Svátky...

24. prosince 2012 v 14:20 | Cirrat |  Denní hemzy
Pokud máte pocit, že je tu nějaké podezřelé ticho, je to proto, že lehce padám na hubu.


Mamka přechodila chřipku a vyvinul se jí z toho dobře vyživený zápal plic, takže leží v jednom nejmenovaném pražském špitále, kašle, jako by se účastnila národního přeboru, a i jinak má vcelku veselo. Naštěstí je to docela blízko, takže za ní můžu denně lítat aspoň na chvilku, ale i tak to není nic extra veselého (nehledě na to, že vždycky, když tam lezu, počítám si ententyky dva špalíky, jestli si náhodou neodnesu z oddělení suvenýr v podobě odolného nemocničního kmene bakterií nebo tak něco). Její ošetřující lékařka mě upozornila, že o tom, jestli mamku pustí s polykacíma antibiotikama domů, se budeme bavit nejdřív sedmadvacátého. Huhl.

K tomu se přidávají mamky povinnosti, které na nikoho nepočkají, takže už si nejen vesele prdelím do práce a z práce a do špitálu a ze špitálu, ale ještě do banky a z banky a na nákup (ok, více nákupů, než obvykle) a tak, takže jsem celá veselá, ani trochu se mi nekřiví páteř, a tak vůbec.

Bohužel, ve vzduchu mi visí celkem pět dárků, které dopravce nestihl dopravit včas, takže pět lidí dostane o dárek méně, než měli dostat. A to máme rodinnou oslavu až na Druhý svátek vánoční.

V pátek jsme si dali se Sikarem spicha u Alchymisty, abychom si vyměnili dárky. Bibliofilové by měli vědět, že tam mají poměrně dost knih k prodeji s tím, že člověk na kase zaplatí tolik, kolik si myslí, že by za tu knížku měl dát. Nejde jim o zisk ale o to, aby se knihy opravdu četly. Já takhle ukořistila Haileyho Letiště, Černošskýho pánaboha a pány Izraelity, Wellsova Neviditelného, Skleněné peklo, Kmen Andromedu, Dobrý člověk ještě žije a Pana Shawa a pana Twaina. Sikar ulovil Příběhy pilota Pirxe od Lema. Stejně tak je možné tam přinést své knihy, které by člověk rád pustil do oběhu, je ale nutno počítat s tím, že je to cukrárna a nikoli antik - takže tam své knihy vypustíte na svobodu a nedostanete za ně ani floka. Zato někomu jinému uděláte radost...

No a samozřejmě, že tam dělají vynikající čaj, kávu a zákusky, ale knihy jsou knihy!

Ač se to zdá s podivem, máme sehnané a zabalené všechny dárky! Teda, ty, co stihly přijít. Docela se divím, že konec světa přece jen nepřišel.

Při objednávce jednoho dárku ve sportovním obchodě jsem si pro sebe koupila taky hula hup obruč a gymnastický míč. S tou obručí mi to ještě moc nejde, ale míč si užívám. A moje záda taky. Je to paráda.

Posílala jsem PFka. Ti, s kým si více-méně pravidelně píšu, by je už měli najít ve schránce. Objednala jsem jich 50 kousků a nakonec mi zbyla dvě, protože se mi dva lidi ještě neozvali s adresou. Ale on je to tak trochu thriller: přišly odpoledne, tak jsem se na ně vrhla a nadepsala první polovinu těsně před koncem pracovní doby. Manžel už stepoval venku a čekal na mě, já rychle ještě olízala známky, nalepila je a cestou domů letěly pohledy do schránky.

Druhý den jsem zbytek nadepsala a oznámkovala hned ráno a v klidu jsem si štůsek pohledů odložila na stůl. Na konci pracovní doby jsem je vzala do ruky, že půjdem, a šup! Ze štůsku začaly doslova sněžit odlepené známky! Nedržela ani jedna! A tak jsem všechny poctivě znovu přilepila lepidlem, ovšem i přesto mi někteří adresáti druhé várky hlásili, že jim přišel pohled bez známky...

Ale buď známky vydržely dost dlouho, nebo se pracovníci české pošty rozhodli, že udělají vánoční dobrý skutek, a tak mi už hlásil i dopisovací známý z Nového Zélandu, že pohled, ač bez známky, dorazil v pohodě a včas! A tak děkuji všem zúčastněným, i když si tohle asi nikdy nepřečtou, že zajistili, aby se PFka dostala tam, kam měla.

A proto si docela užívám, že dnes mě už čeká jen návštěva u mamky, příprava večeře a výměna dárků s manželem. Konečně veget!
 


Komentáře

1 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 24. prosince 2012 v 14:55

Péefko via šnečí poštu mi dorazilo.
Ať se maminka brzo vyléčí.
Krásný ˇštědrý večer vinšuji.

2 mengano mengano | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 22:57

O míči přemýšlím už dlouho. Bohužel, pořád jen přemýšlím. Přitom moje záda po něm přímo řvou. Obruč si půjčuju od Cibule, ale krutě mi to s ní nejde.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama