Nominčí Jedenácka 2/3

6. prosince 2012 v 10:00 | Cirrat |  Denní hemzy
Včera jsem sem házela první část Nominčí jedenáctky. Dnes odpovídám na 11 otázek, které položila na svém blogu:


1) Jak jsi se dostala k blogování? Kdy, proč?
Jak už jsem psala, zjistila jsem, že mám větší sklony uveřejňovat svoje filozofické myšlenky a názory, tak jsem postupně zkoušela různé způsoby, jak je vyjádřit, až jsem skončila u blogu. Protože se ale z mého blogu stává jeden z mých hlavních nástrojů komunikace s okolím, pořídila jsem si papírový deník, kam si píšu ty nejniternější záležitosti, které na veřejnost nepatří - už proto, aby si je nemohli přečíst bývalí, současní či budoucí zaměstnavatelé, kolegové nebo přátelé.

2) Máš nějaké oblíbené rčení, citát, motto? Jaké?
Já mám každou chvíli nějaké, měním je podle toho, jak se mi zdá, že pasují na mou situaci. V tuhle chvíli se už hodně dlouho drží První Cipollův zákon lidské stupidity: "Každý, vždy a nevyhnutelně podceňuje množství stupidních jedinců v oběhu." Fakt, že existuje daleko víc blbců, než tušíme, si připomínám pokaždé, když mi připadá, že přijdu díky svému okolí o rozum. Je to takové to "No jo, zase je o jednoho stupidního člověka víc, než jsem si myslela. Viz Cipolla. Je to prostě přírodní jev."

3) Co Tě v poslední době rozesmálo nebo pobavilo?
Včera jsem se řehtala jako houpací kůň, když jsem poslouchala, jak Zeman zametl s jinak velice profesionální a výbornou moderátorkou v Interview ČT24 (je tam video i přepis).

4) Na čem si opravdu, ale opravdu pochutnáš?
Já jsem masožrout a a nejraději mám kvalitně připravený hovězí steak, rare až medium rare. Jako přílohu mám ráda vařené brambory zlehka pokapané máslem a čerstvou zeleninu. Omáčka, zapékání se sýrem a podobně opravdu nejsou potřeba.

5) Co pro změnu vůbec nejíš?
Plesnivé sýry ve mě vyvolávají brutální antipatie, nezáleží na tom, že jsou považovány za pochoutku, nebo jestli jsou plesnivé zevnitř či zvenčí. O něco menší, přesto stále velmi silný, pocit odporu patří zrajícím sýrům typu Romadur, tvarůžky a cokoli dalšího. Jejich zápach mi doslova způsobuje fyzickou nevolnost. A z nějakého důvodu nemusím papriky - kombinace jejich chuti, zápachu a struktury je mi opravdu nepříjemná. Taky nemůžu jíst pálivá jídla, můj žaludek je nezvládá a příliš mnoho chilli nebo cayenského pepře u mě během jedné až dvou hodin skončí zpíváním potrubních árií (neboli modlením se k porcelánovému bohu), i kdyby mi jídlo chutnalo sebevíc.

6) Co děláš s největším sebezapřením?
Domácí práce. Opravdu to prostě nemusím, nemusím, nemusím. Možná to souvisí i s tím, že v tuhle chvíli nemám svou domácnost, protože bydlíme u mamky v obýváku a neustále narážíme na stísněné prostory, rozdílné názory na to, jak by se měla domácnost vést a taky na obecné podráždění plynoucí z nedostatku financí. To je pak těžký, dokopat se něco dělat.

7) Co děláš naopak velmi ráda?
Popravdě, v tuhle chvíli mám tendence odpovědět "nic". Ale to je zase ta moje deprimovanost. Protože do posilky sice chodím, ale raději z ní odcházím, na posezení s přáteli nejsou prachy, domů nikoho nepozvu, protože jednak předchozí bod, jednak co - budeme sedět v kuchyni a všichni ostatní budou courat kolem? Chodit domů k přátelům? Jednak hodně z nich je na tom s penězi podobně jako já, a/nebo nemají čas, nebo u nich taky nemůžu trčet furt. Číst mě momentálně nebaví, koukat na filmy taky ne... Holt za ekonomické krize je občas těžké se radovat. V podstatě co mě jako jediné ještě opravdu baví, je psát a připravovat se na psaní (rešerše a podobně). Když se teda proberu ze své úžasné apatie a dokopu se k tomu.

8) Co se Ti, ponejvíce, vybaví při vzpomínkách na dětství?
Většinou čichové vjemy. Vůně pečeného chleba ve školce v Afganistánu, sluncem rozehřáté dřevěné pražce napuštěné dehtem, když jsme šli z vlakové zastávky na chatu a kus cesty byl po kolejích, parfém mámy, babičky, sestry v lázních pro plicaře... Na to, že většinu roku trpím alergickou rýmou a ještě k tomu jsem hodně dlouho velmi silně kouřila, mám extrémně citlivý čich.

9) Je něco, co bys chtěla ve svém životě udělat jinak, kdybys měla schopnost vrátit čas?
Ne. Nikdy. Nevěřím na vracení času. Žít je potřeba směrem dopředu, ne se neustále ohlížet. Ano, je důležité poučit se z minulosti, je ale velký rozdíl mezi koncepty "poučit se z něčeho" a "zaseknout se na něčem".

10) Doporučíš mi Tvůj oblíbený film pro spravení nálady?
Hvězdné války :-) Ne, vážně! Miluju Hvězdné války a náladu mi zvedají spolehlivě.

11) V kolik vstáváš a v kolik se reálně probouzíš?
Vstávám většinou mezi sedmou a osmou. V poslední době se mi daří probudit se nejpozději cestou do práce, takže mám maximálně půlhodinovou probírací fázi...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 6. prosince 2012 v 10:33

Nechť tě síla provází.

2 Dáří Dáří | 6. prosince 2012 v 11:32

A nejlepší Vánoční film je Die Hard (specileně 1. a rozhodně mimo 3.)

3 mengano mengano | E-mail | Web | 6. prosince 2012 v 11:46

Výskyt blbů na metr čtvereční vážně nějak stoupá. A asi bude i hůř.
Dokud jsem neměla vlastní domácnost, tak mě domácí práce nebavily naprosto extémně. Teď mě nebaví tak nějak v mezích normy. Ale nebaví mě pořád:)

4 Japonský dům a rozhovory Japonský dům a rozhovory | Web | 6. prosince 2012 v 14:27

Pěkné, zajímavé odpovědi.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama