Pokrok nezastavíš

31. srpna 2012 v 13:41 | Cirrat |  Téma týdne
(Photo by Skubemasi)

Ha, další téma týdne. Nezvykejte si, píšu sporadicky i normální články, natož TTčka...

Nicméně dneska na mě ve funkci "O čem se mluví na Google Plus" vypadl zajímavý status, se kterým tak úplně nesouhlasím, tak jsem si říkala, že ho vrazím do článku. Navíc se k tomu přidala ještě zajímavá situace v Praze, protože zítra dojde zase k velké oficiální překopávce MHD, která je prý strašně nepopulární a bude jen komplikovat dopravu, obtěžovat cestující, atp.

A pak vlezu na Blog.cz a zjistím, že Téma týdne je "Jdeme dál..." No tak to se mi hodí, to sedne. Jdeme na to:


Předně kopírování onoho statusu z G+ (je moc velký na to, abych z něj udělala screenshot):

Honza Chlaň původně sdílel(a) tento příspěvek:
Už mě to nebaví…

Už delší dobu přemýšlím jestli svět skutečně, jak občas říkám, míří do prdele nebo jsme se všichni zbláznili. Delší dobu se zabývám tím co dělat, abych přežil. Ne konec světa. Ne náraz asteroidu, sluneční megaerupci nebo snad globální oteplení/ochlazení (použij v co věříš). Chci přežít smrt zdravého rozumu. Chci si ho zachovat. Na druhou stranu si říkám, jestli by pro mě nebylo lepší kdybych se také zbláznil a přestal ho používat nebo o něj úplně přišel. Rozhodně by mi pak bylo lépe. Netrápilo by mě, že v Bruselu mají celé jedno oddělení na určování zakřivení banánů a druhé na ladění správné barvy rajčat. Nevadilo by mi, že se v některých městech bude jezdit jen třicítkou, protože nějakého blbce napadlo, že by to mohlo být fajn. Nenaštvalo by mě, že sdružení jako Prasklé matky nebo Děti z kohosi, pořádají happening uprostřed města a nechají kvůli tomu uzavřít důležitou dopravní tepnu. Bylo by mi dokonce jedno, že zakázali normální žárovky, s chabým odkazem na ochranu životního prostředí a šetření energiemi.

Problém je, ale v tom, že jsem ještě stále do fáze totálního pozbytí rozumu nedospěl a tak mě to všechno štve. Rozčiluje mě to tak, že mám někdy dojem, že dál už to prostě nevydržím. Že nebudu schopen příští ráno vstát a dozvědět se další úžasnou zprávu o tom co zase bruselský ouřada vymyslel a čím mi znepříjemní život. Že nebudu schopen unést další nesmyslné nařízení, regulaci či omezení, se kterým přišel nějaký rozum nemající politik nebo aktivista.

Ale co dělat abych se nezbláznil a o ten (snad) zdravý rozum nepřišel. Kudy nebo kam se vydat, abych tam mohl žít ve jménu svobody a klidného života se vším co k němu patří.

Možná jsem divný, ale já prostě chci mít možnost ničit si svůj vlastní život svými vlastními chybami. Nemám zájem o to, aby mě před nimi někdo chránil, protože jen z chyb mám možnost se poučit.

Čím dál více se tak nořím do pocitu smutku a zoufalství. Čím dál více mám dojem, že už není cesty zpět a my skončíme ve společnosti, která bude tak sterilní a hloupá, že zahyne.

Nicméně staré a velmi moudré přísloví našich prababiček říká: Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Má pravdu. Čím dál častěji totiž zjišťuji, že stejné pocity má dlouhá řada lidí. A jsou to zhusta lidé inteligentní a chytří. Vzdělaní a sečtělí. Jsou to lidé jejichž hlas může mít a má váhu. Hlas, který může něco změnit. Bohužel, ale také hlas, který není slyšet. V naší společnosti a myslím současnou západní civilizaci jako celek, je totiž pravidlem, že čím méně jsem chytrý a čím méně mám zdravého rozumu, tím jsem hlasitější, tím více řvu a snažím se své nesmysly prosadit. Ti rozumní zatím mlčí. A já si říkám: není už čas se ozvat? Není už čas začít něco dělat? Nezbývá nám posledních pár vteřin před tím definitivním kolapsem zdravého rozumu?

Souhlasíte se mnou? Máte také dojem, že dál už to takhle nejde a my musíme říct, že nás nebaví to co se děje? Pak sdílejte dál a dejte ostatním vědět, že nechcete žít ve světě plném nesmyslů, že víte co představují slova svoboda a odpovědnost, že chcete být kapitány svých vlastních životů.
#svoboda #odpovědnost #vláda #eu #euro

Takže, tolik status uživatele Honza Chlaň. Jaký má vztah k protestům proti změně jízdních řádů?

Oboje představuje rozhodnutí, která padla "někde", ovlivňují "všechny", "nikdo" s tím nemůže "nic dělat" a "nikomu" se to nelíbí.

Oboje je ekvivalentem toho, že je potřeba za každou cenu zakonzervovat současný stav společnosti / lidského organismu / morálních a etických hodnot / životního prostředí, a podobně.

A obojí je krok na cestě k vyhynutí stejně spolehlivě, jako kdyby nás ta rozhodnutí vedla přímo ke skoku z útesu, protože je potřeba si všimnout jedné věci:

V tomto vesmíru se všechno neustále mění a vyvíjí a to, co se nemění, zaniká.

To, že se konkrétní změny někomu ("všem") nelíbí, ještě neznamená, že nejsou potřeba. Můžeme se bavit donekonečna o tom, jestli jsou ty změny optimálním řešením situace a jestli nešlo najít nějakou lepší, ale faktem je, že se staly proto, že současný stav byl z toho či onoho důvodu neudržitelný.

Ráda bych taky připomněla, že co se zakřivení banánů, ukončení výroby žárovek i změny jízdních řádů týče, existuje několik dalších faktů:
  • Nemáme všechny údaje, proč k těm rozhodnutím došlo, a pravděpodobně je přes veškeré snahy o "průhlednost" nikdy ani mít nebudeme.
  • Vždycky jde o prachy, i když jde o zdraví.
  • Lidi jsou omylní.
  • Máme takovou vládu, jakou jsme si zvolili, a neseme následky činností těch, koho jsme "tam nahoru" odsouhlasili, a koho jsme nechali fungovat, aniž bychom vyžadovali objasnění těch či oněch kroků.
Pokud se někomu tenhle stav věcí nelíbí, může udělat následující:
  • Postěžovat si na sociální síti, čímž to všechno zhasne a nebude se dít nic, kromě toho, že lidi budou nadávat.
  • Zapomenout na to.
  • Pustit se do politiky, byť do správy či samosprávy obce, na vlastní pěst a triko.
  • Zaktivovat svoje okolí, aby na tohle taky přestalo kašlat.
Hádejte, co z toho asi bude mít nějaké výsledky, a co ne. Nemůžete se pohodlně rozvalit do křesla a kňučet, že se vám něco nelíbí, a čekat, že se tím něco změní. Neříkám, že Honza Chlaň vysloveně kňučí, ale v tom statusu vidím akorát filozofování a teorii, nikoli návrh konkrétní akce.

Není to konstruktivní kritika, která by měla zahrnovat konkrétní body, které je potřeba upravit, natož pak návrhy, co s tím dělat. Kdybych někomu jako kritiku jeho díla napsala "Píšeš špatně, piš líp.", asi bych mu moc nepomohla. Proto status Honzy Chlaně chápu jako osobní povzdech, se kterým osobně možná i sympatizuji, ale naprosto nechápu, proč je to tak oblíbené, protože je to vo ničom.

Změna je sama o sobě nutná a dobrá. A popravdě, i změna k horšímu je lepší, než ustrnutí na místě, protože aspoň vyburcuje ty, kteří doteď akorát seděli na zadeli a meditovali nad tvarem svého pupku. Pokud se někomu nelíbí směr, jakým se něco ubírá, pak by to třeba mohl aktivně začít otáčet jiným směrem. Jako, že třeba začne něco skutečně dělat, ne jenom skuhrat.

Abych použila parafrázi jednoho nedelikátního přísloví z angličtiny: Do jedné ruky si skuhrej, do druhé ser. Ve které něco najdeš dřív?

Bojte se neměnných stavů. Za nimi číhá neexistence. Bojte se slov, která nejsou podložená činností. Za nimi číhá falešný pocit, že s tím něco děláte, i když jen mlátíte prázdnou slámu. Je to obdoba toho, když na Facebooku dáte "like" k fotce malého dítěte, které má za každý "like" dostat od jakési firmy peníze na léčbu sebe / své matky / svého bratra / své kočky... Možná se cítíte líp, ale je to podvrh a fake.

Bojte se pokrytectví - a začněte s jeho likvidací sami u sebe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Matthias Matthias | E-mail | Web | 31. srpna 2012 v 14:15

No já hlavně nechápu obecně nadávání na to, že svět jde do prdele. Dřív byly mnohem horší problémy.

2 yakub yakub | 31. srpna 2012 v 14:23

Stejný pocit jako Vy (osobní povzdech, se kterým osobně možná i sympatizuji, ale naprosto nechápu, proč je to tak oblíbené, protože je to vo ničom.) jsem měl po přečtení +google příspěvku a chtěl napsat něco ve stejném smyslu jako vy. Nicméně po přečtení Vašeho příspěvku musím napsat, že ta samá věta by se dala aplikovat i na váš příspěvek. Je to pravda, ale k čemu ? Pro osobní potěchu, že si někdo přečte Váš příspěvek na vlastním blogu a dostanete "like" ??

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 31. srpna 2012 v 14:28

Svět nejde do p#dele, do p#dele jdou staré dobré časy. Znám z Rakousko-Uherských pohlednic.

4 Cirrat Cirrat | Web | 31. srpna 2012 v 14:33

[2]: Milý Yakube,

Kdybyste nechal kontakt, mohli jsme debatovat dál. Takhle můžu jen napsat, že jsem k tomu chtěla vyjádřit vlastní názor, a píšu si ho na svůj bložínek proto, že se mi nechtělo účastnit se sáhodlouhé diskuze na G+ s neznámými lidmi, když tady jsem členem komunity, kterou alespoň virtuálně znám.

Zároveň jsem hodila odkaz pod páně Chláňovo status proto, že je slušností, když už reaguju na něčí výroky, dát mu možnost reagovat na ně zpátky...

A třeba ke mně na blog zavítají i jiné lidé, kteří nejsou součástí blog.cz, budou k tomu mít co říct a dozvíme se něco nového.

V neposlední řadě, pokud se díky tomuto článku zvedne ze židle byť jen jeden člověk a půjde něco konkrétního dělat, pak svůj účel splnil dokonale :-)

Hezký víkend.

cirrat

5 agrrr agrrr | Web | 31. srpna 2012 v 15:23

Tak na úvod. Tento výkřik do tmy naprosto chápu a také s ní částečně sympatizuji, někdy máme (aspoň někteří z nás) pocit, že nic nezmůžeme a nic jiného než výkřik nám nezbývá. Ale ani já nemám ráda, když jsou jen výkřiky nad tím jak je všechno špatné, bez konkrétní kritiky, nebo jak sama píšeš, bez kritiky takové, kde je nabídnuta nějaká možnost s řešením. To už by bylo zřejmě příliš náročné, než jen nadávat. Ostatně, my jsme národ remcalů a hromadné mručení nadávání na všechno nám jde velmi dobře. Možná proto je ten výkřik tak populární, neukazuje nic konkrétního, takže si jej každý může vzít za svý a stádovitě mručet dál.
Já třeba také chápu že jsou změny třeba, i když vím, že jsem velmi konzervativní jedinec. Ale vadí mi, že do té naší malé republičky si taháme věci, které se v ostatních státech prokazatelně neosvědčili. Tak proč si to nezkusit i tady a nepohnojit ještě více naší již tak stagnující ekonomiku, že? Kdežto věci, které se u sousedních států osvědčili dobře, jsou u nás nepopulární a nechceme k nim přistoupit za každou cenu.  (Ono za to možná může i naše PR vlády. Mnohdy mají i dobré nápady, ale neumí je vysvětlit lidem, obhájit si je a pak se diví, že lidé opět remcají.)
Ohledně EU (kancelář pro zakřivení banánů) Tady je to velmi sporné. Pamatujete si na aféru, kdy z EU přišla údajná směrnice o tom, že všechny prodávané koblihy musí být balené? Žádná takový směrnice z EU nikdy nepřišla, to si vymyslel nějaký úředníček u nás na vládě. Zřejmě abychom se té úžasné evropské unii zavděčili.  
Před létem jsme měli ve škole konferenci, které se zůčastnil i jeden velmi (ne)populární politik. Zde třeba vyšlo najevo, že naše vládnoucí elita není až tak úplně vládnoucí, jsou to jen tváře, prodejní artikl, většinu věcí rozhodují úředníčci. Funguje to stejně jako v onom britském seriálu „Ano pane ministře). Naši ministři mnohdy propagují a protlačují zákony, návrhy a směrnice, o kterých vůbec nic neví, které vymysleli jejich úředníci, řekli jim, jak to mají prezentovat, ale naši páni ministři už si to nepřečetli. Ano takto vznikají i chyby v zákonech, protože při hlasování ani nevědí co odhlasovávají a řídí se jen názvem zákona…
Ale to už jsem velmi odbočila.
No jak bych to shrnula. Asi použiji tvoje slova Cirrat. Máme tam toho, koho jsme si zvolili. Tak co remcáme. Možná by se ten náš remcající nárůdek měl stát trochu více politicky gramotným, nežrat všechny informace jen z televize a bulvárů a začít něco dělat. Ne jen remcat a nechat si lejt do hlavy kde jaký nesmysly…

6 Dubious cat Dubious cat | Web | 5. září 2012 v 14:09

Ono je to těžký, každý si potřebuje občas vylít srdíčko a sociální síť je pro to skvělým místem. Samozřejmě je lepší něco dělat než jen remcat, ale na druhou stranu,jeden člověk nic nezmění.
Mně se nelíbí naše městská samospráva (o státě ani nemluvím), ale i kdybych se dala teď na politiku a předstírala, že tomu všemu rozumím, byla bych malá rybka v moři plném piraní. Kdybych náhodou získala více stejně smýšlejících osob, brzy bychom poznali, že to ani s naší nejlepší vůlí nezměníme. To by se museli vyházet všichni do jednoho- ve městě, na kraji, ve státě, v EU...  A ve výsledku se dost často stává, že i člověk, který šel do politiky s těmi nejlepšími úmysly a nápady se v průběhu času zkazí, protože bez známostí a protislužbiček není nic. K volbám chodím, takže to není tak ,že bych to úplně vzdala, ale vol malé strany, když jde vždycky o pár hlasů mezi socany a ods. A to já radši podpořím ODS, i když vím, že to s nima taky není kdovíjaký..

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama