Zeleninka? Jistě. V karbanátcích.

16. září 2011 v 20:24 | Cirrat |  U Mlsný huby
Karbanátky, karboše, karburátory... Tohle jídlo má víc využití než přezdívek. Dají se udělat prakticky za všeho, co doma člověk najde, obzvlášť jde-li to prohnat mlýnkem na maso nebo robotem. Zachtělo se mi zeleninových karbanátků, prostě jsem na ně dostala chuť, a tak na ně dneska došla řada. A protože jsem je v žádném obchodě, do kterého se mi v posledních pár dnech povedlo dostat, v mražáku neviděla, šla jsem na ně pěkně od píky.


Protože robota nevlastním, zeleninu jsem si vesele krájela a strouhala sama - pár žampiónů, mrkev, pórek, brokolice (největší opruz!) a cuketa. Záměrně neuvádím množství, protože a) nemusíte mít stejné chutě jako já, b) nemusíte potkat v krámě stejné suroviny jako já, c) karboše jsou variabilní.

Navíc, pokud na tom budete asi tak jako já, budete mít chuť v půlce se vším praštit a budete si velmi nahlas nadávat za takový debilní piplací nápad.

Cuketa (oloupaná!) a mrkev šly nahrubo nastrouhat, všechno ostatní jsem krájela na miniaturní kousky (ano, za hlasitých nadávek). Dala jsem si tu práci a přichystala si všechno předem do jednotlivých misek, a pak postupně nechala zavadnout a lehce změknout na trošce oleje ve woku. Ten je na takovéhle smažení mnoha po sobě jdoucích dávek zeleniny značka ideál.

Proč zvlášť? Protože každý druh byl na trochu jiné kousky a navíc, ve chvíli, kdy by se žampióny začaly dostávat do uspokojivě tepelně opracovaného stavu, aby splynuly se zbytkem surovin, byla by z cukety nebo mrkve maximálně tak nechutná břečkokaše. Škoda, ne?

Osmahnuté suroviny jsem házela do jedné velké mísy a nechala v klidu vychladnout. Hodlala jsem je spojit vajíčkem a moukou - a netřeba říkat, že v horké směsi by se mi vajíčko akorát tak zdrclo.

Když přišel hladový Dart domů, rozklepla jsem do zeleniny pár vajec, přisypala kořeněnou sůl (momentálně jakousi bio-eko-variantu uzmutou v dm-drogerii, jinak vivat! vegeta, podravka a podobné záležitosti) a mletý kmín - houby milujou kmín), zasypala to celé moukou a důkladně promíchala. Polohrubou mouku jsem dosypávala ještě několikrát, než jsem dosáhla patřičného stupně patlavosti.

Původně jsem je chtěla obalit ve strouhance, ale mezitím manžel přinesl domů kukuřičné lupínky (ano, zase jsem na něco dostala chuť). A v našem obchodě měli jenom kilovku.

No co už, manžel vyfasoval suchou mísu a ocelové šťouchadlo na brambory a drtil, aby lupínky dosáhly patřičné velikosti (malosti?) vhodné k obalování. Svině, strašně přitom skáčou všude možně, takže je třeba ze začátku drtit opatrně a pomalu a základní materiál sypat maximálně tak do třetiny výšky mísy. Pokud jste dobrodružné povahy, klidně zvolte ochucené (jak by mohlo chutnat kombo brokolice a skořicové Cini-Minnies?), já se zbaběle držela klasiky.

Pak následovala ta nejpatlavější fáze - obalování jednotlivých placiček. Protože moc mouky = tuhé karborundum namísto delikatesních karbanátků, měla jsem v míse cosi soudržného a strašně mazlavého. Kydala jsem to polévkovou lžící (dobře, občas oškrabovala malou lžičkou) rovnou do drcených křupínků, zasypala zvrchu další obalovinou a lehce připleskla.

A pak už jen obalenou placičku zvící půl dlaně hodit na pánev do pořádné vrstvy oleje a nechat chytnout barvu a zapéct do kůrčičky. Po prvotním rozpálení oleje smažit spíš na nižší teplotu a déle (a tady se hodí, že je veškerá zelenina už předsmažená do bodu, kdy jste ji téměř ochotní pozřít, protože se můžete vklidu řídit barvou opečených lupínků na povrchu a nemusíte meditovat nad tím, jestli to bude jedlé i zevnitř), jinak si vyrobíte silnou krustu aktivního uhlí, která vám sice asi vyčistí žaludek, ale vaše chuťové buňky i zuby vás budou nenávidět.

Neobalujte si zeleninovou patlanici předem s tím, že to pak budete jen sázet na pánev. Zvlášť ne, pokud obalujete v křupínkách - ty totiž sáknou vlhkost ze směsky jako ďábel a pozbyly by křupavosti. U strouhanky je to asi více-méně jedno, ale v případě výrobní linky směska-obal-pánev-odkládací talíř máte minimálně o jeden kus nádobí, na kterém byste předobalené karboše museli skladovat před smažením, méně.

Kdybych se někdy dostala k bramborům, vyrobila bych k placičkám i tu slibovanou bramborovou kaši. Jenže jsem se na brambory vykašlala a šla se rovnou zabývat směskou. Nakonec to nebylo potřeba. Ani tu tatarku, co jsem k nim předem pořídila, jsme pomalu nevytáhli z lednice.

Všichni tři (já, Dart i máti) jsme dlabali karbanátky s karbanátkama. Jsou poměrně syté a teplé jsou nejlepší - uvnitř šťavnaté, sem-tam nějaký ten větší kousek, do kterého jde kousnout, a čerstvě osmažené lupínky na povrchu jsou neskutečně křupavé. Myslím, že proto jich většina zmizela, ještě než se mi povedlo dobabrat se na konec směsky. Po delším odstátí bohužel nasáknou a poněkud zplihnou, takže nechroupete kudy chodíte, ale i tak jsou karboše prostě špica.

Jak říkám, nacpali jsme se k prasknutí, vyhodnotili jsme je jako prudce jedlé, a ještě zbyly tak tři velké porce na zítra.

Akorát holt to krájení zeleniny byla neskutečná pruda - tři mrkve, šest větších žampiónů, střední cuketa, větší brokolice a solidní pórek? Děs!

Ale byly dobrý!

A jak!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Finofilní růžovátko Finofilní růžovátko | E-mail | Web | 16. září 2011 v 20:47

Možné, že něco podobného vytvořím, neboť tento rok mám hojnost cuket z mé, zatím malé, farmy, zatím na zahradě, nikoli ve finsku.

2 Veronika Veronika | Web | 16. září 2011 v 20:54

To musím vyzkoušet! :))
A dočkala jsem se i množství... :Pp

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. září 2011 v 23:00

Já raději čevab-čičíííí.

4 Dubious cat Dubious cat | Web | 17. září 2011 v 13:01

kdybych před chvíli nejedla bramborák, dostala bych určitě hlad!:) Ty jsi tak kuchyňově kreativní Cirrat!

5 Cirrat Cirrat | Web | 17. září 2011 v 13:05

[1]: Cuketám zdar!

[2]: No dobře, byly v tom ještě tři vejce, ale mouky kolik, to netuším - sypala jsem ji rovnou z pytlíku.

[3]: Ale štěkanátky jsou štěkanátky. A co teprve psíčková!

[4]: Muhuhuhehehe! Mít na to ty prachy, založím si hospodu, si piš!

6 uajiii uajiii | Web | 18. září 2011 v 12:27

Tý jo, to musela být mňamka! Já umím i karbanátky ze strouhaného sýra, jsou taky moc dobrý!

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama