Proč mutujeme

15. března 2011 v 11:06 | Cirrat |  Denní hemzy
Kittanya mi nechala bomba komentář u vegetariánského článku na Téma týdne, na který jsem se začala rozepisovat. Pak mi došlo, že mi prostor v komentu nebude asi moc stačit, tak jsem to smázla, sepsala výcuc a založila na tuten článek...


Ano, naše babičky se nežinýrovaly. Jenže, když vynecháme hyster-matky (a těch je mi docela líto, protože buď budou mít doma rozmazlené spratky nebo tiché hodné robotky poslouchající na slovo, popřípadě díte zrebeluje jakmile bude moct a otěhotní ve třinácti nebo začne čichat toluen nebo tak něco), které samozřejmě ovlivňují mentalitu současných malých dětí, ono to je trochu zamotanější.

Moje máti se narodila pár měsíců po konci druhé světové. Když byla malá, začala být v módě antibiotika a každá bakterie byla považována za škodlivou. Pryč s nima! Dnes už víme, že v lidském těle bylo pět druhů symbiontních bakterií a tím, že se u velké části populace vyhubily, potomci těch, kteří touhle "léčbou" prošli, postupně popředávali tuhle změnu v symbióze svým potomkům, ti zase svým, a tak dále.

V dnešní době už ty původní kmeny bakterií naleznete zřejmě jen jako zamražené vzorky genokultury v bývalých sovětských výzkumných ústavech a jsou málem pod stejnou klasifikací jako biologické zbraně.

Další sranda s antibiotikama vznikla, když rybáři zjistili, že ryby žijící v řece u výpustě farmaceutické továrny jsou výrazně větší, než jinde. Nikdo se dvakrát nezamýšlel a pomyšlení na rychlejší nárůst svalové hmoty na zvířatech byl příjemný bonus. Ani při konzumaci tohoto masa se nikdo dvakrát nezamýšlel - a když se pak objevily první kmeny bakterií rezistentní proti dosavadním antibiotikům, to bylo překvápko!

Nebo DDT. Když se dneska zeptáte někoho z puberťáků, obecně se vám jako odpovědi dostane nejspíš nějaké variace na téma "děsná sračka". No jo, ale muselo se na to přijít, že?

Víte, kdy bylo DDT vyvinuto? V roce 1874. Nejsem si jistá, k čemu se používalo, než se přišlo na jeho hmyzovražedné vlastnosti v roce 1939 (65 něčeho, o čem nevím - kdo napoví?), ale ve čtyřicátých a padesátých letech se používalo hromadně jako prostředek k zabránění šíření tyfu a malarie.

Tady je odkaz na TyTrubku, kde je k nalezení kus propagačního filmečku. Nemusíte tomu rozumět, dobrej popis je pod videem, ale pro neangličtináře - V roce 1946 proběhl pokus o kontrolu šíření malárie v severozápadní Keni postřikem kmenových chatrčí. Protože šaman nevěřil tomu, že je DDT neškodné (měl více rozumu než bílý muž - a pak že jsou instinkty k ničemu), postříkali předváděči DDTčkem misku ovesné kaše a jeden z nich ji pak zdlábnul. DDT je tak bezpečné, že ho můžete i jíst...

Tady je pak pro změnu další krátký spot - všimněte si, s jakým nadšením se děcka vrhají pod rozprašovač. Asi jako když v létě projede ulicí kropičák. Podívejte se pořádně, kolik lidí tím vidíte zasaženo jen během těch pár vteřin a jaká vůči DDT tenkrát panovala nálada.

Až do osmdesátých let dvacátého století se DDT používalo hromadně v zemědělství, i když už v roce 1962 vyšla kniha Silent Spring, u nás známá jako Tiché jaro nebo Mlčící jaro, Rachel Carson, která vzbudila velkou bouři i přesto, že už v té době nepřinášela nic nového - "jen" shrnula všechna známá fakta a vědecky je podložila. Sama autorka do dvou let zemřela na rakovinu prsu a v USA bylo DDT zakázáno po deseti letech od vydání její knihy. Zajímavé taky je, že Rachel Carson po zákazu DDT jako takovém nevolala, ale varovala před soustředěním se na krátkodobé výhody, které budeme splácet ještě dlouho. Její slova bych parafrázovala jako "Postřikujte jen minimálně, tam kde je třeba - ne tak, že budete postřikovat všechno, co jde"...

Takže to máme zhruba sto let používání chemikálie, která se kumuluje jak v tělesných tkáních různých organizmů, tak v půdě, výborně se šíří a přenáší, je prakticky nerozpustná ve vodě a hlavně, čím větší kumulace, tím větší toxicita.

Když myš sežere zrní s DDT, možná pojde, možná taky ne. Když kočka sežere jednu zaDDTčkovanou myš, nejspíš nepojde. Ale co když žere tak tři myši denně po dobu několika let a většina těhle myší má ve vnitřních orgánech DDT? Jak bude vypadat krevní obraz té kočky? A její koťata? A jak dlouho ta kočka bude vlastně žít? A na co pojde?

Jaké následky tedy má ta skvělá látka, kterou před šedesáti-sedmdesáti lety nazývali natolik neškodnou, že by se dala i pojídat?

Mimo jiné je přímo genotoxické (může způsobovat nepřirozené mutace a růst nádorů), ale také způsobuje tvorbu enzymů v těle, které jsou genotoxické rovněž. Když se bavíme o enzymech, je jasné, že vystavení se DDT nejspíš ovlivňuje endokrinní systém (žlázy s vnitřním vylučováním).

Když se řekne "porucha endokrinního systému", co vás napadne? Že by problémy se štítnou žlázou a cukrovka? Jestli jo, udělejte si malé, bezvýznamné leč přesto plus. Trefili jste se. Opakované studie v USA, Kanadě a Švédsku prokázali přímou souvislost.

U kmenů, které byly vystaveny "kontrole malárie" se prudce zvýšil počet předčasných porodů, u žen byl ovlivněn menstruační cyklus, u mužů kvalita spermatu - a kojení dětí už taky nebylo to, co předtím.

Některé další studie prokázaly, že u dětí, kde byla zjištěna přítomnost DDT nebo DDE v pupeční šňůře, docházelo k pomalejšímu nervovému (a tedy i mozkovému) vývinu, poruchám pozornosti a celkově zpomalenému rozvoji. To, že bylo DDT v pupeční šňůře znamená, že matka dítěte byla buď před těhotenstvím nebo během něj vystavená DDT. Vzpomeňte si na ty videa výše.

Dívky, které se narodily matkám vystaveným DDT, mívají problémy s otěhotněním. Číňanky vystavené DDT měly prokazatelně vyšší procento samovolných potratů oproti zbytku populace.

Lidé, kteří s DDT pracovali, právě například v zemědělství, mají nápadně často neurologické problémy (např. Parkinsonovu nemoc) nebo astma.

Jestli vystavení se DDT přímo způsobuje rakovinu nebo ne, těžko říci. Na jednu stranu existují studie, které prokazují přímou souvislost chemikálie a rakoviny prsu, varlat, slinivky nebo například jater, na druhou stranu některé výzkumy vylučují, že by DDT mohlo způsobovat rakovinu žaludku, konečníku, močového měchýře nebo plic.

A to jsme jenom u lidí.

Například u dravých a zpěvných ptáků docházelo k nebezpečnému ztenčování vaječné skořápky, zatímco domácí drůbež se ukázala být daleko rezistentnější. Zvířata požírala rostliny zasažené DDT a pila kontaminovanou vodu. Tato zvířata byla požírána jinými zvířaty. Účinky se kumulovaly. Mám pokračovat?

Jo, a myslíte si, že tím, že v sedmdesátých bylo zakázáno používání DDT v USA byl konec? I kdepak. Čína přestala vyrábět DDT v roce 2007 - a Indie ho produkuje doteď a je zároveň jeho největším spotřebitelem.

Další známé svinstvo (sorry všem Amíkům, ale tohle je prostě známé) je Agent Orange. Je to chemická látka obsahující dioxiny, která se nejvíc používala ve Vietnamské válce mezi lety 1961 a 1971 (ale nejen tam). Agent Orange proto, že kanystry, ve kterých tuto chemikálii přepravovali, byly označené oranžovým pruhem. Čirou náhodou se přišlo těsně po druhé světové na to, že tato látka způsobuje úhyn rostlin a náhlé opadání listů, proto se tomu říká odborně defoliant.

Je jasné, že ve chvíli, kdy se zrádní vietnamští komančové skrývali v džungli, chtěli na ně vojclové vidět. A tak bylo tímto defoliantem "ošetřeno" asi tak 17,2% zalesněné půdy ve Vietnamu. Více než 3 milióny hektarů. Tím se samozřejmě velmi účinně zlikvidoval místní ekosystém.

Americká vláda tvrdila, že je AO pro lidi neškodný, a že se rychle rozkládá. Ano, jednotlivé herbicidy (antikytkolátky) se rozkládají poměrně rychle, ale konkrétně sloučenině Agent Orange trvá díky dioxinům 7 až 11 let, než ji lidské tělo zpracuje. Za předpokladu, že se jedná o minimální a jednorázové vystavení této látce.

Jednorázové a minimální budiž klíčová slova. Problém je, že se ta největší svinstva vstřebávají pokožkou ukládají v tukových tkáních těla. Nepovedlo se mi najít, jak dlouho trvá rozklad AO v půdě, ale vzhledem k tomu, že vietnamská půda je pořád ještě zasažená tímhle svinstvem, tak asi hoooodně dlouho. To, že je v půdě, znamená, že se ukládá i v rostlinách, které v té půdě (jakž takž) rostou, a je přítomen i ve vodě. Tím se dostává do potravního řetězce, i do lidí.

Tady jsou fota účinků dioxinů z Agent Orange. Jsou poměrně drastická, takže na vlastní žaludek, jo? [1], [2], [3], [4]
Ty fotky jsou opravdu síla. Pokud jste z vědeckých zájmů skoukli celé proslavené odpovídací video Slečny růžové, D. Myslivcovou zvládnete bez mrknutí oka a jste schopní si třikrát za sebou pustit reklamu na XXXLutz "tatatata", aniž byste začali řvát, pak prosím...

Muž na prvním obrázku se narodil matce, která byla AO vystavená před těhotenstvím. Muž na obrázku č. 2 je bývalý voják, který to schytal někde v džungli. Na třetím obrázku jsou mrtvá novorozeňata zdeformovaná dioxiny. Na posledním jsou děti, které se narodily lidem vystaveným dioxiny, které alespoň přežily, v ústavu.

Našinci se vybaví následky Černobylu, co?

Američtí veteráni si velmi brzo po návratu domů začali stěžovat na velmi prudké kožní problémy a další nemoce. Mladý kluk se vrátil, po nějaké době zjistili, že má rakovinu kůže, do deseti měsíců bylo po něm - to je konkrétní případ z jednoho videa. Veteránům se rodily zdeformované děti - a rodily se jim s ženami, které AO vystaveny nebyly. A to mluvíme o lidech, kteří nemusí žít na místech, která jsou tím svinstvem prosáklá...

A Černobyl.

O čem vypovídá fakt, že 26. dubna 1986 to tam bouchlo - a Západní Evropa na to přišla tak, že na druhý den začali pípat přicházející zaměstnanci švédské jaderné elektrárny Forsmark? Mezi Pripjatí a Forsmarkem je vzdálenost zhruba 1100 km.



A to jsou jen ty nejmarkantnější případy.

Nemusíme vůbec chodit do takovýchto extrémů. Vzpomeňte si na jednu ze sousedek, které Betty MacDonaldová popisuje v knize Vejce a já. Ano, ta, co neustále nutkavě všechno dezinfikovala Lysolem a dávala ho i kuřatům do vody na pití.

Ostatně Lysol - za dob velké krize ve třicátých letech se používal jako "hygienický výplach pro ženy", což byla fráze nahrazující takové ošklivé a bezbožné slovo, jako je antikoncepce. Napadne průměrnou ženskou v dnešní době vzít Savo a pořádně si s ním projet trubky? Asi ne. Ale Savo a Lysol jsou přinejmenším srovnatelné a ve třicátých letech nebylo ničím neobvyklým, že byly hospitalizovány mladé dívky s chemickými popáleninami rodidel - a těhotné.

A proč bychom vlastně chodili za oceán a tak daleko do minulosti? Co naše osmdesátá léta, kdy bylo běžně rozšířeným zvykem nádobí umýt v mýdlové vodě, neoplachovat a nechat oschnout? Dělali to minimálně naši rodiče a prarodiče. A pak z toho celé rodiny včetně nás (jste-li v podobné věkové kategorii jako já) jedly. Hmmm, řízek s Jarem. Ňam!

Mytí aut u rybníka, kdy se saponáty vesele dostávaly do půdy, do vody a do ryb, čímžtopádem i do našeho potravního řetězce? Klasika. Ani netřeba zmiňovat.

A co Spolana Neratovice? Na konci šedesátých let minulého století se tam vesele vyráběl herbicid obsahující dioxiny a doteď se společnost vyrovnává s toxickou zátěží z té doby. Nemluvě o tak mediálně vděčných záležitostech, jako je únik chlóru během povodní v roce 2002.

Nebo Ústí nad Labem a vůbec severočeské chemičky.

No nic. Mohla bych pokračovat do haleluja, ale myslím, že je na těchto příkladech dostatečně znát, jak člověk zasahuje jak do okolního prostředí, tak i do vlastního organizmu.

Jak jsem psala v odpovědi na Kittanyin komentář zmíněný v úvodu, lidstvo prudce změnilo své prostředí a teď se mění samo, aby v něm přežilo. Zahrnuje to různé mutace a slepé vývojové uličky. Jako například přestavění lidského imunitního systému, aby využil chemickou zátěž z okolí i nedostatek symbiontních bakterií. Jako například alergie.

Přijímám fakt, že se vyvíjíme. Trvat na tom, že v současnosti existující forma člověka je jediná možná a ta nejlepší, je podle mého scestná. A můžeme si za to sami.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilithen Lilithen | Web | 15. března 2011 v 11:27 | Reagovat

Asi se pro jistotu půjdu podívat do zrcadla, jestli mi ze zad neraší druhá hlava.
Z těch novorozeňat budu mít asi noční můry.

Kdo ví, co bude z člověka za pár století. Pokud už to nebude vyhynulý druh, což by asi bylo pro naše okolí nejlepší, alespoň co se většiny populace týče.

2 Sikar Sikar | Web | 15. března 2011 v 11:30 | Reagovat

Z článku jsem se sice nedozvěděl nic, co bych neznal, ale musím uznat, že se jedná o perfektní shrnutí pro ty, co o tom moc neví.

Za zmínku by také stálo v současné době americkou armádou hojně používané střelivo obohacené o ochuzený uran, které ač vyzařuje ne moc, tak ale vyzařuje pěkně dlouho. A když si voják vezme nějaké vystřílené patrony nebo kousky pancíře (tak se to frká taky) jako suvenýr...

3 Cirrat Cirrat | Web | 15. března 2011 v 11:39 | Reagovat

[1]: Já psala, že jsou drastické...

[2]: Noooo... Teenage mutant ninja turtles, teenage mutant ninja turtles... http://www.youtube.com/watch?v=rS-qFdw-v_o

4 Lilithen Lilithen | Web | 15. března 2011 v 11:46 | Reagovat

[3]: Jakmile někdo napíše "drastické", tak se na to musím podívat a pak to takhle dopadá :-D
Jinak na podobné téma psali jednou něco v Enigmě nebo Epoše, už nevím. Bylo to o léku pro těhotné, po kterém se rodily postižené děti. Považuji za zázrak, že se nerodí každé druhé dítě s rukou navíc nebo s nějakým syndromem, když si představím, co všechno do nás skrze naše okolí leze.

5 Storyteller Storyteller | Web | 15. března 2011 v 11:51 | Reagovat

Hm, zvědavost mi nezabránila se na ty fotky podívat - mělas tam napsat, že to jsou odkazy na nové růžové modely od Chanel, abych to nečekoval. Dobrá.

Vzpomněl jsem si také na mutační jezírko z futuramy - veselé.

6 Cirrat Cirrat | Web | 15. března 2011 v 11:54 | Reagovat

[5]: Dobrej nápad. Dopíšu rozepsanej článek a hodím edit.

7 signoraa signoraa | Web | 15. března 2011 v 12:13 | Reagovat

Narodila jsem se už před dost dlouhou dobou. Z mléka šel udělat po zkysnutí tvaroh, protože nebylo chemicky upravené. Dnes je chemie všude, v půdě, ve vzduchu. Jako lidstvo si řežeme tu větev pod zadkem, na které sedíme.
Článek je báječně napsaný.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. března 2011 v 12:17 | Reagovat

Dřív se vyráběly olověné trubky na vodu.
Tvárnice svítívaly.
A hliník (kromě toho, že se odstěhoval do Humpolce) škodí taky jako příbor.
Velké množství kyslíku způsobí, že ti v těle zoxyduje leccos, což zdraví taky nepřidá.
Jde o poměry.

9 adaluter adaluter | Web | 15. března 2011 v 12:22 | Reagovat

Myslím, že co se vývoje týká, nemáme nejmenší šanci přizpůsobit se ničemu, z toho, co jsme už změnili, evoluce je proces na tisíce, ne li miliony let a my tohle všechno stihli podělat za pouhých dvě stě let. A rychlost, kterou se snažíme předělat naše životní prostředí k nepoznání, stále stoupá. Myslím, že není v silách evoluce udělat z lidí během, dejme tomu, dalších dvou století něco, jako šváby, případně potkany, kteří podle vědců, mají snad šanci přežít lidmi "upravené" životní podmínky. My zřejmě skončíme v těch slepých uličkách, marně se snažícího vývoje.

10 myšmamá myšmamá | Web | 15. března 2011 v 12:45 | Reagovat

...narodila jsem se na 6.výročí vyhlazení Lidic, doma i ve škole jsme jedli hliníkovými přírory, když jsme z tábora přitáhli vši, sypali nám na hlavu DDt, každou angínu, a že je na ně středočeský kraj vysazený, jsem musela léčit antibiotiky, oční linky jsem si v pubertě dělala černým gggrééémem na boty, neb "normální" se nevešly do výše mého kapesného, kouřím od 15ti, vypila jsem za život asi rybník  alkoholu pivem počínaje, přes čůčo až k drahému chlastu...je mi skorem šedesát a žiju...spíš se děsím, co čeká moje vnoučata...my jsme asi generace očkovaná satanem...na vás se to ale řítí ze všech stran...

11 Sikar Sikar | Web | 15. března 2011 v 15:04 | Reagovat

[10]: jak řekl jeden moudrý biolog - pokud se do vás dostane mutagen, nenaroste vám třetí noha. ale vašim dětem ano

12 Kittanya Kittanya | Web | 5. dubna 2011 v 12:05 | Reagovat

Já to shrnu pod jednu větu: Lidi sú idioti. Hotovo.
Co se týče DDT, z chemie potravních řetězců a asanace jsem měla velmi pěkné známky a tak toho vím snad i na jeden článek. A skutečně - je to větší sračka, než si lze vůbec představit.
Mimochodem. Víte, že i když opláchnete nádobí umyté jarem 37x, pořád tam ještě lze nadetekovat stopy tenzidů? VFU testovalo.
A konečně dodrb k článku a ke komentářům: A jesště si myslíte, že sú lidi normální (nezdegenerovaní)?

13 Kittanya Kittanya | Web | 5. dubna 2011 v 12:18 | Reagovat

Jo a ještě k tomu Černobylu... Jsme si vzpomněla na pěknú přednášku pana docenta z histologie.. Brali jsme vývoj zubů: http://kittanya.blogspot.com/2010/10/vyvoj-dutiny-ustni-vyvoj-chrupu.html

14 louboutins louboutins | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:42 | Reagovat

Great Post. I add this Post to my bookmarks.
http://www.shoesgreat.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama