Tak dlouho...

11. ledna 2011 v 22:19 | Cirrat |  Denní hemzy
...Citrátová hřeší na to, že furt ještě nemá 120 kilo, až se podívá na váhu a zděšením si přivodí infarkt.


No jo, už je to tady. Neberte mě na lehkou váhu. Dělám si těžkou hlavu. A rozhodně nejsem lehká děva...

Všechno svaluju na to, že od letní operace jsem měla až do půlky listopadu v podstatě zakázaný pohyb. A po té zimní operaci jsem taky musela ležet. No a pak jsem měla tu chřipku... Kdepááák, žádný přežírání se, žádný pojídání cukroví - proč mě z něčeho takovýho vůbec podezříváte?

A pak jsem se druhýho ledna, tedy minulou neděli, podívala na displej takový tý placatý věci, a zjistila jsem, že mám 125,5 kilo živé váhy! Udělalo se mi ze sebe samotné zle. Nikoli tedy bulimicky zle, ale zhnusená jsem teda pořádně.

A protože každá správná dieta začíná v pondělí, hned druhý den jsem se do práce zásobila domácím jídlem (normálně si objednávám pizzu), ovocem a tak dál. Já teda dietu držím a nedržím - mám naučené z doby před dvěma lety energetické hodnoty potravin a tak si zhruba odhaduju kiloJouly. Dala jsem si standardní hubnoucí limit 5 000 kJ na den a docela to jde.

Hlavně jsem podnikla všechny podstatné kroky: v pátek jsem ulovila botky-sálovky. V sobotu jsem si objednala z ráje ponožek zásobu sportovních fuseklí (no do těch bot, přece). V neděli jsem si objednala tričko s následujícím obrázkem, to aby mě ve fitku nezavraždili, jen co vlezu do dveří:

GeekShirts.cz - 485
(Zdroj obrázku ZDE - Stálo mě 4 stovky a neúčtujou si poštovné a balné.)

Teď už mi zbývá jenom vlézt do fitka, zaplatit za permici a domluvit si hodiny. Proč proč proooooč jsem se zasekla jak Apollo 13 na přejezdu (znáte doufám Manituovu botu)?

V pátek se možná uvidíme se švagrem, při čemž by nám měl dát dohromady cvičební a posilovací program. Obávám se, že asi umřu.

A už mě opustila touha po zumbě. Začnu zvolna... Pomaloučku... Polehoučku...

No jo, dobře, jsem srab! A se svou fyzičkou chcíplé myši se bojím, že bych po první hodině zumby pošla na celkový kolaps.

Jo a vsadila jsem se se svým otcem. No, vsadila - jeho slova na moje hubnoucí snahy byla "Jak do plavek nebudeš vážit míň jak já, tak si mě nepřej?" 'Do plavek' jsme si definovali jako 30.6.2010. No jo, jenže on už teď váží o 20 kilo míň jak já!

*gulp*

To bude maso. Asi bych měla s tou prokrastinací fakt skončit. Než to se mnou dopadne fakt špatně.

Jo, a proč to takhle zveřejňuju, když se mezi současnými dámami považuje váha nad 70 za "hnusnou" a "těžkotonážní"? No přece, abych pak měla špatný svědomí, že bych byla za blbce, kdybych nezhubla.

Nějak se k tomu dokopat musím, no ne?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Blair* Blair* | Web | 11. ledna 2011 v 22:28 | Reagovat

to zvládneš :) důležité je vydržet.

2 signoraa signoraa | E-mail | Web | 11. ledna 2011 v 22:36 | Reagovat

Prokrastinace je: Co můžeš udělat hned, odlož na zítřek. (nebo do ještě vzdálenějšího horizontu).
A trápit se kvůli nějakým kilům navíc?
Lepší je: carpe diem (užívej dne) :-)

3 Harley Quinn Harley Quinn | Web | 11. ledna 2011 v 22:41 | Reagovat

Když pomyslím, nad jakou váhou si dělám hlavu já.. No nic, snad ti to vyjde, já na tohle hubnutí nemám vůůbec výdrž.
A moc díky za tu stránku s těma tričkama, jsou super! :D

4 Kristýna Kristýna | Web | 11. ledna 2011 v 22:52 | Reagovat

jj souhlasím s tím že je důležité vydržet a nevzdávat to jinak držím palce :)

5 Mami Mami | Web | 11. ledna 2011 v 22:55 | Reagovat

Nic si z toho nedělej, váha najednou vyleze ani nevýš jak, stačí se jen chvíli nehýbat. A ve tvém případě byla na vině především operace a následný nařízený klid. To jen nezkušení si mohou myslet, že silnější lidé se k tomu nezřízeně prožrali. Někdy je to spíše naopak - dietovali nebo se odbíjeli v jídle, až si rozhodili metabolismus. Hlavně s tím hubnutím nespěchej, ať si nepřivodíš další úraz.

Jinak tvé nasazení obdivuji a přeji úspěšný boj.

6 Sikar Sikar | Web | 11. ledna 2011 v 23:04 | Reagovat

V pátek se uvidíš se švagrem. Ale pokud vážně umřeš, tak třeba s prapradědečkem!

Nechť vše jde, jak má, a kdyby nešlo, tak slovy mé matky "když nejde o život, jde o hovno"

7 Atyiya Atyiya | Web | 11. ledna 2011 v 23:56 | Reagovat

Když si pomyslím, že se trápím se svými 72 kily...
No, vím co to je, s váhou jsem válčila několik let...
Budu ti co nejvíc držet palce, ty to zvládneš... :o)

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. ledna 2011 v 8:59 | Reagovat

Venca Dg doporučuje abslolutní chillidietu, když je ten čilirok.

Držím place!

9 Sikar Sikar | 12. ledna 2011 v 10:16 | Reagovat

[8]: ale to jo, organismus se po chillijídle tak rozpálí, že spálí všechny kalorie...

10 Ozzro Ozzro | Web | 12. ledna 2011 v 11:02 | Reagovat

Důležité je mít silnou vůli, pak jde všechno samo. Doporučuji si přečíst kompletně vydaného Klímu (Ladislava) a kila se leknou a utečou.

11 Sikar Sikar | 12. ledna 2011 v 11:03 | Reagovat

[10]: No to se leknou, páč se budou bát, že nositeli vyroste ze zadnice kaktus.

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. ledna 2011 v 14:45 | Reagovat

[10]: Že by utrpení knížete Sternenhocha mělo až takový vliv?

13 KatyRZ KatyRZ | Web | 12. ledna 2011 v 18:10 | Reagovat

Jé chudáku. Já vím, proč jsem na to placaté zařízení už tři měsíce vůbec nevzlezla. Pro jistotu jsem ale vyndala dancepad, který byl rok kvůli všem těm nemocem nepoužívaný a o víkendu jsme se s kamarádkou daly do hopsání. Užily jsme srandu a spocené jsme byly .... no tak, že jsme si pak raději sedaly na druhý konec místnosti od našich chlapů :p. Ale chodit do fitka to by mě nikdo nedonutil, páč bych tam umřela nudou asi.

14 Cirrat Cirrat | Web | 12. ledna 2011 v 18:16 | Reagovat

[1]: Taky si to opakuju :-)

[2]: No jo, ale když je to o půl metráku, je to už "lehce" o hubu...

[3]: Že jo :-)

[4]: Taky díky

[5]: No, přesně takhle jsem si dokroutila metabolismus já - pár let střídavě žití o kafi a cigárech, do toho epizody na návštěvě doma (Ty tak hladově koukáš!) spojené s krmením od všech ostatních ženských v rodině... A je to

[6]: Radši šváru :-)

[7]: Díky :-)

[8]: No ale takové chilli con carne je dost na prd...

[10]: To u mně funguje jako léčba na extrémní nespavost...

[13]: Já posilku můžu. A DDrko taky oprašuju :-)

15 Kittanya Kittanya | Web | 12. ledna 2011 v 23:05 | Reagovat

No jo,když Ty jsi měla tu, no ruku, že. To je přijatelné alibi ;-). Jinak naša paní doktorka ze školy (hygiena a technologie potravin) vždycky říká: "Jez střídmě z bohatě prostřeného stolu." A má právdu. Já držím bodovú dietu a každých 15 minut mám něco v hubě (po troškách) a nepřibírám. Prosímtě, hlavně jez a nehubni "ninežráním", akorát z teho onemocníš a nezhubneš. Zbytek sú kecy paní doktorky Cajthamlové.

Pro starší 18 let: "A prožeň manžela!"
Pro mladší 18 let: Na nákup.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama