Chcípni, zmetku!

22. března 2011 v 11:45 | Cirrat |  Téma týdne
Téma týdne a trest smrti. Rovnou se přiznám, že píšu, aniž bych četla články ostatních, protože jinak se tenhle článek fakt nafoukl (možná se nafoukne i tak, miniaturu neslibuju, ale pořád bude nafouknutý míň než by mohl být).

Takže, oko za oko, zub za zub, život za život?

Pojďme na to.





Rovnou řeknu, že i když jsem odpůrcem trestu smrti, dokážu si představit situace, kdy bych po něm jako teoretický velitel teoretické skupiny šáhla. A ano, kdyby na to došlo, nejspíš bych byla i schopná provést popravu vlastní rukou, i když bych raději žila "pouze" s tím, že jsem vydala rozkaz, který byl splněn někým jiným.

Povšimněte si slov "poprava", "velitel" a "rozkaz" - než se mě totiž začnete bát, možná bychom měli probrat, v jakých situacích bych po trestu smrti byla ochotná sáhnout. Všechny mají společné tyto jmenovatele:
  • z libovolného důvodu došlo k izolaci skupiny lidí v nehostinných podmínkách, které jsou extrémní
  • uvíznutí je dlouhodobé, ne-li nevratné
  • neexistuje zákonodárná složka
  • skupinu vede jeden člen, který je zodpovědný za její přežití v co nejlepším stavu
  • ve skupině neexistuje složka prosazující zákon
  • dotyčný vědomě a úmyslně ohrozil přežití skupiny

Pokud si představíte nějaký postapokalyptický scénář, jste hodně blízko. Situace by opravdu musela být taková, že by šlo o život, neexistovaly by v tu chvíli žádné služby typu hasiči, záchranáři, zdravotníci, vojáci (nebo alespoň vojáci na naší straně - a tím nemyslím příslušnou stranu fronty, ale lidsky), policisté. Mluvíme o situaci My vs. Cokoli, co se nám postaví do cesty, takové skupinové všichni proti všem.

Svět Mad Maxe, Války světů, Terminátoří budoucnost, válečný konflikt spojený s naprostým rozpadem státu a zásobovací sítě. Takový svět, kdy jeden chybný krok může znamenat smrt celé skupiny. Takový svět, kde jsou horší osudy, než okamžitá smrt. Takový svět, kde bych byla v takové skupině v pozici moci, ať už jako velitel nebo zástupce. Takový svět, kde by neexistovaly možnosti, jak provinilce, který se snaží skupinu zlikvidovat, někde odizolovat a starat se o něj. Takový svět, kde si skupina, za kterou nesu plnou nebo částečnou zodpovědnost, nemůže dovolit přítěž.

Ano, za takových okolností bych dokázala vzít pistoli a prohnat někomu kulku hlavou. Rychle, čistě, efektivně, neprotahovat to. Nejsem kočka, abych si hrála s kořistí. Jsem člověk.

Ano, za takových okolností bych dokázala někomu proříznout krk nožem od ucha k uchu. Někdo by mi ho ale musel držet, nejsem ninja-zabiják, abych se chovala jako asasín.

Ne, nepodala bych mu smrtelnou dávku opiátů. Co kdyby ji v budoucnu potřeboval někdo z našich?

Ne, nesnažila bych se mu vrazit nůž do srdce - jednak nevím, jestli bych se trefila, jednak co kdyby se mi tam zasekl a já ho nemohla dostat rychle ven? Ve chvíli, kdy bych musela někoho zabít proto, aby nezabil on mě a ty, které mám na starosti, bych si stejně nemohla dovolit zůstat beze zbraně ani na záchodě.

A pak bych šla pravděpodobně zvracet a měla bych tuhle chvíli před očima ještě hodně dlouho, ne-li do konce života.

Ale udělala bych to, protože život jednoho člověka oproti životu několika lidí... A to i kdyby to byl nějaký vědec, známý umělec nebo odborník. Protože ve chvíli, kdy se obrátil proti nám ukázal, že by nám svými znalostmi stejně nepomohl.

ALE MY V TAKOVÉ SITUACI NEJSME!


Ne, opravdu ne. Naše civilizace (a tím myslím tu evropského typu) opravdu není v takových troskách, abychom museli své černé ovce odstraňovat tímhle způsobem.

Máme zákony, máme zákonodárce, máme bezpečnostní složky, máme věznice, máme psychiatry a máme blázince. Máme spoustu prostředků, jak ty, kteří pracují proti přežití lidstva, konkrétní skupiny nebo státu, odstranit z cesty, aniž bychom se snížili na jejich úroveň.

Odmítám se snížit na úroveň masového vraha, maniaka vraždícího v temných uličkách, pedofila znásliňujícího malé chlapečky, které pak najdou někde v řece! Nejsem stejná jako oni!

Ostatně, smrt je rychlá a nevratná. A drahá. Na pár dní přesně před dvěma lety zrušil stát Nové Mexiko v USA trest smrti, protože doživotní vězení je levnější, než poprava!

Nehledě na to, že když se zvrhne nějaký vědec, pořád z něj ještě ve vězení můžeme tahat informace. Z mrtvoly toho moc nedostanete.

Pomsta? Hm, takže by se vám líbilo, kdyby orgány prosazující zákon a spravedlnost byly ovladatelné emocemi a nikoli nestranné, takže by podlehly tlaku veřejnosti raz-dva? A jak by se vám to líbilo, kdyby jste pak z nějakého důvodu stáli proti nim vy sami?

Cože? Vy že nejste krvelačná zvířata? Vám se to stát nemůže?

Vážně jste tak naivní?

Ano, já vím, že jsou v zákonech díry, kterýma pohodlně projde slon. Ale to nevyřešíte vytvořením dalšího maxiřešeta, které nazvete trestem smrti. Proč místo pořvávání o zákonné vraždě netlačíte ke zdi zákonodárce s tím, co hodlají udělat se součaným stavem české jurisdikce? Když neudělali pořádně to, co už máme, proč si myslíte, že jim to příště půjde líp?

Cože? Vy je pohlídáte, aby to udělali pořádně? A kde jste, do háje, byli doteď? To chcete, aby fungovalo jenom to, co je pro vás zajímavé a ne naše zdravotnictví, soudnictví, vězeňský systém, školství...?

Kdybychom politickým hyenám nenechávali volnou ruku, nebyli bychom v takovém svrabu. A nešklebte se na mě, můžete za to minimálně stejně, jako já. Manžel napsal zde už jednou odkazovaný článek o Průměrném Internetovém ČEchovi. Možná, že je to průměrně inteligentní Čech, o čem měl psát.

Protože pořvávat o tom, jak je skvělé, že někdo někoho zabije, vás staví na úroveň těch vrahů a násilníků, pro které to požadujete. Jenom byste na to měli papír s příslušným štemplem.

I když, co to plácám - špinavou práci by za vás udělal někdo jiný. Nebo byste si to užili? A kde by pak byl rozdíl?

Jo on vám ublížil? Ale ťuťu...

Hřeje vás u srdce představa státem posvěcené vraždy? Mě ne.

Jak byste dopadli u Milgramova experimentu? Byl by tam, hned vedle, za zdí. Dostali byste možnost zahrát si na kata - na naprosto nevinném člověku. Byli byste lepší, než 80% zúčastněných?

Šli byste si pak umýt ruce a těšili byste se domů na večeři? Třeba by byly grilované masové plátky...

Pokud chcete, aby nepouštěli vrahy a násilníky za rok za slušné chování domů, začněte s tím něco aktivně dělat. Ne se přidávat ke skupinám na Fejsbůku, ne sedět u píva a rozumovat. Ne psát do sčítacího formuláře "Jedi" v políčku církev.

Přestaňte sedět na prdeli a nadávat na ty nahoře. Jako národ máme celkově hubu plnou keců, ale skutek utek.

Potřebujeme skutečně dobré soudnictví a vězeňský systém. Potřebujeme schopné právníky, kteří budou mít na paměti spravedlnost a ne vlastní kapsu. Potřebujeme skutečně dobré učitele, kteří naučí naše děti myslet. Potřebujeme doktory, sestry a asistentský personál, kteří se pro pacienta přetrhnou. Potřebujeme zatnout tipec úplatkářům a spekulantům. Potřebujeme posílit stát, český průmysl a měnu. Potřebujeme zrevidovat postoj k rasismu, nacionalismu a násilí. Potřebujeme policisty, kteří si nebudou hřát zadek na malých občanech, ale budou mít moc a dostatek rozumu na to, aby mohli zasáhnout tam, kde je potřeba. Potřebujeme víc intervenčních center pro týrané, aby se měli kam obrátit. Potřebujeme přísnější a rychlejší tresty pro násilníky a dealery drog.

Nepotřebujeme další nekonečnou hádku o tom, jak je správné někoho zabít, když je na to státní štempl, a jak se to liší od toho, když někdo někomu podřízne krk ve zšeřelé uličce.

Smrt je smrt. Ta úředně posvěcená, ta z přirozených příčin i ta násilná.

A nakonec to nikomu nic nepřinese, jen hořkost v ústech.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 22. března 2011 v 12:15 | Reagovat

Doživotí je levnější než poprava? Teda já nevím, ale šibenice mi nepřijde moc nákladná.
I když pravda, pokud jen ten člověk na nucených pracích, pokud možno těžkých (moje oblíbené uranové doly), pobyt si zaplatí.

2 KadetJaina KadetJaina | Web | 22. března 2011 v 12:21 | Reagovat

Něco na tom bude, ale stejně jako Sikar, myslím, že smrt je levnější než zločince celou dobu živit. Ale každý má svůj názor.
Z pohledu kata to musí být něco jiného, jen co je pravda, ale na světě jich je spousta a třeba u trestu zastřelením to vyřešili jednoou slepou kulkou.
Trest smrti bych dávala jen u nenapravitelných delikventů, kteří vážně nemají naději se začít chovat lépe. Doživotí by pro některé nemusel být nejhorší trest (pro některé ano.) Vybírala bych podle toho, při čem bude jeho osobnost trpět víc a bude mít pocit viny za to, co udělal.

3 Cirrat Cirrat | Web | 22. března 2011 v 12:23 | Reagovat

[1]: Problém je v tom, že trest smrti s sebou nese kupu odvolání, výloh, platů právníků a soudců a podobně.

Dál, na šibenici ve Státech poslali od roku 1976 3 (tři!) lidi, 3 postavili před popravčí četu, 11 jich uplynovali, 157 usmažili na křesle a 1069 jich dostalo smrtící injekci. Zdroj zde: http://www.deathpenaltyinfo.org/documents/FactSheet.pdf

4 Cirrat Cirrat | Web | 22. března 2011 v 12:25 | Reagovat

[2]: Sorry, ale musím se smát.

Kolega se právě soudí s bývalou manželkou o péči o šestnáctiletou (sic!) dceru, která v patnácti prohlásila, že chce bydlet u táty. Vím, jak se to táhne. Jeden posranej soudní spor o puberťačku, která ví, kde chce bydlet.

Jak by podle tebe vypadalo, kdyby se současné české soudnictví zabývalo charakterem obviněného nebo odsouzeného? A ty taxy odborníků a soudních znalců?

Fakt, musím se smát...

5 KadetJaina KadetJaina | Web | 22. března 2011 v 12:29 | Reagovat

Okey, to beru, ale mezery v soudnictív jsi zmiňovala výše. Je pravda, že tady jsouo a některé věci se táhnou neuvěřitelně dlouho. Je to absurdní. Potřebujeme zákony pozměnit a upravit tak, aby vypadali rozumně. Když to podáš takhle, tak by trest smrti byl dražší než vězňův život za mřížemi.

6 Cirrat Cirrat | Web | 22. března 2011 v 12:33 | Reagovat

[5]: Prááááávě. Já neříkám, že je mají pustit a dělat na ně ňuňuňu.

Klidně doživotí, natvrdo, bez podmínky, bez možnosti odvolání. Existuje samotka, existuje zvýšený dozor, existuje spousta nástrojů, jak tyhle vlivy ze společnosti odstranit.

Jenže máme soudnictví v takovém stavu, kdy je v podstatě nikdo nevyužívá. Mně se taky nelíbí to mediální paci-paci, co se tu děje. Ale s trestem smrti by to podle mě bylo ještě horší.

Teď jenom jak donutit české právo, aby fungovalo tak, jak má...

7 Sikar Sikar | Web | 22. března 2011 v 12:37 | Reagovat

[3]: kruci, no jo, právníci. že na tuhle smečku zapomenu zrovna já...

8 Cirrat Cirrat | Web | 22. března 2011 v 12:39 | Reagovat

[7]: LOL. To je ta životní ironie, příteli...

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. března 2011 v 14:05 | Reagovat

Co je smyslem trestu smrti?
Slouží k odstrašení zločincůff nebo je to akt odplaty?
V bibli praví Hospodin:
„Má je pomsta, já zjednám odplatu,“ .

Já bych za těžké zločiny dával doživotí s tím, že odsouzený musí pracovat, aby alespoň z části napravil to, co na společnosti spáchal.

10 Werí Werí | Web | 22. března 2011 v 14:14 | Reagovat

[3]: Ovšem ty procesy, právníci, soudy...se musí zaplatit i když je někdo odsouzen. Ten proces vždycky bude a obvykle bývá i odvolání, takže v tomhle ohledu to výjde podle mě na stejno.

11 Cirrat Cirrat | Web | 22. března 2011 v 14:16 | Reagovat

[10]: Ve státě Kalifornie je to rozdíl ročně 114 milionu dolarů navíc. Z kapes daňových poplatníků.

Teď platíme povodňovou stovku, budeme platit popravního litra?

[9]: Genau!

12 Sikar Sikar | Web | 22. března 2011 v 17:55 | Reagovat

[10]: odvolání, dovolání, postoupení jinému soudu... a pokud odsouzený zemře, ještě se řeší, zda popravu zdědí jeho potomci...

13 KadetJaina KadetJaina | Web | 22. března 2011 v 20:09 | Reagovat

[6]: Donutit právo fungovat jak má může udělat... hmm, třeba moje generace... Ale to vidím asi tak jako slepý sloup. Nevěřím, že se jen tak někdo rozhodne a změní to. Tohle je na dlouhý lokte a věčný hádky a okliky.

14 opiFka opiFka | 24. března 2011 v 15:13 | Reagovat

Asi jsem nehumánní a staromódní, ale beznadějné případy raději utrácet, než doživotně živit.

15 Cirrat Cirrat | Web | 24. března 2011 v 15:25 | Reagovat

[14]: Jak stoprocentně určíš, kdo je beznadějný případ a kdo ne...?

16 neros-san neros-san | 24. března 2011 v 23:05 | Reagovat

[13]: Nesouhlasím...
Jsme to my a právě my, dnešní středoškoláci a vysokoškoláci, co můžeme nejvíce hnout s politikou politikaření, slovíčkaření a boje o peníze...

Cirrat, byť s tebou v některých ohledech nesouhlasím (naše společnost je stejná jako skupina lidí, co je proti všemu. Akorát my se dokážeme víc ulívat a tak nám nedochází, jak nám náš život teče mezi prsty, bez smysluplného pokračování (stát bez majetku pro naše děti a děti našich dětí, stát, kde se nedočkáme důchodu, protože tak dlouho žije jen Tubecat a Chuck Norris). On v tom není až takový rozdíl), musím s tebou souhlasit v ostatních aspektech článku.
Především v tom, že nemá cenu vytáhnout kolečko v hodinovém strojku, přetočit jej o tři zoubky zpátky a vložit do soukolí, protože se to stejně nakonec nepozná. Jde o to změnit celý zkomírající strojek.
Jenže jak získat důvěru spoluobčanů k politické straně?? I VV, hlásající bezporuchovost se zasekly, jen co na ně trochu zapršelo... A to je problém. Jediná možnost je založit politickou stranu. Ta potřebuje sponzory a schopné lidi. Schopní lidé odchází tam, kde mají lepší podmínky, sponzoři očekávají zisk. Lidé jsou nedůvěřiví.
Bude to těžký boj, ale myslím, že kdyby se dalo dohromady těch několik přemýšlejících lidí (co se tu vyskytují v hojné míře), dalo by se s tím něco dělat.
Chce to trpělivost a nepodlehnout....

Protože plivání do piva je užitečné jen pokud nemáte na další... nebo pokud máte sladké sliny a chcete nachytat nějaké mouchy...

17 KadetJaina KadetJaina | Web | 25. března 2011 v 16:53 | Reagovat

[16]: Dobře, jsme to my, ale popisuješ to přesně. Je to strašně těžké, lidé jsou nedůvěřivý a vem si, kolik lidí postupem času může sklouznout do kolejí, které jsou teď zajeté. Chamtivost a jiné špatné vlastnosti tu pořád budou a tunelovat se bude. Možná to vidím hodně černě, ale šance, že naše generace postaví tenhle stát na nohy je vcelku malá. Možná už jen kvůli tomu, jak nás ovlivńují okolní státy a všechno se rozprodává. Když zachránit, mělo by být co...

18 neros-san neros-san | 26. března 2011 v 10:49 | Reagovat

[17]: Jakožto zasr*aný idealista nemohu souhlasit s tvrzením, že šance, že to budeme zrovna My je strašně malá. Vždyť kdo jiný to udělá? Budeme čekat, až se třeba ta další generace rozhodne s tím hnout? A co když oni budou čekat na někoho jiného?
Nebude lepší se o to přeci jen pokusit, aby ti další, co přijdou, měli vzor, o který se opřít?

Co se týče chamtivosti, nezbývá než souhlasit. Ale pokud budou členové pečlivě vybíráni a pokud bude jejich zkorumpovatelnost (ať už kvůli idoelogii, nebo kvůli dostatečnému zaopatření) takřka nulová, nebude třeba se jí bát.

Vždycky je pro co bojovat. Možná nelze zachraňovat majetek, ale existuje i bohaté kulturní a duchovní dědictví....
Stagnovat je to nejhorší, co pro sebe můžeme udělat.

19 KadetJaina KadetJaina | Web | 26. března 2011 v 22:57 | Reagovat

[18]: Máš recht, že s takovým přístupem se nemusíme nikdy dočkat. Zkusit to můžeme, vždyť za to nic nedáme, ale tak jako ty jsi idealista, tak já jsem skeptik, kterému se věci sypou pod rukama a ničemu nedůvěřuje.

Je těžké vybírat lidi, protože nepoznáš, jestli se dá/nedá onen zkorumpovat a nějaká sáhodlouhá zkoušení by určitě dělala problémy. Navíc se lidi můžou změnit časem a šup, korupce bude zpátky - možná v ne tak vlekém množství, jako řádí teď, ale bude. To je největší problém české politiky a dokud jsou češi zloději (jakože hodně jich je) tak to bude trvat. Znám spoustu lidí, co by se uplatit nenechali, ale taky spoustu, kteří bez rádoby odměny nehnou prstem. A tak se tvoří charaktery...

Pravda, že stagnace je nejhorší a něco by se zkusit mohlo. Duchovní a kulturní dědictví taky upadá - co v téhle době ne? - ale smysl pro takové věci se musí v lidech vychovávat odmalinka, jinak to nemá valný účinek.

20 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 26. března 2011 v 23:41 | Reagovat

Ono to možná zní hnusně, ale ti lidi jsou tam nahoře ne proto, že by si je až tak většina vybrala, ale proto, že je lidi skutečně nevolají k odpovědnosti.

Je to rozdělené na My a Oni. My se tady snažíme přežít a Oni tam nahoře hrabou plnýma hrstma. A jako by mezi Námi a Nimi existovala nějaká neviditelná bariéra, která by byla propustná jen z jejich strany k nám, ale my je nemohli ovlivnit. Nebo jako by se nás ty jejich extempore netýkaly.

Dokud bude existovat takovýhle způsob myšlení, nemáme šanci. A proto bychom měli asi začít každý sám u sebe a začít s tím, že se budeme ptát "proč to tak je" a "jaké jsou výsledky" a podobně. Jinak to pořád budeme nechávat na Nich - hlavně, když to nebudeme My...

21 KadetJaina KadetJaina | Web | 27. března 2011 v 10:16 | Reagovat

[20]: Jak si to popsala, najednou jsem si připadala jako v kastovním systému :) Dolů spadnout můžeš, ale dostat se nahoru je téměř bez šance. Chápu, že to tak úplně nebylo myšleno, ale bylo to první, co mě napadlo.

Je pravda, že lidi jsou ingorantský a uměj jen nadávat (haha, co tu teď děláme?) a nic neudělají (a je jich většina.) Je jasný, že se musí něco změnit, aby se nám povedlo vytvořit něco fungujícího - a hlavně by to trvalo hrozně dlouho - ale budeme na to mít dost nervů a síly, když se ti nahoře drží zuby nehty svého?

Vím, že pořád sklouzávám k tomu pesimistickému myšlení, ale asi to mám v krvi :). Jedinec nic nezvládne, skupina možná jo, ale vytvořit skupinu nezkorumpovatelných? Hmmm, neříkám, že to nestojí za pokus, ale asi bysme dostali hodněkrát přes držku od reality :).

22 Vendy Vendy | Web | 27. března 2011 v 13:02 | Reagovat

Výsledek toho experimentu byl docela děsivý, protože jen potvrdil, že lidi jsou ovce. A že se vůbec nezměnili. Přes všechno vzdělání, studie, inteligenci, pořád jsme jen zvířata na dvou nohách, se stádním smýšlením a zafixovanou poslušností. Tohle je hrozný výsledek. V čem se účastníci tohoto pokusu liší od dozorců a popravčích v koncentrácích? Jedině v tom, že nikomu neublížili, ale to nebyla jejich zásluha, ale fakt, že při pokusu nebyl použit skutečný proud.
Nechci házet kamením, sama nevím, co bych dělala, být na jejich místě. Ale ráda bych věřila tomu, že bych pokus zabalila a poslala instruktora do prdele, kdybych viděla, že to někoho bolí. Díky tomu, že se poslední dobou učím říkat "ne", a "proč", bych to možná svedla - ale jistá si tím nejsem.
Proti trestu smrti jsem taky, ale ne proto že jde o pomstu (tady mi vadí, že se tolik pranýřuje touha po pomstě, proboha, to je přece přirozená reakce), spíš si myslím, že je to pro odsouzené moc lehké a jednoduché. Za pár vteřin nebo minut to budou mít za sebou,  na rozdíl od jejich obětí, kteří si prožili chvíle hrůzy a bolesti několik desítek minut, nebo dokonce hodin.
Řešila bych to doživotím. V snesitelných podmínkách (ale žádný luxus). Odsouzení by museli pracovat, aby si na svůj pobyt ve vězení vydělali. (Dřív to bylo běžným zvykem, dnes se mají jak na táboře).Žádná televize, žádný počítač. Pokud by se prokázala nevina, byl by propuštěn, pokud ne, byl by zavřený.
Ještě z jednoho důvodu jsem proti trestu smrti - protože ten trest smrti musí někdo vykonat. A i když to je "posvěcené" úředním rozhodnutím a příkazem, myslím, že pro normálního člověka (který není zrovna sadistický prase)není jednoduché připravit někoho o život. I když je to vlastně práce...

23 Vendy Vendy | Web | 27. března 2011 v 13:14 | Reagovat

Ještě přemýšlím, co s tímto systémem udělat, ale vážně nevím, mimo voleb, které jsou k ničemu, protože zvolím vždycky stranu, která se nedostane dál, nevím, co pomůže. Mám jít demonstrovat? Psát petice? Nebo bombardovat dopisy ministerstva?
Protože - ti, co jsou nahoře, jsou profláklí. Ono by to chtělo úplnou výměnu. Ale nedovedu si představit, jestli by ten bordel dokázal vůbec někdo uklidit.

24 neros-san neros-san | 27. března 2011 v 21:58 | Reagovat

KadetJaina: Nevadí, že se ti věci sypou pod rukama. Politika je dřina, ale spíš duševní. K tomu "Je pravda, že lidi jsou ingorantský a uměj jen nadávat (haha, co tu teď děláme?)" bych jen rád poznamenal, že se ani tak nesnažím nadávat, jako nepřílišnápadně naznačovat, že by bylo fajn, kdyby se z nás (poněvadž lidí jako my je ve spisovatelské a filozofické sféře blog.cz plno) stalo nějaké občanské sdružení a postupem času třebas i politická strana....
Je jasné, že začít s nápravou se musí od píky. Od vzdělávání, které je opravdu ve strašném stavu... a na to už má můj kamarád výborné řešení, jehož koncept ještě řešíme...
Každopádně: Pesimismus není na obtíž, pokud hned za ním přichází konstruktivní kritika. Můžeš si říct: Tohle, tohle a tohle je shit, tohle taky. Ale jak se z toho vyhrabat? Prevencí! Pořídit víc papírových pytlíků na sídliště...
Jinak tahle snaha je hodně o odhodlání. A pokud opravdu chceme přestat hnít v zatuchlém, českém rybníku, pokud chceme přestat "rýt držkou v zemi", měli bychom se sebrat a zvednout se. Každý má moc změnit svět. Akorát ne sám...
Viz. výše. A myslím si, že za prvé to někdo udělat musí a za druhé to za tu námahu stojí.

[20]: Kdo NÁM ukáže, že ONI nejsou až tak nedotknutelní a že má cenu zodpovědně přemýšlet?
Kdybych si už neprošel tou fází, o které mluvíš, o přemýšlení nad sebou samým a zametení si na vlastním prahu, teď bych tu nepindal... Já si už své myšlenky a životní postoje srovnal, teď chci, aby se vláda lidu, které na lidu nezáleží, vzpamatovala. Nechci revoluci, nebo tak. Chci normální, svobodné volby. Chci, aby lidé viděli, že je možné volit i někoho nového, někoho, kdo nechce jejich prachy, ale jejich důvěru a pomoc, při zlepšování životních podmínek.
Teď čtu Hovory s T.G.M. a doporučuji všem. Protože pan Masaryk je pro mne prototypem politika, jaký by měl být...

Vendy, je fajn, že si došla k dvoum základním otázkám, kolem kterých se dá budovat smysluplný život *jéžišmarjá, to zní příšerně!!*. Kontrolovat, co se ti kdo snaží nakecat, postavit se k "faktům" kriticky a zhodnotit je... to je důležité. Bez toho budeme jen mediálními loutkami.
Co se týče dilematu s volbami... volit dál. Nevzdávat to a vždy se rozhodovat podle svého nejlepšího úsudku, nehledě na to, jestli se ty strany dostanou dále. Nemá cenu zahodit svůj hlas směrem k mainstreamu, protože ona "stádovost" *BÉÉÉ* rozkládá demokracii. Pokud budeme rozhodovat jako masa, bez toho, aniž bychom pořádně věděli proč, nic nezměníme, jelikož budeme volit cestu nejmenšího násilí.

25 Vendy Vendy | 28. března 2011 v 11:44 | Reagovat

[24]: Díky za odezvu a vlastně za podporu, k těm volbám. Vždycky váhám mezi tím, volit silnou stranu (která zaručeně vyhraje, ale je profláklá) nebo volit stranu se zajímavým programem, která není známá, ale mohla by dostat příležitost něco dokázat. Takže, asi zůstanu u toho volení menších stran, s programem, který je pro mě zajímavý a nadějný.

26 KadetJaina KadetJaina | Web | 28. března 2011 v 15:59 | Reagovat

[24]: Sdružení mladých nadějných spisovatelů a filozofů :) No, nezní to od věci ;D.
S větší skupinou lidí by se dalo něco udělat, ale zajeté systémy se budou držet dost dlouho, na tu "stádovost" poukazuješ sám.
Toho Masaryka si přečtu, když ho splašim. Od příštího roku nemám seminář politologie jen tak pro nic za nic.
Můžeme zksuit tu hromadu shitů naházet do pytlíků, když se nám podaří prosadit zvýšení jeho počtu. Šance je, ale spousta z nás to psychicky odnese :D

27 neros-san neros-san | 28. března 2011 v 18:23 | Reagovat

[25]: Není zač :) Protože až budu moci volit (a být volem), rozhodně dám hlas straně, která se mi bude zdát přitažlivou a jejíž existence se bude tvářit smysluplně... Protože od těch profláklých stran víme, co očekávat- nemnógo (je to správně?).

Od té doby, co jsem se zapojil do této diskuze, mám v hlavě nápad na to občanské sdružení. Musím si zjistit, jestli by tu (rozuměj: tady u nás) o to byl zájem. A sdružení lidí, kteří přemýšlí nikdy nebude na škodu. V tomhle třeba moc dobře nechápu existenci Mensy, která sice sdružuje lidi s velkým potenciálem, ale tím to hasne...
Stádovost je vždycky problém. Jasně, že všichni nejsou myslitelé, ale hodnotit umí snad každý (zvlášť v tomto státě). V takovém případě si myslím, že odklonit se od současné taktiky voleb, kdy se nahážou lístky stranám, o kterých si nemusíme nic zjišťovat, které známe a víme, jaké jsou jejich slabiny (klady se hledají dost těžko), by neměl být až takový problém.

A jsem ochotný to psychicky odnést (už jen proto, že se nebojím toho, že by se to povedlo). Hlavně, když se pokusíme něco udělat.
Takže tak :D

28 KadetJaina KadetJaina | Web | 28. března 2011 v 19:01 | Reagovat

[27]: Asi jako jsme řešili volby letos. "Tak to vem poslepu, stejně to vyjde nastejno." Lístečky, lístečky...
Jestli si pohráváš s myšlenkou založení občanského združení, musí tě držet okolí. Sehnat lidi, najít stejnou řeč a stejný cíl a pak to možná pude. Máš recht, že myslitelů je dost, ale aby se pak nesežrali mezi sebou :).

K poslednímu odstavci mohu říct jen: Amen. :)

29 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 28. března 2011 v 19:25 | Reagovat

[27]: Rozhodně bych si minimálně ráda přečetla, o co půjde :) Tak až bude nějaký bližší nástin programu, prosím o info...

30 neros-san neros-san | 28. března 2011 v 20:12 | Reagovat

Vidíte, slečny, už se nám tu rodí jádro věci... tož dobře, já něco zkusím povymýšlet a sepsat. :)
Ale tož notak... nevyjde to na stejno... Jen díky tomuto přístupu to tak vychází, ale jinak se pomocí voleb dá opravdu hýbat s politikou (tento rok tomu budiž důkazem, byť ty ostatní možnosti nebyly až tak slavné...)

Jo, a Cirrat, promiň za následující offtopic, ale došel ti ten mail s mou žádostí?
Já bych hlavně chtěl osobní kontakt, protože ten je v takové společnosti nadmíru důležitý... Ale je to zatím jen v plenkách.

31 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 28. března 2011 v 20:19 | Reagovat

jop, nechávala jsem ti vzkaz pod myslím že prvním z odkazovaných článků...

32 KadetJaina KadetJaina | Web | 28. března 2011 v 20:41 | Reagovat

[30]: Hm, tak jestli něco sepíšeš, chcu to vidět ;).

33 neros-san neros-san | 28. března 2011 v 22:57 | Reagovat

[31]: Pardon, já na svůj blog až tak často nelezu (léčím se z egoismu)... díky :)

[32]: Tož jestli něco sepíšu, budeš jedním z prvních, kdo to bude číst.

34 KatyRZ KatyRZ | Web | 7. dubna 2011 v 20:53 | Reagovat

Jediný důvod proč já nejsem pro trest smrti jsou justiční omyly. Jinak ti na rovinu řeknu, pokud bych byla v situaci, kterou popisuješ a měla chladně uvažovat nad tím, že zabiju člověka, který ohrožuje skupinu ... nejspíš bych raděj zhebla (povím ti, až se do takové situace dostanu :p). Na druhou stranu, kdyby mi někdo chladnokrevně zavraždil dceru, nedej bože by ji před tím provedl něco jiného ... seru vám na trest smrti, zabodla bych do něj nůž a pak ještě desetkrát. Zvířata se dokáží chovat chladně logicky, zabíjet kvůli přežití - já ne, já mám emoce, které mě od nich odlišují.
Jinak si myslím, že advokáti se platí u doživotí stejně, jako u trestu smrti a co se týče našeho trestního systému, vím ze zkušenosti, že jeho fungování člověka, který má šanci se napravit, potopí. Takže v tom máš sto pro pravdu.
Co se týče politiky. Nenadávám - většinou. Ale též nic nedělám - nenapadá mě, co by mohlo pomoct, kromě toho, že bych se do toho politického marastu sama zapojila a začala bojovat za vládu odborníků - na to ovšem nemám povahu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama