Vlasové dilema: vyřešeno

1. října 2011 v 14:52 | Cirrat |  Denní hemzy
Včera byl den D, udeřila hodina H a moje vlasy jsou najednou o 60 cenťáků kratší a minimálně o 266 gramů lehčí - ony tedy budou ještě lehčí, protože mi je kadeřnice prostříhala velmi drasticky; ten váhový údaj mi poslala slečna, která si domů odnesla můj ohon.

Tady jsem v celé své ostříhané kráse.


Stříhali mě ve Studiu Esthetica na pražském Arbesáku - a kdo mě má na Ksichtknize, viděl, jaké různé věci se dají vyvádět s opravdu kvalitním střihem.

Docela mě zaskočilo, když kadeřnice po debatě o "minimální přípustné" délce vlasů pro můj obličej a jejich svázání do culíku vzala do ruky zastřihávač, který se normálně používá k vyholování krku vzadu, a jala se frézovat vlasy těsně nad gumičkou kolem dokola. Až potom vzala do ruky nůžky a ustřihla je. Domnívám se, že kdyby to brala rovnou nůžkama, musela by je v podstatě okousávat a řez by byl moc nerovný. Takhle si v podstatě vzadu předpřipravila rovnou linku, se kterou už nemusela nic moc dělat.

Jak jste asi pochopili, domluvila jsem se s jednou slečnou na tom, že mi za vlasy zaplatí komplet kadeřníka a ještě mi dá pět tisíc. Je to rozhodně lepší varianta, než kdybych šla do nějakého studia na vlastní pěst a buď platila jim za ostříhání, nebo bych jim tam vlasy nechala tak jako tak, ale dostala za ně méně než polovinu.

Rovnou říkám, že mým účelem nebylo vlasy prodat, ale změnit účes. Jenom mi při mé délce připadalo hloupé někomu platit za něco, za co můžu dostat peníze já...

Když si slečna odnášela kolem mě můj (bývalý) ohon, zatímco já seděla s hlavou v umyvadle a nechala si mydlit vlasy, byl to strašně divný pocit - něco, co jsem znala velmi důvěrně a byla zvyklá vídat každou chvíli, byť z jiného úhlu, najednou pochodovalo kolem o vlastní vůli! Jakmile ale ohon zmizel za roh, bylo vše zase v pohodě.

Kadeřnice mi prozradila, že mé potíže se šupinatěním kůže nejspíše pramenily z toho, jak jsem měla dlouhé a těžké vlasy, přes které pokožka hlavy nemohla pořádně dýchat. Navíc, protože programově nepoužívám fén, neměla nikdy ani možnost pořádně proschnout, takže jsem měla skalp v podstatě neustále zapařený.

Když se to napíše takhle, zní to fakt nechutně...

Nejspíše z tohoto důvodu při vytváření mého účesu nepoužila ani trochu tužidla nebo laku.

Domluvily jsme se na důkladném prostříhání, abych najednou neměla místo mikáda na hlavě ukázkové afro, a i z té délky, kterou teď mám, pak zametala takovou kupici vlasů, že by to stačilo na dvě hlavy na ježka. Nůžky, prostřihávací nůžky - a pak ještě břitvou :-)

Musím se přiznat, že to bylo poprvé, co si někdo natolik vyhrál s mým střihem, že mi pročesával vlasy na všechny strany a ve všemožných kombinacích a poměřoval konečky. Když jsem pak přišla domů a začaly jsme s mámou hrát "a jak by to vypadalo takhle?", pochopila jsem: můžu se učesat prakticky jakkoli a hodit patku nalevo, napravo nebo začesat dozadu - a pořád to vypadá dobře!

Takže jsem poprvé za hodně dlouhou dobu s kadeřnicí VELMI spokojená!

Mám na fotce lehce otrávený výraz. Bylo mi vedro - a focení přes samospoušť fakt není moje oblíbené hobby.

Dokonce jsem přestala přemýšlet nad změnou barvy. Na konci příštího týdne si ještě půjdu nechat dodělat jenom lehký melír pro oživení, ale jinak do toho už moc hrabat nebudu.

První šok přišel, když kadeřnice sundala plachetku, a já si chtěla prohrábnout vlasy. Tam, kde jsem dřív narážela na poměrně těžký odpor, mi prsty projely hřívou jako nic!

Vstala jsem a konečky vlasů mě začaly šimrat na krku. Opět pocit, který jsem už hodně dlouho nezažila...

Pohodila jsem hlavou a zjistila, že do toho pohybu vkládám až příliš mnoho síly a mávám hlavou příliš širokým obloukem. Prostě jak jsem byla zvyklá skoro na tu metrovou délku.

Dnes ráno jsem se vzbudila a zjistila, že si neležím na vlasech. Kupodivu.

Můžu se v nich drbat jak chci, pak jen prsty prohrábnout pár pramenů a ony poslušně lehnou! Celé česání je otázka asi pěti hrábnutí kartáčem!

Nehledě na to, že mám konečně šanci dát si do pořádku právě stav pokožky hlavy, což je pro mě taky velký faktor. Navíc, jak jsem zvyklá chodit do posilovny (ještě dva týdny a pak už budu moct znova), můžu si mýt hlavu klidně každý večer - a nemusím pak čekat šest hodin, než mi vlasy uschnou!

Nemluvě o tom, že ušetřím hafec na šampónu i kondicionéru, ale kdo by to počítal, že!

Na druhou stranu, vlasy byly výraznou dominantou mého vzhledu, proto mi procházel život bez make-upu. Tímhle výrazným zkrácením se účes prakticky dostal do pozadí - a obličej naopak vystoupil vpřed. Takže holt budu muset zase začít pravidelně trávit kus rána před zrcadlem, abych vypadala k světu. Ještě štěstí, že na oční linky a řasenku už mám v ruce grif, takže nebudu muset trávit s malovátky celou věčnost!

Můj momentálně nejoblíbenější způsob nošení vlasů - rychlé a účinné, stačí jen dvě pořádné spony.

Ovšem ostříhání té délky má ještě jeden zajímavý účinek: začalo mě zničehonic docela bolet za krkem. Jediné, jak si to umím vysvětlit, je náhlé uvolnění více než čtvrtkilové zátěže, kterou jsem léta tahala na hlavě non-stop.

A kadeřnice mě varovala, že jako následek na tak prudké odhození tíhy, mi nejspíš vlasy začnou pružit a působit načechraněji. Teprve časem se zase narovnají a uvolní, takže celý účes bude velmi brzo o něco delší - a nejen proto, že mi vlasy rostou docela slušným tempem. :-)

Takže jak říkám, vlasové dilema je zase na nějakou dobu vyřešeno.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Teen Teen | Web | 1. října 2011 v 15:09

Přece jen, čím kratší vlasy, tím méně času i práce a ten nový účes ti sluší, ale já bych se asi ostříhat nenechala, tak dlouhých vlasů by mi bylo líto. :D :)

2 Shariony Shariony | Web | 1. října 2011 v 15:19

Krátké vlasy ti moc sluší, vypadáš v nich elegantně.

3 Nat* Nat* | Web | 1. října 2011 v 15:26

Působí to hodně svěže ;).
Já měla vlasy pod zadek a v sedmé třídě jsem se na mámu naštvala a v amoku jsem si je ostříhala na mikádo. Od té doby mi rostou hrozně rychle a teď v prváku už je mám zase skoro na zadku ;). Jen aby nepřišel ten známý amok :D

4 Niviat Niviat | Web | 1. října 2011 v 15:58

Krásný účes, opravdu ti to velmi sluší. :-) Někdy je změna potřeba a když se povede o to je větší důvod k radosti. :-)

5 Raisel Raisel | Web | 1. října 2011 v 16:08

Velmi ti to takhle sluší, moc pěkné, ta kadeřnice je opravdu šikovná a ty hodně odvážlivá, že jsi do tohoto šla :) :D

6 KadetJaina KadetJaina | 1. října 2011 v 16:26

A vypadá to dobře :) Tobě prostě sluší všechno.
Jak jsi říkala o tom, žes viděla vlasy žít si vlastním životem a odejít... Zamávaly aspoň?

7 Dubious cat Dubious cat | Web | 1. října 2011 v 17:14

už jsem ti to psala na FB- jsi kočka:) stejně ti ty Tvoje rychlorostoucí a kvalitní vlasy závidím, mě nerostou skoro vůbec :D

8 ratuska ratuska | Web | 1. října 2011 v 17:43

Fííí :-). Jdu pro nůžky :-D.

9 Kathryn Fierce Kathryn Fierce | Web | 1. října 2011 v 17:51

Upřímně, obdivuji. Nevím, jestli bych dokázala obětovat tolik cm vlasů :D

10 uajiii uajiii | Web | 2. října 2011 v 18:38

Mno jo, moc ti to sluší! Myslím, že jsi si zvolila dobře!

11 papája papája | Web | 2. října 2011 v 21:53

Elegantní a variabilní sestřih, mocti sluší :)

12 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 8. října 2011 v 17:08

Víš, že tě naprosto chápu? :-D Já své vlasy vždy nesnášel. Jejich barvu, továrna na lupy, po umytí totální afro. Účes na číro trochu pomohl, ale to barvení na černo/modro, každé ráno gelování, každé 2 týdny někoho prosit aby mi strojkem zastřihl vlasy. A nakonec i plísen na zátylku od toho gelu. To taky nebylo ono. Až sem se lidově nasral, vzal strojek - vzoom vzoom - a holá hlava byla na světě. Ten pocit svobody a uvolnění je k nezaplacení. Ani si neumíš představit ten pocit štěstí když ráno vstaneš a nemusíš hned pochodovat do koupelny! :D

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama