Kritika a jak na ni 1

3. října 2010 v 13:18 | Juno Magic (překlad Cirrat) |  Jak líp vydávat skřeky
Juno Magic
Jak napsat rozumnou zpětnou vazbu když máte málo času...


Ti z vás, kdo browsí po FF.net možná už na tuhle autorku narazili. Juno Magic má svůj osobitý pohled na svět, ovšem dneska se nehodlám zabývat jejími povídkami, ale návodem na to, jak poskytnout zpětnou vazbu autorům.

Proč?

Kolikrát člověk něco čte a říká si, že by se k tomu chtěl vyjádřit, ale pomalu neví jak, aby to bylo co k čemu. Frázování a pocity jsou osobní věc každého a s tím nikomu neporadím, ale co se týče zbytku, můžu vám (postupně) předložit tyhle výborné eseje o kritice k zamyšlení. Je to dobrý nástroj i pro ty z nás, kdo ještě musí psát čtenářáky, nebo chtějí představit někomu své oblíbené knihy. A mimo jiné je to i dobrý tip pro autory, jak se na svá dílka dívat jinýma očima...

Jen prosím nezapomínejte na to, že i když mám já svolení autorky k překladu a zveřejnění jejích článků, to neznamená, že ho automaticky máte i vy... ;-)

Rychlá a konstruktivní recenze: Jak na to, když spěcháte

Často nemáme na podrobnou analýzu povídky čas.

To není nic špatného!

Každý máme plno práce. A *krátká* recenze je lepší, než žádná!

Zpětná vazba by taky měla odpovídat příběhu, na který reagujete:

U opravdu krátké povídky nebo recenze jedné kapitoly nemůžeme brát do úvahy všechy aspekty, které jsem popsala ve třetím pojednání o kritice ("Jak napsat recenzi") [pozn. Cirrat: Bude, bude, všechno bude, a až to bude, bude tu odkaz].

Ale i když máme čas na sepsání asi tak dvanácti vět, i tak můžeme autorovi poskytnout vyváženou a konstruktivní kritiku.

Jak?

Například (a opět, pamatujte si prosím, že tohle je jen *jeden* z mnoha možných způsobů psaní krátké, vyvážené a konstruktivní recenze; existuje spousta přístupů, které jsou stejně "správné" nebo "špatné" jako tenhle) takto:

***

1. Svůj komentář začneme rychlým shrnutím povídky nebo, v případě že recenzujeme jednu z mnoha kapitol dlouhé povídky, sdělením, co nám připadalo jako pointa téhle kapitoly.

Dvě nebo tři věty stačí.

Tohle autorovi ukáže, jestli se mu (nebo jí) povedlo předat to, co chtěl vystihnout. Také to zaručí, že budeme s autorem vycházet ze stejného hlediska - oba budeme vědět, na jakém porozumění příběhu nebo kapitole se kritika zakládá. Měli bychom si pamatovat, že autoři zpravidla nebývají nadáni telepatickými schopnostmi - nedozví se, jak jejich příběh vnímáme, pokud jim to neřekneme.

***

2. A jdeme na samotnou recenzi.

V krátké kritice budeme psát pouze o těch aspektech příběhu, které na nás zapůsobily nejvíc: co se nám nejvíc zalíbilo a co nám bylo nejvíc proti srsti. Možná jenom jedna věc, dvě nebo tři, málokdy více.

Ale i v krátké recenzi můžeme použít "sendvičovou techniku" a obložit negativní část své kritiky pozitivními dojmy. Může to být nějaký detail v popisu, nebo jak kapitola vystihuje některou z postav...

Je dobré vždycky začít pozitivními dojmy, abychom si autora dobře naladili a ukázali mu, že oceňujeme úsilí, které při psaní povídky vynaložil. [Pozn. Cirrat: za předpokladu, že nějaké úsilí vlastně vynaložil; ale je pravda, že takové věci většinou ani nedočítám do konce a když už, nekomentuju je]

***

3. Teprve po zdůraznění pár kladných dojmů se vrhneme na kritizování.

V krátké recenzi se nejspíš zmíníme jenom o dvou nebo třech věcech, které by si dle našeho názoru zasloužily zlepšení.

Teď je čas na to, říct autorovi které kousky pro nás nefungovaly a hlavně *proč* z toho máme ten pocit.

Pokud recenzujeme jednu kapitolu z dlouhého příběhu, je důležité zanalyzovat jak tahle kapitola, její zápletka a charakterizace zapadá do celku. Čím tahle kapitola přispívá k celému příběhu?

I v krátké kritice má smysl citovat pasáž, která pro nás nezapadá. A taky bychom si měli dát pozor, abychom uvedli důvod, proč si myslíme, že XYZ není v této povídce v pořádku. Například bychom mohli říct: "Myslím si, že část (...) není v pořádku, protože (...)."

[Pozn. Cirrat: "Myslím si, že to, že jsi ve své povídce zabila Kennyho, ty parchante, není v pořádku, protože já Kennyho miluju!" - Tohle NENÍ to, co má Juno na mysli. Jen tak, pro jistotu. Protože kritika má být zaměřená na to, jak dobře se autor zhostil svého úkolu vyprávět příběh, a ne našich osobních zájmů. "Postavu Kennyho mám hodně ráda a zarazila mě jeho smrt, ale musím uznat, že ten popis vyhřezlých střev byl dost detailní a přitom ještě nebyl nechutný." - Tohle už "správná" kritika je. Jasný, Braune?]

***

4. Každý aspekt, který jsme zkritizovali, by měl být následován konkrétním návrhem na zlepšení.

Nerozdělujte kritizování a návrhy na zlepšení do dvou oddělených seznamů. Hlavně v krátké kritice to zanechává dojem drsné a bezohledné recenze.

Ohledně této části recenze bychom si měli pamatovat na to, co znamená návrh: Navrhnout něco znamená "zmínit se o nebo naznačit jako možnost, předložit ke zvážení". Nikdy bychom neměli vydávat rozkazy nebo jednat, jako bychom byli nějaký druh "povídkové hlídky".

Naše návrhy by taky měly být konkrétní a pokud možno, měli bychom je ilustrovat pomocí nějakého příkladu.

Můžeme například říci: "Myslím si, že pasáž (...) by byla efektivnější, kdybys udělal (...) místo (...). Například (...)"

***

5. Kritiku bychom měli ukončit v konstruktivním a pozitivním tónu, který vyváží její negativní obsah. [Pozn. Cirrat: Nezapomínejte, že se někdo mordoval se slovíčkama dle svého dobrého vědomí a svědomí - a pokud ne, proč čtete nekvalitní věci? - a vy mu teď říkáte, že nemá pravdu a něco udělal špatně. Prvním reflexem je vždycky obrana, ale vy přece chcete, aby se zamyslel nad tím, co mu říkáte. Nechte mu prostor, kam může couvnout. Slušnost nade vše.]

Například můžete citovat svou oblíbenou hlášku nebo uvést konkrétní příklad, co se vám na téhle povídce nebo kapitole líbilo, nebo předat svou reakci na ni (úsměv, co jste si v duchu říkali...).

Pokud umíme jasně říci, co se nám líbilo a proč, pomůže to autorovi ke zlepšení stejně jako naše negativní kritika. Zlepšovat se znamená pokračovat v tom, co jsme udělali dobře a pracovat na tom, co ještě není tak efektivní, jak by mohlo být. Aby toho byl autor schopný, musí nejdřív vědět, co bylo v daném příběhu dobře udělané a efektivní.

***

6. Rozhodně bychom neměli zapomínat na přátelské rozloučení se a ujistit se, že má autor možnost, jak nás kontaktovat, jestli si tak bude přát.

Koneckonců, chceme, aby si autor naši kritiku přečetl a porozuměl jí. Pokud při kritizování postupujeme přátelsky a slušně, je větší šance, že se autor zamyslí i nad negativní reakcí v naší kritice.

***

Takováhle krátká kritika bude mít asi tak dvanáct vět a zabere nám možná tak patnáct minut.

Ale bude to reálná a konstruktivní recenze k něčemu, i když krátká, a ne jen tak nějaký komentář jako výkřik do tmy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 3. října 2010 v 14:28 | Reagovat

Musím uznat, že autorka rozumí danému problému. Mě je to stejně k ničemu, ale některým to jistě pomůže - a popravdě já jsem rádo, že někdo napíše k mojí povídce kritiku, i kdyby měla být jenom "Je to super!" (což ani není kritika) - ale dává to znamení a naději, že daný člověk alespoň očima proletěl text nebo skutečně přečetl všechno - čemuž věřím raději.
A proto to nedělám; když mě něco zaujme, přečtu si to celé a když je to napsané navíc dobře, určitě neváhám strávit delší čas recenzí - protože mi za to autor stojí. Dnes v době "rychlé a internetové" jsou většinoví lidé líní číst i články jako je ten tvůj, což je škoda...
A taková minirecenze - ty tvoje připomínky jsou trefnější, než samotný text autorky :-)

2 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 3. října 2010 v 14:34 | Reagovat

[1]: Taky máš rádo Kennyho? :-)

Instantní internetová doba je pohroma. Ale zjišťuju, že čím dál tím víc lidí se snaží zpomalit a vypnout, aby právě z toho kalupu vypadli.

Mimochodem, proto prokládám dlouhé články Náhodnýma hlodama - jsou dost krátké na to, aby zaujaly i *ehm* lidi s krátkým rozsahem pozornosti *ehm* ;-)

3 Vysmátá Vysmátá | Web | 4. října 2010 v 18:18 | Reagovat

Pocity:15 minut je dlouhá doba. Je-li ale kvalitní autor, pak by se mohlo obětovat klidně času víc. Přiznávám ale, že nároků na můj čas je mnoho a není příliš takových, které bych s radostí přešoupla jinam, jen kvůli povídce.
Kritika: Text byl jasný a pravdivý, krásně poukázal na problémy dnešních kritiků, a i přes občasně stylisticky mi nesedící věty mi dal jasný námět k přemýšlení.
Rýp, či zamyšlení: je zajímavý tvůj postřeh s prvním obranným reflexem. Spousta čtenářů by si to mělo uvědomit, a než si své komplexy půjdou vyhojit na chudáka autora nepřátelským a neužitečným textem, měly by se pokusit zapřemýšlet, PROČ to vlastně psal.... nikdo neplýtvá svým časem nad věcmi pro něj nedůležitými...

4 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 4. října 2010 v 20:14 | Reagovat

[3]: Že mě to nenapadlo... Bylo by docela dle mého gusta kdybych si ten článek vůbec nepřečetlo a pokusilo se napsat dle návodu minirecenzi - JENŽE bych nevědělo jak na to, protože bych si to nepřečetlo, ha! Paradox nesmiřitelný! :-D

[2]: Kdo by neměl rád Kennyho!!

5 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. října 2010 v 0:37 | Reagovat

Psát recenze se musí člověk naučit, stejně jako se musí naučit psát povídky. Samo od sebe to většinou nejde, chce to zkušenosti a několikrát naražený čumák.
Už se mi dlouho nestalo (a to se mi stávalo dříve často), že by mě někdo za kritiku lynčoval, takže jsem asi našla správnou míru.
Na druhou stranu - někdy může být člověk sebeslušnější a sebeohleduplnější a autor to stejně nepobere. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama