Nemám ráda tuhle škatulku!

4. srpna 2010 v 11:55 | Cirrat |  Téma týdne
Ale co se dá dělat. Jednou se tomuhle stylu říká anime a tak to prostě je. See the comics!


Proč vlastně nemám ráda tuhle škatulku? Protože ji se mnou sdílí strašná spousta lidí, které moc nemusím.

Bydlím kousek od pražského Japashopu a tak mám možnost sledovat docela často cosplayery (costume play = převlíkání se za nějakou postavu z anime/počítačové hry/knihy/filmu/whatever). Sem tam člověk zahlídne opravdu dobře udělané kostýmy, všechno tak jak má být, nebo alespoň ve stylu. A sem tam člověk zahlídne mládež voprsklou jak nádražní veverky a voprýskanou jak lavička v parku, která si myslí, že budou "otaku", když na sebe narvou pokud možno co nejvíc odhalující věci v co nejvíc křiklavý kombinaci barev. Kam se na ně hrabou raveři...

CO to vlastně je, "otaku"? U nás se pod tím pojmem automaticky rozumí příznivec anime a mangy, ještě lépe pak nekriticky žeroucí všechno japonské. A-hem.

Ve skutečnosti je otaku fanda; posedlý něčím. A může být otaku do anime, mangy, počítačů, her, nějaké celebrity... Fantazii se meze nekladou. Proto, když jde někdo kolem (jak se na mém teritoriu mezi prací a domovem stává) a vykřikuje, jak je velký otaku, jsem ráda, že jsou kolem povětšinou baráky bez plotů, nebo že jsou ty ploty zděné či kovové. Kdyby byly plaňkové, urvala bych si dřevo a šla bych dotyčnýho zmasit. Chudák můj trestní rejstřík...

Sikar si nad stavem naší anime scény povzdechl hned ve dvou článcích - tady a tady. Odmítám tomu říkat otaku scéna, protože to jsem pak otaku taky - hltám fanfikce po desítkách, ba stovkách, jsem zahrabaná do mang (cokoli na téma Saiyuki mě dokáže uvést do stavu hodinového monologu), pěstuju kytky ve velkým a vydržím se hodiny hádat na téma rock'n'roll. To jen tak mimochodem. Kromě toho, že jsem otaku do vaření. Ugh. Když už, nechcete mi raději říkat 'geek'? Nebo prostě 'ta praštěná teta', slovy synovce jedné mé kamarádky (pokud mi teda potřebujete říkat jinak, než citráte nebo cirrat)?

Anime a manga s sebou přinesly fanfikce. Názory na ně se rozcházejí - můj manžel to například považuje za naprostou neoriginalitu a jeho názor je, že když už si dokážu vymyslet příběh, měl bych si k tomu umět i vymyslet postavy. Já mám fanfikce (jak je vidět) docela ráda. Člověk sice musím prohrábnout kupku hnoje, aby našel zlatý valounek, ale naštěstí cyberhovna nesmrdí.

Taky se díky nim objevil fenomén Yaoi a Yuri. Neboli kluci s klukama a holky s holkama. A to je pro mě věčným zdrojem pobavení. Naposledy byl v nebezpečí můj manžel - ne že by si na něj chtěl někdo dovolovat, ale seděli jsme v KFC na Dejvické a v kóji kousek od nás seděly takové mladé holčiny. No určitě pod 15. Kočičí ouška na hlavě, ocásky pod sukýnkama (chodily si pro pití) a najednou ta nejvyšší (a pravděpodobně nejstarší) z nich povídá "Tak, a teď budeme fotit Yuri!"

Netřeba říkat, že jsem vyprskla a zaskočilo mi současně. Proč se tyhle hlášky kolem mě objevujou, zrovna když mám plnou pusu jídla nebo pití?

Je to hodně podobný fenomén, jako popistuje Chloë ve svém článku o gothic a bloquísqách (nebo jak se to...) - člověk na něco nějakým způsobem narazí, zjistí, že existuje nějaká subkultura nebo prostě skupinka bláznů a chce patřit mezi ně, a tak si (v tom lepším případě) alespoň něco málo zjistí nebo prostě pochytá v cyberprostoru, vyleze s tím mezi lidi a dělá ze sebe blbce. Drtivá většina jich po tomhle stádiu buď odpadne, nebo nasákne dostatek informací na to, aby ze sebe (i z jiných) blbce dělat přestala a začnou se o věc zajímat vážněji.

K anime jsem se dostávala velmi velmi zvolna. Milovala jsem Matrix, hlavně jedničku (i když dvojka má podle mýho lepší soundtrack - nemyslím přidružené písničky, ale přímo soundtrack). Hodně se psalo o tom, že Matrix má jednak doplňující dílka zvaná Animatrix, která se mi po nějaké době povedlo sehnat a shlédnout (vřele doporučuji se mrknout opravdu na Matrix a pak na Animatrix, všechny příběhy - moc krásný kontrast), jednak že vychází z japonských animovaných filmů.

To jsem houby věděla, co je anime, ale s bývalým nás to zajímalo a nakonec jsme ulovili právě Ghost In The Shell. Scéna, kdy se Motoko Kusanagi potápí, mi uvízla v paměti na hodně, hodně dlouho.

O několik let později jsem spolubydlela v Německu s jedním kamarádem a trpěla těžkou nespavostí (viz deprese a yada yada yada). Půjčoval mi na noc svůj notebook a sbírku DVDček - a tak jsem poprvé narazila na některé seriály. A jak jsem později ve svém okolí zjistila, měla jsem docela štěstí: jednak jsem narazila na Rurouni Kenshin: Tsuiokuhen (Samurai X: Trust & Betrayal) a jednak na Rune Soldier (nebo taky Louie the Rune Soldier) a Nightwalker: The Midnight Detective. Ale pořád jsem moc nevěděla o co jde.

Spolubydla se vrátil do Čech a já vyškemrala z rodiny svůj první notebook. Vážení, bylo mi přes dvacet (sic!)... Je to docela rozdíl oproti tomu, jak žiju dneska, nebo jak žijí mladší generace. No ale zpátky.

Vyškemrala jsem teda svůj první notebook - a zařídila si členství v nedaleké půjčovně DVDček. Těch filmů, těch filmů... Můj život v té době sestával z toho, že jsem kouřila několik krabiček cigaret denně, opíjela jsem se pivem (nebo pivem a tequilou), seděla jsem sama na posteli a koukala na jeden film za druhým. Spala jsem asi tak tři hodiny denně, možná čtyři.

Viděla jsem toho spoustu, komedie, střílečky, horory (myslím, že někde tam jsem k nim získala averzi) - ale v hlavě mi uvízly jenom tři filmy z té doby: Domino, Lord of War a hlavně Final Fantasy VII: Advent Children. A to byl začátek konce.

Dál už to kráčelo mílovými kroky: sestra nalepená na TV, kdykoli mohla přeladit na Anime+, nadšeně vykládající o různých seriálech (InuYasha, KaleidoStar, Slayer a podobně) , já jsem na to s ní začala koukat, přidala jsem se do party na Lidé.cz, která koukala na Yu Yu Hakusho, pak jsem se seznámila s jednou díftkou, která psala fanfikce, hlavně pak Shounen-ai. Byla to první ženská, která byla v podstatě posedlá mužskou homosexualitou, co jsem v životě potkala - ale zdaleka ne poslední.

Půjčila jsem si od ní Blood+ (a až minulý rok shlédla Blood: The Last Vampire). A zase jsem byla o krok hlouběji ve spleti anime a mangy.

Nakonec mě sestra nasměrovala na server vyhrazený pro tvorbu zaměřenou na chlapy. O mužích pro muže - a vlastně vůbec pro všechny, kdo dokáží ocenit mužské tělo, popřípadě povícero téhož. Jasný? Jestli ne, máte smůlu :-)

První, co jsem si tam přečetla, byla výborná fanfikce na Bleach. Od ní jsem přešla na fanfikce FFVII AC (protože nic jiného z toho, co tam bylo, jsem neznala), nakonec fanfikce Naruta - a to mě dokopalo k tomu, abych si přečetla mangu (ano, jsem komplet up-to-date - teda alespoň to, co se objevilo na OneManga; ten server mi bude chybět). Víc oblíbených autorů, víc fanfikcí, víc přečtené mangy...

Teď se orientuju poměrně dobře (i když zdaleka se nezajímám o všechno) a stejně dřív koukám svrchu na takové jedince, jako byly ty dívčiny v KFC - házející žargonem za každou cenu. Akorát dřív mi připadalo, že mluví jazykem jiné planety a teď mi připadají prostě... Prostě smutně nevzdělané a pozérské. Ale tímhle stádiem si musí projít asi všichni, co nemají rozum. Já jsem se takhle spálila na jiných tématech, a tak jsem si dávala pozor, abych k tomu přistupovala opatrně a co nejvíc udržela tlamu zavřenou...

Zkrátka a dobře, anime (a manga - tomu dávám přednost já) je svět sám pro sebe. Spousta paralel, opakující se postavy, které se pokud možno i podobně jmenují, různé zápletky, které se od sebe liší pouze barvou a příchutí - ale zase nepřeberné množství verzí. Holt, tady si vybere každý. Jenom si člověk musí vybrat, s kým se stýká - aby pak náhodou nefotil s kamarádkama Yuri...

Mimochodem, nemáte někdo na půjčení Gunslinger Girl? Kdysi jsem to rozkoukala a chtělo by to dorazit. ;-)
 


Komentáře

1 Mahers Mahers | Web | 4. srpna 2010 v 12:15 | Reagovat

http://cheaty-metin2cz.blog.cz/

2 Sikar Sikar | Web | 4. srpna 2010 v 12:19 | Reagovat

Uf. Po přečtení mám náhle pocit, že jsem toho viděl a četl málo, zatraceně málo...

3 manga-sekai manga-sekai | Web | 4. srpna 2010 v 12:22 | Reagovat

Otaku, jako závislák na cokoliv se dá použít jedině v Japonsku. Pro zbytek světa je to označení výhradně na anime a manga fanoušky. Podle mě tedy.
Jinak pěkný článek. Jeden z mála, co něco říká.

Pokud chceš koukni na můj blog o české manze a dalších věcech: http://manga-sekai.blog.cz/

S pozdravem Shouhei san

4 Cirrat Cirrat | Web | 4. srpna 2010 v 12:39 | Reagovat

[2]: Tištěné písmo (i to zobrazené na monitoru) hltám ve velkých kvantech. A když člověk nemá jinou společnost, než je jeho vlastní deprese, snaží se od ní utéct co nejdál. Nejlíp do fiktivních světů... Pak to nabíhá samo.

[3]:To máš to samý jako kung-fu. "wushu" jsou bojová umění obecně, "kung fu" vlastně v čínštině s bojovými umění vůbec spojeno není a označuje cokoli, čeho člověk dosáhl nebo co se naučil dlouhou a tvrdou prací. A to bojové umění, kterému euroamerická kultura říká kung-fu je vlastně zhongguo wushu (čínské bojové umění)...

[1]: Tvůj blog byl nahlášen adminům tady i na Metin2 včetně IP a screenshotů.

5 Maruška Maruška | Web | 4. srpna 2010 v 13:00 | Reagovat

tentokrát jsi samozřejmě mohla napsat na téma týdne dřív než já, protože s tím máš mnohem větší zkušenosti. Až jsem popravdě zírala jaké.
[4]: odpoveď na komentář 1 mě rozesmála, díky :-)

6 Reni Reni | Web | 4. srpna 2010 v 13:07 | Reagovat

aah, FF VII: AC, moje srdcovka *_*
Naprosto souhlasím s článkem, akorát to co se otaku týče, myslím, že se to týká jen příznivců anime a mangy.
Pravda, takové ty děti, co se oblékají jako strašáci do zelí a říkají tomu japonský styl mi příjdou trapné, taktéž holčičky, které przní japonský jazyk, dětičky, kteří o sobě vykřikují, jak velcí jsou otaku a pak to s tím focením yuri, no :D Před půl rokem jsem četla v Bravu jeden příspěvek od jedné "otaku" v sekci - strašidelné příběhy podle pravdy...Co jsem to četla, musela jsem vyprsknout smíchy XD Zaprvé, příběh byl samozřejmě vymyšlený a to hodně špatné. Zadruhé jsem se opravdu musela smát tomu,když napsala: "A s kartáčem jsem zkoušela nějaké ninja bojové útoky a docela mi to šlo" XD..No dobře, odbíhám od tématu, tohle byla jen malá ukázka znešních příznivců anime.

7 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 4. srpna 2010 v 13:12 | Reagovat

Dobrý článek. Otaku si říkám docela ráda, i když vím, co to znamená: zčásti je to recese a zčásti si tak naše komunita přece jenom říká. I když by se to, co jsem, dalo vyjádřit spíše slovíčkem "nerdka."
Znám pár lidí ze srazů a přijdou mi celkem normální, ale to je relativní pojem, že?
P.S.: Gunslinger Girls je dost dobré anime.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. srpna 2010 v 13:17 | Reagovat

upřednostňuji cartoon maniac

9 Cirrat Cirrat | Web | 4. srpna 2010 v 13:28 | Reagovat

[5]: A jak já to mám tušit? :-D Bane, raděj si počkám :-D

[6]: Bojové útoky ninja - ROFLMAO. To je zlý, to je zlý...

[7]: Kdyby došlo na kategorizaci, jsem přece jenom Geek :-D

[8]: Anebo :-)

10 Sikar Sikar | Web | 4. srpna 2010 v 14:59 | Reagovat

[4]: Mno já jsem též hltal nadměrný. Měl jsem na mysli konkrétně japonskou tvorbu.

11 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | 4. srpna 2010 v 23:34 | Reagovat

Zdravím,
snad první informacemi nabitý a slušný článek o Anime co sem objevil! :-) Osobně se musím přiznat, že se v tématu vůbec nevyznám.
A to sem si myslel, že alespoň něco vím... Jak to tak vidím, zůstanu u svých "ubohých" seriálů ryze Evropského nebo Amerického rázu a nedotčen projdu kolem manga stylu širokým obloukem, protože se mi to zkrátka nelíbí.
Taky sem objevil v článku Lord of War: Výborný film, Cage naprosto exceluje a úsměvná pasáž s letadlem nebo dokonalý konec z něj dělají jeden z mých nejoblíbenějších filmů :))

12 Cirrat Cirrat | Web | 4. srpna 2010 v 23:52 | Reagovat

[11]: Hej, Black Books nebo Červený trpaslík se rozhodně nedají nazývat ubohé ;-) Akorát je holt téma týdne anime, no...

[10]: Můžu tě ujistit, že jsem ve svém okolí těžce podprůměrná. Dokonce si ani nepamatuju údajná data narození svých oblíbených postav :-D Mně stačí, že si můžu číst, popřípadě že mám na co čučet...

13 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | 5. srpna 2010 v 0:26 | Reagovat

[12]: A zrovna se trefíš do mých nejoblíbenějších! :-D Právě proto to bylo vloženo do uvozovek. Je mi jasný že na tohle téma holt nic kloudného nevytvořím. Ale sem rád, že se tobě článěk velmi povedl a bylo to hezké počtení!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama