Povídání se svíčkou

14. října 2011 v 10:00 | Cirrat |  Rýmovánky
1.5.2000

plamínku voňavý, plamínku zlatavý
soumrakem halíš naše těla
navěky jsem s ním zůstat chtěla
já chtěla jsem zůstat v okamžiku
jak motýl bodnutý na špendlíku
odešel. Kdy vrátí se? Kdo to ví?

plamínku skořice, jiskřičko z měsíce
dopřej mi v dlaních svírat svět
co stát se má, ať stane se teď
můj stále nedočkavý dech
vedle něj spočinouti nech
tohle chci nejvíce

jiskřičko hedvábí, tebe nic nevábí
tvůj klid mě čím dál více láká
když svítá a pak když se smráká
když slyším kroky na zápraží
když obejmout vzduch se marně snažím
však přání samotné nic nepřivábí

uhlíku zčernalý, plamínku pomalý
kdo mi dá odpověď na moje otázky?
Je život opravdu jenom hrou na sázky?
Hýčkej mě hedvábím, laskej mě sametem,
co jiskry propálí, to ráno zametem.
Má cenu zůstat sám? Kdopak ví?
 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. října 2011 v 10:25 | Reagovat

Hromnice je také svíčka.
Jakož i paškál.
Hedvábí pochází od bourců.
Vosk od včel.
Nikdy nejseš sám.

2 Ozzro Ozzro | E-mail | Web | 15. října 2011 v 7:31 | Reagovat

Já ti dám bodat motýlky na špendílky,
ententýky dva špalíky,
báseň povedená na sto procent,
určo z tebe brzo bude,
poeta-docent.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama