Obchodní akademie života

23. února 2011 v 11:54 | Cirrat |  Denní hemzy
Tohle je jenom krátký výcuc z šéfova povídání o tom, jak to chodilo v sovětském státním podniku pro zahraniční obchod. Pracoval tam mezi lety 1975-1989 na různých pozicích - a to, co vyprávěl, je docela síla. Opravdu "vyšší dívčí". A bez komentáře.


"Musíš si uvědomit, že nás v obchodě učili prostě všechno - a vás mladý neučí nikdo nic. Tyhlenty různý fráze, co se mě na ně chodíš ptát, to je prostě obchodní slang, kterýmu nás automaticky naučili.

"Když jsme nastupovali do práce, každý z nás dostal podepsat papír, že bere na vědomí, že bude nosit černý oblek, bílou košili a kravatu. Proto, když se koukáš na filmy z tý doby, vypadají všichni stejně - měli to přikázaný vnitropodnikovým předpisem. A podnik byl státní, takže to byl skoro zákon. Ženy směly nosit jenom a pouze šaty - ani ne sukni a blůzu, jen šaty. A když některá přišla v kalhotech, referent, co to hlídal, psal hned generálnímu a do tří dnů letěla.

"Všichni museli oslovovat všechny pouze a jenom jménem a otčestvem. Já jsem tam přišel jako pětadvacetiletý ucho, a když jsem se bavil s někým, kdo tam dělal třeba už třicet let, logicky jsem mu říkal jménem a otčestvem. Ale on mě musel oslovovat stejně. Bylo nás tam 400 lidí a generální musel znát jménem úplně všechny...

"Kuřáci směli kouřit jen na jenom vyhrazeném místě. Kdo si zapálil jinde, dostal tvrdé napomenutí a přišel na půl roku o prémie. Udělal to znova - a šel.

"Jenže, kdo šel z nějakýho takovýhodle důvodu, měl smůlu. Dostal vlčí lístek. Víš, co to je? Ty taky nic nevíš. Vás mladý ničemu nenaučili. To je něco jako hrubé porušení pracovní kázně, ale znamenalo to v tu ránu, že byla spousta povolání, který už nikdy nesměl dělat. Mohl se těšit leda tak na to, že někde dělal u soustruhu nebo na páse, jinam ho s vlčím lístkem už nevzali.

"Úplatky prakticky neexistovaly. Když někdo přinesl dárek, směli jsme si nechat jenom tužku nebo propisku. A ještě když byl konec roku, tak kalendář - ale ne čínský, japonský, vietnamský nebo korejský, protože tam byly ženský. Ani ne nahatý ženský - krásně oblečený v kimonech a tak, ale byly tam, a proto jsme si takový kalendáře nesměli nechávat. Těžítka, flašky - to všechno se odevzdávalo na příslušným oddělení. A když tě chytli, byl z toho lapák.

"Prakticky jediný, kdo si tohle zkusil, byl náměstek ministra zahraničního obchodu. Byl na delegaci v Japonsku a dostal malý rádio - tranzistorák. No, a on si ho nechal. Byl z toho šílenej skandál a několik měsíců noviny po celým Svazu nepsaly o ničem jiným. Dostal 25 let natvrdo. Nakonec ho pustili po deseti letech, když se změnil režim, protože to byl fakt nonsens.

"Jeden kluk, co s náma pracoval, se dostal do průšvihu - manželka mu vyprala kalhoty, ale v kapse měl nechanou stranickou knížku. Nemusím ti vykládat, co se s tím v tý vodě stalo. Měl popotahováky až k náměstku ministra vnitra, několik výslechů na KGB, přišel na dva roky o výjezdní doložky a o prémie, to všechno jenom proto, že mu manželka vyprala stranickou knížku. Ale na vině byl on, protože si dokument nehlídal a dopustil tak, aby došlo k jeho zničení.

"Byl to tyranickej režim, vo to žádná, ale byl pořádek. Nikdo si nedovolil porušit pravidla, protože šlo pomalu o krk. Ale nikdo si netroufl dělat bordel. A teď, co se děje teď? Vás mladý už nikdo ničemu neučí tak jako nás..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 23. února 2011 v 12:04 | Reagovat

Teda.. opravdu země nevídaných možností. To člověšk fakt jinde neviděl.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. února 2011 v 12:09 | Reagovat

I americké firmy (i u nás) mají svůj dress code. A dárky nad 200 doláčů se hlásí compliance officerovi.

3 Mami Mami | Web | 23. února 2011 v 12:38 | Reagovat

Ta první polovina článku se nijak neliší od mých vlastních zkušeností. I dnes se na některých pracovištích dějou věci, které nemají se svobodou a nějakými právy vůbec nic společného. Jsme jen snadno nahraditelné figurky. S něčím nesouhlasíš, nehodíš se do teamu, CVRNK a letíš. :-(

4 moon-lustre moon-lustre | Web | 23. února 2011 v 12:51 | Reagovat

Ano ano... tohle neustále na škole poslouchám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama