O Cirrat

8. října 2012 v 12:44 | Cirrat
Protože profil je jedna věc a to, co bych o sobě chtěla opravdu sdělit, je něco úplně jiného, není od věci konečně sepsat tenhle článek.


Cirrat je akronym. Vznikl někdy kolem přelomu let 1999/2000 a od té doby ho také používám na netu. Já, já, já, jenom já. Tedy, ona ještě existuje jakási pakistánská ropná společnost se stejným názvem, ale ta je až na třetí stránce Googlu. Já jsem originál, accept no substitute.

Občas se lidi ptají na mou ikonku. Vyfotila jsem si v roce 2007 lebku s parukou a šátkem na kůlu u stánku s doplňky na výstavě Motocykl a od té doby ji cpu téměř všude. Jen na FB a G+ mám vlastní ksicht, na TOTEMu mám červenýho ďáblíka - a jinak je všude lebka s šátkem. Aspoń myslím.

Jsem narozená na konci podzimu a letos mi bude třicet, jsem vdaná (odkaz na manželův blog je schovaný pod drakem v meníčku), bydlíme v Praze. Děti nemáme, zato máme dohromady ještě s mou matkou kocoura. Kocour je magor, ale nikdo jiný by u nás nevydržel.

Velmi ráda posílám a hlavně dostávám pohledy a dopisy, proto jsem si rozjela nejdřív svůj malý soukromý Snail Mail, ten mi byl málo, tak jsem se přihlásila do Postcrossingu (viz odkaz v menu). Ráda vařím, ať už osvědčené kousky domácí kuchyně nebo nejrůznější experimenty - recepty a brblání na toto téma najdete v rubrice U Mlsné huby. Čtení je má celoživotní vášeň a k tomu se poměrně brzo přidala touha psát. Postupně to psaní rozjíždím víc a víc, ale je to běh na velmi dlouhou trať. Fascinuje mě práce s polodrahokamy a drahokamy, a dá-li finanční pánbůh, začnu si šperkařit (kurz, dílna a nářadí něco stojí, stejně jako materiály).

Ze čtení dávám přednost fikci, povětšinou fantasy a sci-fi, a příručkám nejrůznějšího typu, od psychologických prací přes návody na psaní až k encyklopediím. Je o mně známo, že si občas pro zábavu čtu slovník přirovnání a podobně, pak to ovšem dorovnám třeba sešitem Garfieldových komiksů. Zastávám názor, že na všechno by měla být knížka s obrázky, člověk se nikdy nepřestává učit a neexistuje něco jako "příliš mnoho vědění", obzvlášť u lidí, co chtějí psát.

Jako malá jsem začala hrát na piáno a hrála jsem (s přestávkami) ještě nedávno, kdy mi v tom začaly bránit zdravotní problémy s prsty. V tuhle chvíli přemýšlím o irské flétně a violoncellu, ale nevylučuju, že se k piánu ještě někdy v budoucnu vrátím.

Život bez hudby je pro mě nemyslitelný. Dávám přednost rocku, hard rocku a metalu, ale nebráním se prakticky ničemu, co má pořádný rytmus, melodii a harmonii. Kdybych si měla vybrat jednu jedinou kapelu jako tu nejoblíbenější, bude to Apocalyptica, ale mých oblíbených kapel a interpretů je daleko, daleko víc. Střídají se ve vlnách, momentálně si třeba pouštím dokola album Two Steps from Heaven od Two Steps From Hell a na střídačku s ním album 01011001 od projektu Ayreon.

Občas mám tendence se na delší dobu odmlčet. Většinou to znamená, že je mi blbě, neděje se nic, co by stálo za řeč, děje se něco, o čem nechci psát na internetu nebo to, že prostě nemám chuť blogovat. Dobří holubi se vracejí, já se taky dřív nebo později objevím.

Celý můj blog je subjektivní, to znamená psaný z mého úhlu pohledu a obsahuje moje názory. Pokud vám nesedí, nedá se nic dělat, myslíme si každý něco jiného. Pokud mě chcete přesvědčovat o opaku, učiňte tak slušně a bez výbuchů vzteku nebo pohrdání, hlavně ale na sebe zanechte nějaký kontakt. Debatovat s anonymy nemá moc cenu.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 luga luga | E-mail | Web | 8. října 2012 v 14:14

Zaujimavo napisne - a anonym nie som.

2 Matthias Matthias | E-mail | Web | 8. října 2012 v 14:16

A kde ses naučila tak dobře anglicky?

3 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 8. října 2012 v 14:30

[1]: No, jsi podepsaný, máš tu kontakt, ty anonym opravdu nejsi :) A díky

[2]: Rodiče mě vrazili na angličtinu ve druhé třídě. Od té doby jsem ji dělala na škole celou dobu, pak jsem se flákala po Evropě (ale kupodivu ne v anglicky mluvících zemích), takže jsem ji musela používat prakticky denně. K tomu se přidalo čtení anglických psaných knih v originále (protože české se blbě sháněly) a koukání na anglicky mluvené filmy s titulky v angličtině. Byl to postupný proces, ale posledních asi osm let už nad tím opravdu nemusím ani moc přemýšlet. Hlavní je, když natrefím na neznámé slovo, nehádat, ale hned vzít do ruky slovník. Nebo nalistovat http://dictionary.reference.com/browse/webster - anglický výkladový slovník včetně výslovnosti a původu slova

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. října 2012 v 14:32

Snail mail je dobrá věc.
Objevil jsem v ní aviatika Makovičku.

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. října 2012 v 14:33

[3]: Webstera mám doma papírového. Ale přesto mluvím pouze čingliš.

6 Matthias Matthias | E-mail | Web | 8. října 2012 v 14:54

[3]: Aha, protože si jedna z mála, co mě o své dobré angličtině fakt přesvědčili :-))

A hlavně tvý povídky jsou těžce hardcore angličtinou, se kterou si nevím rady :/ :D

7 m. m. | Web | 8. října 2012 v 21:42

No to je počteníčko :)

8 Aranel Aranel | E-mail | 9. října 2012 v 8:26

No ale co ten akronym znamená?

9 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 9. října 2012 v 8:32

[5]: :-)

[6]: heh, dík. Časem, neboj...

[7]: Tak zjistila jsem, že mi ta kolonka chybí v meníčku. A bylo potřeba na něco odkázat.

[8]: To je historka, kterou občas vykládám osobně, protože je to magořina :)

10 Jitka Jitka | E-mail | 20. března 2013 v 11:29

Zdravím po dlouhém čase, Oli. :-) Už několikrát jsem si na Tebe vzpoměla, jak se vede, co děláš, zda ještě pěstuješ masožravky:-) A také si vždycky vzpomenu, co bys asi napsala na ty hrůzné a nechutné výlevy některých pisatelek na Deníčkách. Hodně nás odešlo a je to škoda.
Olgo, přeji Ti splnění všeho, co si budeš přát a hlavně hodně zdraví a spokojenosti. Jitka

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama