelé a zanedbané, a když jsem například ve vitrínce u pizzerie viděla zkrabatělý jídelní lístek zapadaný prachem, věděla jsem, že tam se taky nepodívám - i ve stavu nejvyšší nouze se doplížím buď do bagelu nebo na štrosmák do KenFucky Chicken. Je to maličkost, ale pro mě to tu restauraci prezentuje. Jak si mám pak být jistá, že když jim spadne lžíce na zem, nedají mi ji i tak?

V Heřmanově ulici (to je ta jednu před Veletržní) jsem zahlédla rolety stínící kus chodníku a pódium se stolky oddělené vpředu i vzadu proutěnými závěsy. Před podnikem stály tři dřevěné stoly, u každého dvě lavice, tedy celkem tři krát čtyři místa.

Obsluhovaly nás příjemné slečny, ledová káva (stejně jako všechno ostatní) byla vynikající, měli tam velký výběr ovocných mléčných koktejlů, včetně například mangového. Já jsem si tam mimo jiné dala domácí citronádu, která byla opravdu výborná. Hlavně, i když je to v podstatě jen pár kroků od hlavní, je tam klid. V ulici rostou stromy a někdo kolem projde jen sem-tam. Taková malá oáza klidu. A jak že se to jmenovalo?

Byl to Kumbál. A dá se tam i najíst, přátelé. Ceny také podle mého názoru velmi mírné - v průměru nás jedna položka vyšla na 34 korun, a to měl manžel dva koktejly a já to ledový kafe a citronádu, přičemž ani jedno nebylo v nějakých malých dvoudecových skleničkách...

Jo a ke kávě dávají panáka vody :-) Zato sami od sebe. Prostě letní pohodička.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama