Denní hemzy

Den plný průserů

17. února 2012 v 22:57 | Cirrat
Dnešní den fakt stál za to.

30 Days Meme: Den 12.

2. února 2012 v 22:22 | Cirrat
Dvanáctý bod po mně chce popsat jeden svůj den v heslech. Tady je tedy dnešek tak, jak ho stíhám zaznamenat:

Něco za nic? Trhněte si!

30. ledna 2012 v 14:02 | Cirrat
Možná jsem divná a rozhodně zastávám spolu se svým manželem v současnosti neoblíbený a nepohodlný názor, ale co se mě týče, mazejte si kupovat originálky, bando!

Ve chvíli, kdy někdo řekne "Bojím se, že nové zákony budou zasahovat do mého soukromí!" je to něco úplně jiného než kňučet "Já nebudu moct zdarma koukat na něco, za co nechci dávat prachy, protože to chci vidět jen jednou a ne si to kupovat napořád!" Lidi, kteří prohlašují to druhé, jsou mi extrémně nepříjemní, minimálně z tohoto hlediska.

Krátce a stále smutně

28. ledna 2012 v 23:28 | Cirrat
Včera jsem tu uveřejnila článek Proč je mi v poslední době smutno, kde jsem naříkala nad tím, že lidi slepě následují někoho, kdo jim předloží pár argumentů, aniž by se sami informovali u zdroje. Řeč je pořád ještě o protestu proti ACTA, protože já pořád nevím, proč lidé protestují.

Proč je mi v poslední době smutno

27. ledna 2012 v 14:03 | Cirrat

Ten poslední komentář jsem napsala o půl deváté dnes ráno. Doteď na něj nikdo neodpověděl - ať už je to kvůli tomu, že Pan Modrý nemá odpověď nebo proto, že není na netu. Dobrý argument je Pana Žlutého, i když jeho argumentace článkem na Novinkách mu ubírá body. Bohužel, žlutý komentář je nejlepší komentář proti ACTA, který jsem za poslední týden na domácí půdě viděla, protože je věcný. Zbytek je variacemi na postoj Pana Modrého - "já nevím o žádné konkrétní změně, ale určitě nás to strašně poškodilo."

30 Days Meme: Den 9.

26. ledna 2012 v 13:39 | Cirrat
Po delší pauze zapřičiněné různými faktory, které někdy rozeberu (možná), zpátky k rozdělanému meme. Jaká doufám, že bude má budoucnost.

Protože otázka č. 2 byla "Kde se vidím za 10 let", přeskočím dlouhodobé plány a vrhnu se na něco, co by se pomalu dalo nazvat novoročním předsevzetím - nebýt toho, že Nový rok už nějakou chvíli není. A to plány, co bych chtěla letos stihnout, ideálně pak před svými 30. narozeninami. A schválně si nechám volné místo, kde si je budu odškrtávat - zajímalo by mě, jestli to zvládnu.

  1. Naučit se plést a uplést si pončo, návleky na nohy (legwarmers) a na zápěstí místo rukavic.
  2. Nechat si konečně udělat své vysněné tetování.
  3. Piercing do uší! Yay!
  4. Aby to vypadalo dobře, zhubnout alespoň 15 kilo.
  5. Vyjet alespoň na jeden celý víkend někam pryč, do pěkného hotelu nebo penziónu a chodit na procházky. Pokud se povede odjet někam takhle na celý týden, tím líp!
  6. Poslat letos povídku do Ceny Karla Čapka.
  7. Absolvovat alespoň jeden kurz vaření (hmm, práce s nožem nebo naučit se tažený štrůdl?)
  8. Zúčastnit se kurzu předení.
  9. Zúčastnit se kurzu tkaní.
  10. Začít se učit šít na stroji a přizpůsobovat si střihy.

Já vám nevím...

19. ledna 2012 v 15:26 | Cirrat
Za posledních pár dní se toho stalo docela dost. Tak proč mlčím? Jednak proto, že je toho opravdu hodně a prostě nestíhám, jednak se usilovnému cvičení a lymfatickým drenážím povedlo naprosto dokonale zbavit mě nespavosti (kupříkladu dneska se vůbec nemůžu probudit) a jednak proto, že chvílema fakt nevím, co říkat.

Kromě životních historek (které se dají sledovat v přímém přenosu buď na Facebooku nebo na mém obnoveném Twitteru - odkaz na můj profil na Twitteru je vlevo nad menu; pokud si mě chcete přidat na FB, pokud nemáte jako součást jména přezdívku a nenapíšete mi zprávu, odkud jste se vylíhli, budu vás ignorovat) se totiž děje poprask kolem amerického SOPA, které jako kdyby podle českých médií neexistovalo. Viz manžel. Každopádně dneska si beru na lymfodrenáž s sebou výtisk návrhu a značkovače a bude psina. Pokud tam tedy neusnu.

Další lahoda je taky úžasný, cirka dva tejdny starý, rozhodnutí český vlády - do dvou let by měly zaniknout u nás kojeňáky a žádné dítě do tří let by se už nedostalo do ústavní výchovy, rovnou hezky pěkně k pěstounům. Což o to, je to dozajista ušlechtilý nápad, ale když se podívám, jak domršili státní maturity, o kterých se začalo mluvit někdy před 15 lety, a podívám se na fakt, že naše země má jedno z největších procent (ne-li vůbec největší) dětí v ústavní výchově v Evropě, a ještě k tomu přidám, že v první polovině loňského roku bylo podepsáno rozhodnutí, že lidi na pracáku dostanou unikátní kód, pod kterým budou na ministerských stránkách hledat práci, ale když manžel na začátku podzimu přišel o práci, nic takového ještě nefungovalo a nefunguje, vychází mi z toho jedna jediná věc: utrpení dětí do tří let.¨

Než budu psát dál a pokračovat v meme a tak vůbec, musím si to nejdřív trochu porovnat v hlavě...

30 days meme: Den 7. a Den 8.

14. ledna 2012 v 22:50 | Cirrat
Jezevčík Ambrož vám kašle na kontinuitu.

(Jezevčíka Ambrože vymyslel Sikar. S manželem jsme se shodli, že je to strašně fajn pocit, moct něco na někoho takhle právem hodit, zvlášť, když je to právě Sikar.)

Tenhle týden se dá popsat jedním slovem: blázinec. Nestíhala jsem pořádně nic, a když jsem stíhala, byla jsem tak vyflusaná, že jsem stejně zase nestíhala.

30 days meme: Den 6.

8. ledna 2012 v 12:15 | Cirrat
Tak. Po vážnějších tématech si konečně trochu odpočineme. Dneska je neděle, prospala jsem z dopoledne, co jsem mohla, a tak jdu rovnou na 30 zajímavých faktů o sobě (tak teda dík tomu, kdo tu formulaci vymyslel - jak já mám poznat, co je pro vás zajímavý fakt a co ne? Holt budu něco plácat a ono to nějak dopadne):

Co není moje, to se může zničit, nebo co?

7. ledna 2012 v 19:09 | Cirrat
Zase potřebuju odpustit páru, tak se nedivte ničemu. Jsem vzteklá jak hladový Cerberos a nafrněná jak uražená kočka. A ne, že bych někdy předtím ideu spolubydlení vítala nějak s láskou, ale dnešek je poslední kapka do mé spolubydlící éry a jak jen to půjde, stěhujeme se pryč! Fakt už!

30 days meme: Den 5.

7. ledna 2012 v 12:52 | Cirrat
Hmmm, zrádná rajská. Než jsem včera stihla dojít z práce domů, volal mi manžel, že ho stihly rychlé problémy s trávením, tímpádem nemůže do posilky. A samotné se mi fakt moc nechtělo. K večeru mu pak začal lehounce otékat obličej, proto si myslíme, že za to může ta rajská. Holt, i převařená zelenina asi občas dělá problémy. Naštěstí otoky byly jen náznakové, nic tak vážného jako na podzim. Ovšem umělec se zase vytáhl: jak tak četl Feistovu Trhlinovou válku, tak dlouho se hnípal v noze, až si strhl celý nehet na malíčku. Eugh!

30 days meme: Den 4.

6. ledna 2012 v 13:33 | Cirrat
Hmmm, zase jsem ve skluzu. Rovnou se přiznám, že jsem včera v práci několik hodin dodělávala odpovědi ke kvízu, takže pak se mi už nic psát fakt nechtělo. Navíc po obnovení cvičební rutiny můžu říct, že mě konečně přešly problémy s nespavostí - dokonce až moc.

30 days meme: den 3.

4. ledna 2012 v 9:47 | Cirrat
Dneska budou memací příspěvky dva - včera odpoledne jsem totiž začala mít pocit jehly vražené do levého očního důlku (těsně nad vnějším koutkem, kdyby to někoho zajímalo) a následně jsem prospala celý večer. Vzbudila jsem se kolem jedenácté, schroupala tři sušenky a upadla zpátky do bezvědomí. Úspěšně se mi povedlo bolesti hlavy zaspat, ale obávám se, že se v průběhu několika nejbližších dnů vrátí i s posilama...

Zarazilo mě, že na tema.blog.cz nikdo nevyskakoval dva metry do výšky - v kalendáriu jsem totiž nezmínila, že 3.1. slavíval narozeniny J. R. R. Tolkien, ale evidentně Tolkienovci nechodí na Téma-blog (nebo nečtou Kalendárium), protože tohle opomenutí nikoho nezajímalo.

Každopádně, co se meme týče, tohle je včerejší rest: můj názor na drogy a alkohol.

30 days meme: Den 2.

2. ledna 2012 v 22:09 | Cirrat
Dnešek byl fajn - protože naše firma spolupracuje převážně s ruskými partnery a v Rusku mají fajne zákonitost, že pokud státní svátek připadá na víkend, dostanou volno místo toho v týdnu, nejčastěji v pondělí. A tak bychom si v práci neměli s kým hrát, proto jdu letos prvně do kanclu až zítra.

30 days meme: Den 1.

1. ledna 2012 v 19:07 | Cirrat
Vida, málem jsem zapomněla, že dnes je čas na první téma z toho meme, o který jsem zakopla: Tvůj současný vztah.

Tři věci uzavřít, jednu novou začít

31. prosince 2011 v 17:42 | Cirrat
Dnes máme Silvestra a můžu říct, že si docela užívám, jak se válím v posteli na břiše a nic neřeším. Žádný party, příprava jídla (dobře, k večeru půjdu dělat jarní závitky s masem, díky Agrrr za recepis* - sehnala jsem i ty hliníkový nudle!), vyhýbání se opilcům. Ani nemám jasno, jestli vlastně bude pražskej novorční ohňostroj a kdy. Tím, jak ho loni zatrhli v rámci úspor, porušili z mého pohledu "tradici" a už to tak nějak není vono...

Nicméně, je načase zavřít (nebo aspoň dovysvětlit) některé hlody, které tu padly:

Krizové Vánoce

20. prosince 2011 v 11:49 | Cirrat
Tak se na mě z mnoha stran valilo nejdřív, že letošní Vánoce budou chudé a nebude se moc utrácet. A pak se na mě začalo valit, že lidi neplánují utrácet méně, než doposud, a to ani přes krizi. Chtěla bych se nad tím trochu pozastavit, protože podle knihy Milana Vodičky Den, kdy došly prachy (odkazy zde, zde a zde) byla jedním z průvodních jevů dlouhého šetření touha utratit každý halíř, který člověku prošel rukama - a po nás potopa. Jinými slovy, neustálé uvědomování si, že je potřeba se omezovat prakticky na všem, je pěkně psychicky náročné a člověku z toho často hrábne.

Vysvětlete mi někdo Havla

18. prosince 2011 v 16:20 | Cirrat
Zemřel Havel. První prezident ČSFR a pak ČR. Jenže jak tak sleduju komenty, spousta lidí ho snad vyloženě uctívá. Díky němu se narodili do demokratické republiky, vděčíme mu pomalu za svobodu národa a podobně.

Nepopírám, že byl osobnost, a pokud byl něčí oblíbenou osobností, pak je logické, že ho chtějí uctít. Ale pravděpodobně nás na základce ani na gymplu pořádně neučili dějepis či co, protože doteď nevím, jaká byla Havlova úloha při Plyšáku a podobně. Podle toho, jak jsem pochopila výklad, za revoluci mohli studenti a Palach, pak se cinkalo klíčema na Václaváku, Komančové odevzdali skalpy, zbalili týpka a odtáhli, a najednou se prakticky odnikud vylíhl pan VéHá a narychlo sebraní politici ho zvolili prezidentem.

Bo v české ústavě není ošetřená možnost přímé volby prezidenta, proto jsou ohledně toho takové prsky teď. Takže ho nevolil lid, ale politici, kteří technicky lid sice zastupují, ale jak je to prakticky, to je vidět docela názorně. Tak mi to někdo vysvětlete, proč byl tak klíčovej pro Plyšák, bo já mám fakt pocit, že jsem mimo mísu. Nechci se nikoho dotknout, ale ráda bych konečně věděla, proč zrovna on.

Nemám ráda lidi

9. prosince 2011 v 19:20 | Cirrat
... už zase. Asi jste si všimli, že v poslední době nejsem extra akční. Mám zase svoje probliky, pravděpodobně se opět prokousávám malfunkcí své psychiky (can't be arsed to find out) a den po výborný večeři s manželem, Dáří a Sikarem jsem musela utéct z jídelny (no tak, až po zaplacení), protože každý zvuk bolel. A tak podobně. Ale v poslední době taky zažívám tak parádní srážky s blbcem, že se mi zakoktává procesor a RAMky krutě nestíhají. Je pak jednodušší jít si číst fanfikci o tom, jak blíže neurčení mimozemšťané unesli Mycrofta Holmese, který je ožral, donutil vstoupit do vesmírné obdoby cizinecké legie a ještě podepsat smlouvu, ve které mu přenechávají svou loď a veškerou technickou dokumentaci...

Nevím, proč si myslíte, že jsem normální

20. listopadu 2011 v 22:17 | Cirrat
Já jsem psychicky odlišná od normálu, jediný důvod, proč na to nemám žádnou diagnózu, je ten, že mě nikdy nikdo nedostal (a nedostane) k psychologovi nebo psychiatrovi. Nemám proti nim vcelku nic kromě silné alergické reakce na jejich titul? povolání? Jak to vlastně nazvat? Whatever.
 
 

Reklama