Fenomén Havel

21. prosince 2011 v 15:40 | Cirrat |  Téma týdne
Čím dýl vybírám z témat týdne, tím menší chuť mám na ně psát. To, co se ale děje tento týden, mě donutilo přidat svých pár řádků.


Předně, zemřel člověk. To už tady bylo skloňováno mnohokrát.

Psal. Psal hry. Mně se jeho hry nelíbí a neoslovují mě. To není ani dobře ani špatně, prostě mám takový vkus. Nebudu se nutit do čtení/shlížení něčeho, co jde naprosto mimo mně, nebudu to tím spíš ani programově chválit ani hanit.

Byl politik. Jak se dostal do politiky, to je debata na dlouho. Můj článek, ve kterém volám po vysvětlení, co se tenkrát vlastně stalo, stejně jako post na FB se stejnou otázkou, vyvolaly poměrně zajímavé debaty. Jen bych prosila, aby se debatující na mém blogu neosočovali a neuráželi. Je to k ničemu, dělá to akorát zlou krev a já na to ještě navíc musím koukat. Ale to taky může zůstat na jindy.

Revoluci jako takovou vynecháme celou - zažil ji každej, kdo se narodil do roku 1989, ať už z toho měl rozum nebo ne. Já byla ve druhé třídě, naprosto jsem nechápala, co se děje, dodnes v tom mám zmatek (QED), bylo to něco, co prošlo mimo mně, ať už to pak můj život přímo či nepřímo ovlivnilo jakkoli (výuka angličtiny, zesílená protiruská nálada, díky které máti nemohla dlouho sehnat práci, šikana ve škole, výjezdy za hranice kdykoli a kamkoli na co byly prachy...) To, že si myslím, že jeden z faktorů, proč nedošlo k výrazné změně, byl ten, že byla nenásilná, nenaznačuje, že bych si přála, aby země tenkrát vzplanula ohněm a byla zbrocená krví. Jen to beru jako jeden z mnoha faktů nebo střípků tuto událost doprovázející.

Jestli "vládl" dobře nebo špatně (a uvědomte si, prosím, že prezidenstký úřad je u nás prakticky politický důchod - zbavení se člověka jeho posunutím směrem nahoru), to je taky debata na jindy.

Havel byl naprosto neoddiskutovatelně prezidentem ČSSR, pak ČSFR a nakonec ČR. Posledním prezidentem té první, jediným prezidentem té druhé a prvním prezidentem té třetí. Ukažte mi, prosím, někoho jiného, o kom tohle můžeme říci.

Aby bylo jasno: neměla jsem ho ráda, a to z mnoha důvodů - a do toho nikomu nic není. Klidně mě rozneste na kopytech. Stejně tak je mi nemilá ať už snaha ukazovat ho v pouze pozitivním světle, stejně jako snaha ho kompletně negativizovat.

Zažili jsme ho, co jsme tady na blozích, v té či oné podobně snad všichni, chybí nám odstup, jsme tak či onak zasáhnuti jeho obdobím vlády a nemůžeme tedy kompletně objektivně říci, že to bylo tak a tak a tak a protože tohle a následky byly takovéhle. Z lidského hlediska je dvacet let dlouho, z dítěte jsem se dostala do chvíle, kdy chci mít vlastní děti - ale z hlediska historického je to prd, velebnosti.

Ale čistě z hlediska toho, že Havel protáhl republiku, ať už dobře nebo špatně, třemi státy, myslím, že státní smutek je na místě. Je to respekt vůči člověku, který stál v čele téhle země, ať už z hlediska jednotlivých lidí úspěšně či neúspěšně. Státní smutek se vyhlašuje buď pro uctění obětí velké tragédie nebo při úmrtí osobnosti významné pro stát. Prezident jeho tří inkarnací pro stát pravděpodobně významný byl, řeklo by se.

V dubnu 2010 se v Čechách držel den smutku za oběti letecké katastrofy polského vládního speciálu - divadla měnila programy, dlouho se rozhodovalo o tom, zda neposunout data zápasů finále hokejové extraligy a první fotbalové ligy, nakonec se s ničím nešoupalo a pořadatelé byli vyzváni ke vhodnému uctění památky obětí. V roce 2005 se v lednu vyhlašoval za oběti tsunami, pak v dubnu při úmrtí papeže Jana Pavla II. Předtím se vyhlašoval státní smutek v září 2001 za oběti teroristického útoku v USA.

Tenkrát jsem si nevšimla takových ohlasů, jako jsou teď, a to "jděte do háje se státním smutkem, kazíte nám Vánoce". Nezlobte se na mně, ale trhněte si nohou. Žijete v tomhle státě, jste jeho občany a podléháte jeho zákonům. Ty tři dny nějak přežijete. Navíc, rozhodnutí rušit jednotlivé akce nepřišlo od vlády, ale od jejich jednotlivých pořadatelů. Tak prosím mějte trochu sebeúcty a nehaňte mrtvolu, které je do vaší vánoční besídky prd. Zeptejte se ředitele vaší školy, proč ji zrušil a proč to dětem nevysvětlil.

Havel byl fenomén. Úspěšný nebo neúspěšný, milovaný, lhostejný nebo nenáviděný - to už je na interpretaci každého. Jemu už je to opravdu jedno.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. prosince 2011 v 16:08 | Reagovat

Vsadil bych se, že...
Vlastně ne, sázky jsou po dobu státního smutku zapovězeny.

2 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 21. prosince 2011 v 16:11 | Reagovat

Státní smutek je podle mě taky rozhodně na místě, ale to protahování medii, omílání každé jeho věty a Havel v každé reportáži mi leze na nervy. Týkat se to mě, rozhodně bych nechtěla, aby nějaký můj příbuzný byl medii takhle protahován a mě někdo s foťáky otravoval i na jeho pohřbu.Navíc to byl starý a nemocný muž, to si mysleli, že tu bude do skonání světa? Vím, co udělal a co to pro nás znamenalo, ale to netové šíření mi příjde, jako moc.

3 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 16:48 | Reagovat

V zásadě s tebou souhlasim. At si kdo říká co chce, tak prezident si zaslouží nějaké uctění památky. A že je kolem toho takový humbuk? To je jen tím, že byl světově významná osobnost, kterých moc (žádné) už nemáme. Až zařve Klaus, tak díky jeho proti EU názorům to bude stejné, jen tam nebude ta bázeň.

4 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. prosince 2011 v 17:07 | Reagovat

Díky Cirrat. To že dnešní média s oblibou parazitují na smrti, neznamená, že bychom si mi obyčejní lidé neměli zachovat trochu charakteru.

5 Olivka Olivka | Web | 21. prosince 2011 v 17:13 | Reagovat

Musím říct, že se mi tenhle článek líbí. Přijde mi zvláštní, jak moji spolužáci tvrdí, jak skvělý to byl president, když jsme se narodili všichni 1992/1993 a jeho vládu jsme tudíž vnímali jako malí caparti bez jakéhokoliv rozhledu. Není sporu o tom, že mnoho vykonal pro náš stát, jen nutno dodat, že nebyl jistě sám, protože jeden člověk nic nezmění. Soucítím s jeho rodinou a přáteli; přijít o milovanou je strašné a Vánoce vše bohužel umocní.

6 Metteorwa Metteorwa | Web | 21. prosince 2011 v 17:26 | Reagovat

Dobrý článek. Já zase měla Havla ráda, připadal mi vždy takový hodně "lidský", ale taky jsem ho nezažila za úplného rozumu.

7 vlachkar vlachkar | E-mail | 21. prosince 2011 v 18:15 | Reagovat

Dobrý článek,dokonce bych řekl .že velmi dobrý.Po četbě v Českých novinách osvěžující.Tam se totiž vyjadřují hlupáci dosti nepěkně,aniž tuší kdo to Havel byl.Jejich věk je neomlouvá.

8 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. prosince 2011 v 18:23 | Reagovat

*my

9 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 18:31 | Reagovat

Velmi smířlivě napsaný článek, jeden z těch opravdu dobrých, které jsem tady četla.
Já osobně nevlastním televizi, takže nevím, co se děje v médiích, ale státní smutek mi přijde naprosto na místě Vánoce Nevánoce. Ze stejných důvodů jako tobě.

10 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 21. prosince 2011 v 18:36 | Reagovat

Tak!
Ty reakce na Novinkách to radši nepopíšu žádným slovem a už to ani nečtu, abych nepřišlo k nějaké psychické újmě. Já mělo za to že zapojit internet dokáže jen inteligentní a hodný člověk...
Já se zapojilo do diskuze především proto že's chtěla "vysvětlit" Havla tak jsem se po svém snažilo vysvětlit... nenapadám nikdy osobně, taky mi docela vadilo co se tam stalo a napsalo z některých stran, ať už "prohlavlovských" nebo naopak. Ale nejde to určit jednoznačně.
Jeho hry mi třeba přijdou hloupé, pitomé a nečitelné. To nic nemění na jiných názorech... Rádo se ale hádám o tématu a když je to aktuální... Proč ne? Jemu to je doopravdy jedno. Zemřel především člověk.
Cítím jako uctivé držet státní smutek a zejména přemýšlet nad myšlenkami vyřčenými a proměněnými ve skutečnost. A zdržení se projevů hlouposti a malosti. Alespoň na tu chvíli, když už ne na celej život...

11 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 21. prosince 2011 v 18:37 | Reagovat

[4]: Jdou po tom jako po mršině. Ale co. Jak řekl Werich: "Televize není nepřítel... televize se dá vypnout."

12 quick quick | 21. prosince 2011 v 18:59 | Reagovat

Vrátila jsem se před chvílí od známých, kde dítě z gymnázia / mimopražského /právě cvičilo koledy. Samozřejmě jsem se zeptala, proč cvičí, když besídky nebudou.
Ta naše bude, řeklo. Paní učitelka pravila, že Václav Havel by si určitě přál, aby se besídka konala.
Jen na okraj - čím menší smutek v srdci, tím víc slov a objemnější věnce a kytice. Smutek by totiž mohl zůstat neviděn a neslyšen.
Nic proti pojmenování ulic, parku a pod. po V.H. Jen by to chtělo časový odstup a ne takovou smršť, když ještě není ani po pohřbu. Aby si uliční výbory ještě nevjely do vlasů.

13 m. m. | Web | 22. prosince 2011 v 9:53 | Reagovat

Wohoo, kvalitní čtivo. Mám ráda neutrální články, ani lásky kopec, ani fuj, Havel. To má rozum.

14 Recepty Recepty | Web | 23. prosince 2011 v 6:34 | Reagovat

Výstižně napsáno.
http://recepty-na-vareni.blog.cz/

15 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 23. prosince 2011 v 17:40 | Reagovat

Přeji ti na své planetce a pokouším se předat nepředatelné, ale snad se mi to v čas sváteční vydaří! Ale Vánoce slavené s kopou bramborového salátu... ty se musí vydařit i bez mého požehnání... :-D

16 Čerf Čerf | Web | 26. prosince 2011 v 19:06 | Reagovat

Dobře napsaný článek. Myslím, že program a dopad tří dnů státního smutku byl přiměřený. Místy devastující mediální masáž se dala omezit vypínačem :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama