Dobrej mix

18. května 2012 v 16:07 | Cirrat |  U Mlsný huby
Citrátová se potýká s finanční nepřízní a vlastní leností, nicméně i tak postupně dosahuje různých výsledků na poli "zlepšujeme si fyzičku". Což je fajn.

Více-méně pravidelné cvičení nese své ovoce v podobě nárůstu svalové hmoty. Přibrala jsem sice pět kilo, mám ale pořád stejné míry jako před rokem, líp se mi chodí, běhá, míň se zadýchávám - takže ubylo tuku a přibylo svalů. Spolu s pravidelným pohybem si ale tělo začalo vyskakovat a žádá si pravidelnou stravu a pravidelný odpočinek. Jakožto pro starýho chaotika a nespavce je to pro mě docela šok.


Další překvápko, co na mě vyskočilo zpoza keře je, že si tělo žádá stravu nejen pravidelnou, ale i určitého typu: příliš tučné je fuj, příliš hutné je horší než kamení, co jím tři kůzlátka vycpala vlka, příliš tohle nebo tamto taky nejde, dávej ušlechtilé libové maso, ovoce a zeleninu, uživateli! Tolik má tělesná schránka.

Mrcha.

Navíc, jak má člověk dobře snídat, když ráno vybíhá do práce pomalu rovnou ze startu ležmo, občas se to nestíhá, krámy po cestě taky nic moc. A ať vstávám, kdy vstávám, probouzím se kolem desáté, takže do sebe v polospánku tlačit smaženku či chlebíčky, to fakt ne. Na to musím bejt vzhůru alespoň dvě hodiny, jak opakovaně zjistil táta, když do mě před školou párkrát natlačil vajíčko či mi uvařil párky, načež jsem snídani donesla v břiše do školy a pak ji promptně (z)vrátila.

Jenže pravidelná strava přes den a k večeru zajišťuje, že se po ránu budím nejen s pocitem hladu (to už se mi sakra dlouho nestalo; prej je to dobře), ale zároveň s pocitem, že stačí půl kroku vedle a budu hořce litovat.

Dobře míněná rada švagra-trenéra a výživovýho poradce "dej si po ránu pořádnou dávku cukrů, to ti nakopne metabolismus - třeba hroznovou šťávu nebo celozrnej chleba s medem" v praxi ukázala, že to je na mě až moc: do hodiny po vysosání freshe s ananasovou šťávou mi bylo zle a na omdlení. Moc prudké výkyvy. Prokázáno opakovaným prováděním pokusu.

Bílá káva a suchá houska (nesmějte se mi, mě to chutná) se nalodila na Titanic II - Pálení žáhy.

Něco, co se dá připravit v práci (k dispozici nože, misky, varná konvice, pákové espresso s parní tryskou a mikrovlnka), popřípadě pořídit hotové cestou, aniž bych za to dala neúměrnou část našich (velmi) skrovných fondů, no a musí mi to chutnat, žejo. Tolik mé požadavky na snídani.

Ve chvíli, kdy jsem si vysloveně lámala hlavu, co s tím, vyskočil na mě na facebooku Mixit. Respektive, reklama na něj. Došlo mi, že jsem o nich už několikrát četla a že ohlasy v různých receptočasopisech byly příznivé, tak jsem se vydala jejich stránky důkladně prozkoumat.

Čím déle jsem si četla popisy jednotlivých ingrediencí, tím víc jsem slintala, až jsem se rozhodla, že si teda zkusím něco namíchat. A rovnou, ať je toho víc, protože jestli něco fakt nesnáším, je to monotónnost.

Výsledkem byly dvě různé směsi müsli, instantní jáhlová kaše a ještě pixla mixu na svačinku - sušené ovoce a různé ořechy. Když testovat, tak pořádně.

Objednat, zkazit platbu kartou, takže zjišťovat, jak se platí převodem, zjistit, připadat si jako debil, protože pokyny i s variabilním symbolem jsou v mejlu, kterým e-shop potvrzuje objednávku, dostat mejl o tom, že je zboží připraveno k převzetí a šup do Budečské u Míráku. Poštovné stojí o stovku víc, tak proč za něj utrácet, když je to ve stejném městě (mimochodem, Mixit je k osobnímu odběru i v jiných městech, než jenom v Prahé - viz mapa).

Heh, akorát to člověk musí pořádně číst kolonku "Kontakt", aby nestepoval před krámkem v deset ráno, když otvírají v pravé poledne... Zato mají do osmi do večera, takže Pražáci se pro svoje mlsoty dopraví po práci vcelku v pohodě.

Čekala jsem, že si odnesu větší náklad, ale že bude až natolik větší, mě překvapilo - tubusy jsou jen o něco málo nižší než standardní kancelářský šanon. A zrní a sušené ovoce je sice lehké, ale tubusy jsou vyplněné fakt až nahoru k víčku. Dokonce se u jednoho mého mixu stalo, že se mi objemově celá váha nevešla do tubusu, tak jsem si táhla tři velké tubusy, jeden malý a ještě pytlíček se zbytkem, co se nevešel.

Váhy jsou pro mixy standardní a uvedené u základů na stránkách - moje kaše má se vším všudy 500g, müsli mixy 700g a sušené ovoce s ořechy (malý tubus) 350g.

Na stránkách se u spousty druhů sušeného ovoce dočtete, že je lyofilizované. Lyofilizace je proces, při kterém se speciálním způsobem pomocí prudkého hlubokého zmražení a velmi nízkého atmosférického tlaku z něčeho odstraňuje voda. Je to poměrně zdlouhavý proces, je ale jeden z nejšetrnějších, co se týče zachování původních vlastností subjektu, proto se používá taky v medicíně, kosmetickém průmyslu nebo při záchraně např. namočených archívních dokumentů, jako například po povodních v roce 2002 (namátkou vybrané zmínky v tisku zde nebo zde). Český výraz pro lyofilizaci je "vakuové vymražování".

Pro potraviny to znamená, že nejsou při sušení zahřívané, a proto si uchovávají co nejvíc svých původních chuťových i výživných vlastností a jsou v podstatě maximálně čerstvé. Pokud si je objednáte do mixu ovoce a suchých plodů, přijdou vám zabalené zvlášť, to aby byly maximálně křupavé. A opravdu křoupou, ale po vybalení poměrně rychle nabírají vláhu z okolí. Jen se připravte na lehký šok - lyofilizované jahody jsou docela dost kyselé, ale takové lyofilizované kiwi, to je taky překvápko! Ale nedosahuje třeba kyselosti plátku citronu, to zas ne.

Už jsem stihla ozkoušet všechny mixy a samotnou mě překvapilo, jak strašně moc mi chutnají.

Jako první přišla na řadu instantní kaše - bezlepkový jáhlový základ s vanilkovou příchutí, k tomu brusinky, borůvky a ostružiny. Stačí zalít horkou vodou nebo mlékem (návod přiložen u sáčku v tubusu), zamíchat a nechat chvilinku odstát. Překvapivě sytá, dvě-tři polévkové lžíce suché směsi stačí na poměrně vydatnou snídani nebo svačinku.

První müsli mix, ten, co se nevešel, má jako základ "bezlepkový pozob", který obsahuje amarantové kuličky, křupavé pohankové lupínky a sojové a rýžové vločky. K tomu jsem si přihodila ještě mandlové lupínky, jahody, maliny, ostružiny a třešně.

Druhý mix zase obsahuje "ovesnou klasiku Dr. Birchera", pod kterýmžto názvem se skrývá půl-napůl mix ovesných vlošek a křupavých ovesných lupínků, k tomu jsem přidala opět svůj oblíbený amarant (bezlepkový, bezalergenní, vhodný pro redukční dietu a snižující cholesterol, heč!), broskev, angrešt, kiwi, meruňky a mango.

Ceny se pohybovaly mezi 20 až 30 korunami za 10 deka, což není zas tak špatné. Zvlášť, když je to všechno opravdu velmi syté - stejně jako u kaší i u müsli mixů stačí doslova pár lžiček, zalít mlékem napěněným z trysky, a od hladu je nadlouho pokoj.

I když jsem se později dočetla, že má člověk přidávat do mixu více porcí od ovoce, aby to "nebylo suchý" a ovoce v tom bylo znát, neměla jsem i s jednou porcí od každého pocit, že by tam bylo něčeho málo. Je pravda, že ovoce je poněkud nepravidelně rozvrstvené, ale to má strašně jednoduché řešení. Stačí tubus zase zavíčkovat a tak dlouho s ním třepat, až se to více méně provrství. Zvlášť rachtání svačinovou míchanicí ovoce a ořechů je teď moje oblíbená zábava (a kolegy s tím doháním k šílenství).

Můj první dojem po ochutnání byl "Kdybych věděla, že tohle je müsli, tak to žeru celý život!" Až doteď jsem měla slovo "müsli" spojené s něčím strašně zdravým a ne moc chutným, zvlášť díky supermarketovým mixům, u kterých mám pocit, že je místo z obilí vyrábějí z mletých pilin. A to mi má první müsli miska připadala taky moc suchá, ale protože jsem si naložila poměrně dost, než jsem se tím prožvýkala na konec, směska se pořádně namočila a hele, vono to najednou chutnalo ještě líp.

I ty pitomé ořechy chutnají jinak než ty kupované u stánků nebo v oříškárnách. Nevím, jak to dělají, ty skladovací podmínky nemůžou být zase natolik jiné, ale čert to vzal. Chutná mi to a raději do toho nebudu moc šťouchat.

Častou výhradou proti müsli je, že i tak obsahuje poměrně kalorické věci - přece jen sušené ovoce není v otázce "energetické výhřevnosti" žádné neviňátko. Třeba můj mix kaše má podle orientačních hodnot (které se pod vaším výběrem v e-shopu objevují a mění podle toho, co přidáváte nebo ubíráte) necelých 1400 kJ na 100g, což je docela dost. Na druhou stranu, je to snídaně, tělo má přes celý den dost času tuhle energii zpracovat, a sežrat na jedno posezení pětinu toho tubusu (připomínám, že mé balení kaše váží 500g), to musí být člověk docela prase. Nebo tedy sportovec ve vrcholném tréninku či těžce fyzicky pracující člověk, což je ale, přiznejme si to, z nás opravdu jen málokdo.

Pokud si chce člověk jedním očkem hlídat příjem kalorií, musí taky u výběru trochu přemýšlet. Jistě, máte možnost si narvat do mixu sušené a přislazené ovoce (ale i sušené nepřislazené nebo právě lyofilizované), čokoládové kuličky, hoblinky čokolády, gumové medvídky, lentilky nebo dávku třtinového cukru, ale celý vtip Mixit je opravdu v tom, že si tam tyhle všechny věci dávat nemusíte. Můžete si tam přihodit kukuřičné lupínky obyč - nebo kukuřičné lupínky s oříšky a medem. Je to jen a jen na vás. A popravdě, v těch mixech, co jsem si tak zkusmo objednala, mi to ovoce k doslazení směsi úplně stačí. Kolegyně, která mi dnes na zkoušku užírala ochutnávala, si do toho přihodila kostku cukru. Je to prostě o té individuální chuti.

Za svůj nákup jsem zaplatila i s daní téměř sedm stovek. Teď se asi někdo chytí za hlavu, že je to strašlivě drahé, ale při váze nákupu dvě a čtvrt kila přesně to vyjde na průměrných 30 korun za 100g. Při tom, kolik toho müsli vlastně na jednu porci normálně sním, mám teď v práci zásoby tak na pět až šest týdnů. Což je fajne, ne?

Pokud se vám nechce se proklikávat "míchadlem", na stránkách přímo nabízejí už hotové směsi jak kaší, tak müsli nebo směsky ořechů a ovoce.

Takže ve zkratce: čerstvé, přizpůsobivé, dostupné a hlavně strašně dobré! Pokud vás to jen trochu láká, zkuste to.
 


Komentáře

1 agronaut agronaut | 18. května 2012 v 17:17

Popravdě řečeno,již jsem na stránky Mixid párkrát koukala.Už jsem si i pár směsí namíchala,jen objednávku jsem vždy vzdala.Mi to chutná tak max.měsíc a pak už o to ani nezavadím pohledem :D Nedávno jsem vyhodila pár pytlíku s lupínky.Byly už nějaké-moc dlouho otevřené.Udělaly mi aspoň prostor na nějaké nové čokoládové,sice nemají se zdravou výživou nic společného,za to jsem ale ochotná,ráno je smíchat s jogurtem a sníst :D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. května 2012 v 17:35

Řekne-li se mix, vzpomenu si na betonárku.

3 Satine Satine | Web | 18. května 2012 v 17:41

Z článku jsem na to úplně dostala chuť, tyhle věci můžu. Akorát nevím, jestli by mi to matka objednala, jelikož u nás by nikdo jiný "zrní" nejedl. :D

4 Arvari Arvari | E-mail | Web | 18. května 2012 v 19:42

Hm. Tak čichám alternativu k věčnýmu celozrnnýmu/žitnýmu chlebu s florou. Zní to dobře. Zní to FAKT dobře. Jen to ovoce bych osobně asi nenápadně vynechala, mně to prostě nejede.
Ale o tomhle teda jakože fakt popřemejšlim. A klidně si to zajedu vyzvednout do toho Hradce, zas tak daleko to nemám...

5 m. m. | Web | 18. května 2012 v 22:05

Mně se do musli vždycky dají moli, špatně to skladuju a moc to nejím. Ale tu a tam mi to nevadí a pochutnám si, když je kvalitní. Ale to je právě to, tu a tam, třeba na návštěvě. Doma si to nedám.

6 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 18. května 2012 v 22:08

Hurá, Mlsná huba je tu zas! Po kachničce a stroganovu je to pro mě sice gastronomický šok, ale ty to umíš popsat tak, že bych snad dostala chuť i na zrní :)

7 nominek nominek | Web | 6. července 2012 v 22:55

Cirrat, to je super tip. V obchodě je mizerný výběr nedoslazovaných a nepražených myslí - už rok střídám tak dva druhy... a ejhle, naděje na oživení :-)

A hlavně chci na to snídaňové mysli převést i manžela, ale bezlepkové se shání docela blbě. Tak tam jdu nakouknout :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama