Myslete vlastní hlavou

23. srpna 2010 v 10:29 | Holly Lisle (překlad Cirrat) |  Jak líp vydávat skřeky
Netrvalo to ani tak dlouho, jak jsem si myslela, a mám tady další věc pro autory začínající i pokročilé. Tentokrát od Holly Lisle, své oblíbené americké spisovatelky. Je zajímavé, že je mou oblíbenou autorkou nikoli proto, že bych milovala její knihy a povídky, ale proto, že dokáže velmi zajímavě psát o psaní a nezdráhá se šířit své osvědčené postupy mezi ostatní. Dokonce má korespondenční online kurz How To Think Sideways, kde ve více než dvaceti lekcích prochází od základní tvorby zápletky až po revizi před vydáním a shánění agenta (což se u nás ještě moc nepěstuje, ale myslím, že by to ničemu neuškodilo).


Holly má za sebou rozhodně zajímavý život - zemětřesení v Guatemale, lovení a rybaření na Aljašce, práci zdravotní sestry na úrazovce, dva rozvody; a bohužel i to, že přišla na sexuální zneužívání svých dětí, a co nepochopím, jejich vlastním otcem. Jak může někdo takhle zacházet se svými vlastními potomky mi hlava nebere, i když například případ chlapečka, kterého jeho vlastní matka nutila stát ve vaně s vařící vodou, ukazuje, že se tak děje všude, i u nás...

Každopádně, Holly začala psát, chytila se, a má velký úspěch. A jak jsem psala, nezdráhá se podělit o své know-how. Doporučuju angličtinářům, aby si prošli její stránky - je tam zakopáno spousty pokladů k přečtení zdarma, stejně jako větší či menší kurzy a návody, které se dají stáhnout za menší poplatek. Mnoho z nich mám, a můžu vám říct, že vzhledem k tomu, co je uvnitř, je to v podstatě za pakatel...

Mimochodem, ano, to jsou ty stránky, na které mám odkaz v oblíbených.

Holly mimo jiné rozesílá emailový newsletter, a ten poslední, který poslala, mě zaujal natolik, že jsem ji požádala o povolení k překladu a vložení na blog. Toto je část její odpovědi:

"Generally I decline translation requests, but if you also make it clear that the newsletter is in English and I can ONLY provide support in English, you have my permission to translate it for your blog."

(Obvykle žádosti o překlad odmítám, ale pokud jasně uvedete, že newsletter je v angličtině a mohu poskytovat podporu POUZE v angličtině, máte mé svolení k [jeho] přeložení pro svůj blog.)

Takže, tímto vám všem oznamuji, že je možné se připsat na poštovní seznam pro newsletter, kde Holly uveřejňuje své postřehy, zážitky a tipy ohledně psaní: http://hollylisle.com/newsletter.php Tento newsletter je pouze v angličtině a Holly by s vámi eventuelně komunikovala pouze v angličtině. :-) Tak, podmínky jsem splnila, a tady máte ten článek, který mě tak zaujal, protože se dotýká mé oblíbené věci - myšlení vlastní hlavou:



Tip od Holly -- Ptejte se JAK.

Nejsem velkým fandou filmů. Nejsem filmovým kritikem. Jsem profesionální vypravěčka, která chodí na filmy a zatímco je sleduje, cvičně je rozebírá, aby zjistila, jak jejich pisatelé vyprávějí své příběhy.

Z pohledu vypravěče, JAK je ta druhá nejdůležitější otázka, na kterou se můžete zeptat, hned po PROČ (o kterém jsem tady už psala) - a také to zahrnuje způsob, jak váš svět funguje.

Ale zpátky k filmům, které používám jako příklad. Absolutně nejhorším filmem, který jsem kdy viděla a který naprosto opominul jakékoli JAK byl nedávný remake filmu Den, kdy se zastavila Země. (pozn: 2008, Keanu Reeves tam hrál mimozemšťana)

Základem prvního filmu byl výkřik do tmy "Válka je špatná!"

Základ druhé verze je daleko širší - "Lidský pokrok, lidské myšlení a jakýkoli produkt tohoto myšlení jsou špatné."

Film na tomto základě staví a na sto různých způsobů ukazuje, že jeho tvůrcům chybělo logické myšlení (což je, když si uvědomíme, že se ve filmu snažili zničit schopnost člověka uvažovat, poněkud příhodné).

Kde ovšem tvůrci zazářili, je jejich naprosté nepochopení, jak vlastně svět funguje.

Nechci tu rozebírat celý film, a tak se spokojím s rozpitváním konce druhé verze Dne, kdy se zastavila Země, abych vám ukázala, co se stane s uvěřitelností vaší práce jako spisovatele, pokud se nebudete ptát sami sebe JAK.

Na konci filmu mimozemšťani zachrání plodné páry ode všech důležitých živočisných druhů na planetě (máme na mysli zvířata).

Když mají to, co je na naší planetě důležité, ve svých lodích, rozjedou svůj plán na zničení veškerého lidstva a planety Země (to víte, je to pro dobro vesmíru, protože vesmír bude lepší, když bude plný POUZE věcí, které nepřemýšlejí) za pomoci nanitů, sebereplikujících robotů, kteří byli vytvořeni speciálně ke zničení planety.

Ale Klaatu, vypravěčův zamýšlený hrdina, změkkosrdcatí a na poslední chvíli nás zachrání před našimi zlými myšlenkami tím, že masivním elektromagnetickým pulzem odvolá nanity.

A tím pulzem plošně zlikviduje VEŠKEROU LIDSKOU TECHNOLOGII. Střih na veselé člověky, kteří jsou teď osvobození od zlé technologie a mohou žít takovým způsobem, který pro nás zbytek myslícího a technologicky rozvinutějšího vesmíru považuje za vhodný... Titulky.

Střih.

A teď se vraťte a podívejte se na ten konec. Vydává se za ŠŤASTNÝ konec. Listvo bylo zachráněno před zničením benevolentním mimozemšťanem, který nás taky učinil přijatelné pro vesmír tím, že eliminuje naši proklatou technologii, v podstatě nekonečný tvůrčí výsledek naší schopnosti uvažovat a kontrolovat své okolí i životy.

(To, že tihle benevolentní mimozemšťani mají sami o sobě hrůzostrašnou technologii včetně mezihvězdných lodí, teleportačních přístrojů a zbraň hromadného ničení, tkerá je tak příšerná, že může kompletně odstranit planetu ze sluneční soustavy, nevadí. Stejně jako nevadí, že ti mimozemšťani tuhle šílenou zbraň POUŽILI. NA NÁS. Máme věřit jejich slovu, že oni jsou ti hodní a my ti zlí a tak bychom jim měli být vděční, že nás vůbec nechají naživu.)

Vidíte tu chybičku na konci?

Zpetejte se sami sebe... JAK má sedm miliard lidí přežít bez JAKÉKOLI technologie?

Já nemám sebemenší představu o tom, co byste uměli.

Já umím klást oka a plést sítě, vím jak zabít a vykuchat lovnou zvěř, umím nabít a vyčistit pušku a umím z ní střílet, postavit stan, jak chodit po lese bez toho, abych tropila hluk nebo se nechala zabít, jak udržovat sanitární zařízení bez kanalizace, jak najít čistou vodu a jak ze špinavé čistou udělat, jak zapálit oheň bez sirek, jak si jídlo vypěstovat, jak ukládat semena a SPOUSTU dalších podobných užitečných věcí - protože jsem jako malá strávila spoustu času se svým otcem-lovcem na Aljašce a protože jsem si jako dospělá dala tu práci a naučila se toho ještě víc.

Kolik z těch sedmi miliard lidí na téhle planetě něco takového umí?

Tohle jsou naprosto žůžo schopnosti, a kdybych byla idiot, myslela bych si, že díky nim budu moci zachránit sebe a ještě k tomu pár dalších.

Nezachránily by mě. Do týdne bych byla mrtvá, stejně jako všichni mí blízcí.

Abyste mohli žít primitivním způsobem života, musíte mít nějakou základnu. Musíte mít poblíž lovnou zvěř a její přirozené prostředí, musíte mít po ruce materiály, ze kterých si můžete vyrobit primitivní nástroje, kterými zvěř můžete zabít (a taky musíte vědět, jak na to), musíte mít mezi sebou lidi, kteří jsou dobří jako lovci už teď, populace musí být dostatečně nízko, abyste se na zvoleném kusu země mohli uživit a musíte mít po ruce potraviny a vodu, ze tkerých můžete žít, ZATÍMCO budete lovit.

Já žijo v oblasti s obyvatelstvem okole desíti miliónů lidí. Většina z nich by zemřela během několika dní žízní. Z kohoutků ve městech by netekla ani UŽITKOVÁ nepitná voda. Netekla by z nich ŽÁDNÁ voda, protože na to, abyste dostali vodu od zdroje až do svého obydlí, potřebujete energii. Je-li veškerá technologie pryč, nemáte v tomto příběhu žádné generátory, záložní zdroje, NIC, co by zase věci rozběhlo.

Během měsíce by zemřeli skoro všichni, kdo nějaký přístup k vodě měli - hladem. Nefungovala by auta, která by umožnila uprchlíkům oblast opustit, žádné motorizované lodě nebo vlaky by už nepřivážely žádné potraviny.

A potraviny by došly. Veškeré vybavení statků a farem založené na technologii by přestalo fungovat. A pro udržování farem, které by nakrmily alespoň malou část obyvatel, by byly potřeba nástroje a znalosti, které už nemáme, aby se daly vyrobit primitivní nástroje na obdělávání půdy.

Musíte taky umět zacházet s koněm nebo dalšími tažnými zvířaty. Nebo snad mimozemšťani sebrali všechna domácí zvířata, aby je zachránili? Možná.

Bez takovýhle nástrojů nemůže jeden člověk vypěstovat víc potravy, než by stačilo třem nebo čtyřem lidem.

Taky by potřeboval čas, který by neměl, aby svou minifarmu ustanovil někde na bezpečném místě a uložil nějakou sklizeň do stodoly.

Život bez pokročilé technologie je pro lidi možný pouze s malým počtem obyvatel a s těmi zachovalými obyvateli, kdo mají schopnost vytvářet a používat primitivní nástroje.

Jestliže žijete v JAKÉMKOLI městě, jste závislí na elektřině, abyste měli vodu, ať už ji čerpáte ze studně nebo jste připojeni k městskému vodovodu.

Ta samé elektřina vám umožňuje spláchnout záchod a udržovat uvnitř svého domu obyvatelnou teplotu po celý rok. Jste závislí na dopravním průmyslu a na železnici. Vaše zásoby jídla vydrží o trochu déle, než jakákoli voda, kterou byste sehnali, ale ne o moc.

Ve světě Dne, kdy se zastavila země, by najednou byly všechny obchody s potravinami v obležení, a to obležení by se změnilo v drancování, protože by nebylo jak platit. Všechny pokladny jsou teď elektronické.

A k čemu je papír nebo i zlato, když jediné, na čem záleží je jídlo a voda?

Existující zásoby jídla by byly zabrány těmi nejsilnějšími a už by nebyly nahrazeny. Ti silní by pak začali požírat ty slabé. Začala by se hromadit těla, a až by došly hořlaviny a zápalky na jejich spálení, začala by se hromadit ve velkém. Rozšířily by se nemoci.

Vlastníci plachetnic by mohli nějakou dobu přežívat na moři, pokud by uměli na moři rybařit a měli sítě a další potřebné vybavení.

Jenže... Kolik týpků, co mají plachetnice, je mají takhle vybavené?

Lidi v komunách a ty malé skupinky survivalistů by se chvíli mohly udržet - pokud by zůstaly skryty před drancujícími tlupami, které by prohledávaly okolí měst a snažily by se přežít za každou cenu.

Drobní farmáři, jako jsou Amishové, by se drželi v pohodě... Až na to, že já o nich vím a vím, kde je najít - a to samé ví i lidi, kteří jsou o dost méně přátelští než já.

Malé delikátní soběstačné skupinky lidí, které by nevěřily v násilí, by byly převálcovány vyhladovělým davem, který by trval na tom, aby se rozdělily o to, co mají, a když by těmto soběstačným skupinám došly zdroje, byly by i ony vyhlazeny.

Lidé, co už žijí v jeskyních a požírají syrové brouky, by to přežili, stejně jako naháči žijící pod listy džungle.

Což je osud, který si ti benevolentní mimozemšťani (a jejich tvůrci) evidentně přejí pro každého z nás.

Protože zjevně máme mít rádi zvířata a nenávidět lidi (sami sebe) a mít pocit viny a studu za svou úžasnou dechberousí schopnost myslet. Evidentně si máme přát smrt za to, že jsme si dovolili vytvořit pro sebe lepší osud, než je žít v jeskyni a polykat brouky.

Tím, že se nezeptali JAK, nám tvůrci Dne, kdy se zastavila Země předložili masové vyhlazení veškerého civilizovaného lidstva a ponížení těch pár přežívajících na úroveň zvířet jako Happy End.

Jak moc se těmto vypravěčům dá uvěřit? Ani trochu. Ať už si domysleli následky toho, co napsali, a považují masovou genocidu celého lidstva za skvělý nápad, nebo jsou tak tupí, že si opravdu mysleli, že napsali šťastný konec, názorně předvedli, že neumí prezentovat svůj vlastní příběh nějakým koherentním a fungujícím způsobem.

Ať tak či onak, naznačují, že Klaatu zachrnil lidstvo, a pokud se zeptáme JAK, vidíme, že to ať v tom či onom případě vlastně zničil.

Vy nechcete být jako tito tvůrci. Opravdu nechcete být jako oni.


DÁ SE TOMU JEDNODUŠE PŘEDEJÍT.

Jak budete psát svůj příběh, ptejte se sami sebe...

JAK vaše postavy žijí ze dne na den?

JAK fungují nástroje a procesy, které jim umožňují přežít?

JAK přemýšlejí? JAK na základě svýh úvah jednají? JAK jejich činy působí nebo nepůsobí na ostatní a okolí?

Pokud se nebudete zaobírat tím, JAK svět ve vašem příběhu funguje, počitejte s tím, že budete dělat trapné chyby, a čtenáři, kteří se na tyhle věci PTAJÍ, se vám vysmějí.

ALE...

Pokud se odvážíte ptát se sami sebe JAK VĚCI FUNGUJÍ do té nejhlubší úrovně svého příběhu, napíšete příběh, který rozhodně nebude oslavovat toho největšího masového vraha v dějinách Země jako hrdinu.

Budete psát příběhy, které fungují ze všech stran. A protože fungují ze všech stran, budou dávat lidem, kteří je budou číst, smysl. Vaše práce bude mít SMYSL.

A nebudete vypadat jako pitomci.

Pište s radostí,

Holly



Mimochodem, v našich luzích a hájích rozhodně existuje docela dost románů na podobné téma. Nabízí se Neffovo Milénium nebo Tma - a na Neviditelném psovi najdete i román Jana Kovanice Blackout, který vznikl právě na základě Neffovy Tmy. Příjemné počtení.

(Obrázek byl převzat ze stránek Holly Lisle)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *J *J | Web | 23. srpna 2010 v 11:18 | Reagovat

O této spisovatelce čtu poprvé. A je dobré se zamýšlet, pak teprve zjistíme co je sci-fi nebo fantasy :D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. srpna 2010 v 11:24 | Reagovat

Umím lovit pstruhy rukama.
Ve filmech (knihách) se snažím rozpory nevidět, jde mi o ideu. Mnohdy je v těch dílech nadsázka, která má to podstatné vypíchnout.
Nicméně Holly píše pěkně.

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 23. srpna 2010 v 12:00 | Reagovat

Tak o téhle paní slyším poprvé.
Nicméně všechny rady si důkladně pročtu a zjstím, zda-li mě to obohatí :-)
O psaní jsem četl výbornou knížku "O Psaní", autora Kinga nemusím představovat - popisuje tam i svůj život a zásadní zlomy v něm, s takovou příjemností a čtivostí. A hlavně mě naučil mim pár drobností "zabíjet mé miláčky" - umět zkracovat povídky na akurátno.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. srpna 2010 v 13:07 | Reagovat

[3]: a četli jste Lacinu "Čtení o psaní"?

5 Shariony Shariony | Web | 23. srpna 2010 v 19:24 | Reagovat

To je fakt. Občas bývají filmy pěkné, napínavé, zajímavé. Ale když se člověk dokouká a zamyslí se nad tím, zjistí, že je to vlastně jedna velká kravina, která by ve skutečnosti nefungovala a že tam dost podstatných věcí bylo opomenuto... O paní Holly slyším také poprvé, ale myslím, že dala návod na to, jak napsat kvalitní knihu, scénář, který má hlavu a patu a který by mohl ve čtenáři, resp. v divákovi, zanechat něco hlubšího..

[2]: Opravdu umíš lovit pstruhy rukama? :-O To bych se taky chtěla naučit!

6 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 24. srpna 2010 v 16:31 | Reagovat

[4]: Ne ne, nečetlo. Můžeš doporučiti?

7 nominek nominek | 25. srpna 2010 v 23:36 | Reagovat

Och, ještě, že takové filmy nehltám :-)

Prima článek!

8 Maruška Maruška | Web | 26. srpna 2010 v 10:38 | Reagovat

V den zveřejnění tohoto článku zrovna dávali tenhle film v televizi. Schválně jsem se koukla a musím říct, že kdybych předtím nečetla tohle, asi bych se nad tím koncem zdaleka takhle nezamýšlela. Prostě bych ho zkonzumovala jako řadový divák.
Je osvěžující někdy použít mozek! :-)

9 sibelinne sibelinne | 6. června 2012 v 23:42 | Reagovat

Achjo, docela mě to zaujalo, ale nedaří se mi zapsat, aby mi chodily ty newslettery :(

10 sibelinne sibelinne | 8. června 2012 v 23:36 | Reagovat

[9]: Tak už to jde a první už přišel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama