Jak líp vydávat skřeky
26. dubna 2012 v 12:50 | Cirrat
Nedávno jsem Sikarovi přeposlala větu z jedné fanfikce ve stylu "na tmavém dřevě vchodových dveří byla hned nad zašlým bronzovým kukátkem písmena 221". Zeptala jsem se ho, co je na tomto obrázku špatně.
Teď, musím dodat, že Sikar byl zrovna ve vyřizování ukončení jednoho zaměstnání, papírování, stěhování a ještě řešení problémů právě v tom (teď už bývalém - gratuluji) džobu, nicméně čekala jsem, že spolu se mnou začne nadávat na ty, co si pletou písmena a číslice.
Když po několika minutách ticha začal naprosto upřímně rozebírat, že ta věta má kostrbatou stylistiku, smilovala jsem se nad ním. A napadlo mě, o čem to bude dneska.
O fantastických autorech fantastiky.
11. dubna 2012 v 23:28 | Cirrat
Do konce školního roku můžete posílat své příspěvky do soutěže, kterou vyhlásila Sussanah. Pod obrázkem v záhlaví najdete její článek, kde vysvětluje podmínky a pravidla - svůj soutěžní příspěvek (jeden na osobu) může totiž poslat opravdu každý. Porotci jsou již vybráni, v patřičné rubrice na Sussanině blogu najdete naše medailonky, a rozhodně se těšíme na to, až bude co číst. Klidně taky rozšiřte povědomí o této soutěži mezi ostatní - čím víc, tím líp! :-)
8. dubna 2012 v 22:10 | Cirrat
Tak si tak sedím v 'trůnním sále' a listuju si jen tak zvolna knihou, kterou máti koupila někdy před necelými dvaceti lety. Říkala jsem si, že se aspoň mrknu na obrázky, koneckonců se jmenuje Přehlídka slavnostně prostřených stolů, napsala ji Angela Francisca Endressová a obsahuje tipy ohledně organizování a prostírání stolů na různé akce. Vyšla u nás v roce 1993 a je dost prasácky přeložená, ale dostala mě.
Kromě toho, že jsem tam zjistila víc o tom, jak by měl být uspořádaný bufet nebo švédský stůl tak, aby to dávalo smysl, než za celý dosavadní život, přečetla jsem si předmluvu autorky.
Ne, tohle opravdu nepatří do Mlsný huby, rubriky o jídle. Tohle opravdu patří do psaní.
Protože jsem si přečetla, že na dvoře Karla Velikého se připravené pokrmy vkládaly do jakýchsi prohlubní ve stole.
21. března 2012 v 16:02 | Cirrat
Je na čase zase trochu zacitovat ze svých příruček, tentokrát je to Description & Setting; Techniques and exercises for crafting a believable world of people, places, and events od Rona Rozelle. Překlad následuje po obrázku.
"V tomto bodě se hodí rozlišit fikce literární a populární. I když jsou tyto výrazy příliš obecné - a mezi nimi je široké pásmo, kde navzájem prolínají - můžeme se aspoň pokusit určit místa, kde se liší. A použití popisů se dá použít dobře. Čtenáři literární fikce, jako je například DeLillova novela, kterou jsme právě zkoumali, budou obecně k dlouhým popisovým pasážím tolerantnější, protože je způsob, jakým autor příběh posouvá kupředu, zajímá stejně, jako je zajímá postup příběhu samotného. Fandové pisatelů populární fikce, jako je Stephen King a Belva Plain a Ken Folett, většinou na prvním místě touží po útěku před skutečností. Chtějí, aby je někdo bavil, a jedním z autorových úkolů je nezatěžovat je tím, co mohou považovat za přílišné detaily.
"Problémem pisatelů populární fikce je poskytnout dostatečný popis bez toho, aby byl příliš detailní. Nejlépe se s ním vypořádáte tak, že budete mít na paměti typ svých čtenářů a následujete to, čemu říkám pravidlo bordelu: Pokud něco neslouží posunování příběhu kupředu, musí to pryč. Všichni aturoři obětovali tomuto pravidlu pečlivě vymazlené odstavce nebo celé kapitoly. A zatímco mazat text, se kterým jste se prali a dovedli ho do vysokého lesku, není žádná sranda, vaše povídka nebo dílo na tom bez toho bude líp."
12. března 2012 v 10:56 | Cirrat
Dlouho, předlouho jsme neskřékali. A mně se zase nahromadily výkřiky na adresu autorů známých i neznámých, píšících povídky, fanfikce a bůhví co jiného... Jednak si trochu upustím páru, jednak to třeba někomu pomůže.
Jo a ještě jedna věc: Shazuju kritické desatero. Nemám náladu na hodnocení cizích věcí, kromě dvou vybraných jedinců (vy dva víte sami, kdo jste).
12. října 2011 v 11:48 | Cirrat

Už nějakou dobu se dohadujeme nejen se Sikarem, který je z Blog.cz mým oblíbeným debatním partnerem (protože máme stejnou pracovní dobu a otravujeme se navzájem v zájmu zachování zdravé dávky šílenství a aby nám prostě nehráblo příliš), jestli jsou některé knihy Fantasy, Sci-fi nebo co vlastně (zajímavé je, že o Hororu jako žánru debatuje málokdo - všichni jsou srozumění s tím, že Horor má lidi děsit a basta). U lidí, kteří nemají zrovna načteno obojí ale jen jeden z uvedených žánrů, se setkávám s názorem, že Fantasy a Sci-fi jsou si navzájem opačné, stejně jako horko a zima, oheň a voda nebo světlo a tma.
Ale hov... houby!
24. září 2011 v 20:00 | Cirrat

Dlouho jsme neskřékali, děcka. Je zas na čase, abych se s vámi podělila o nějaké to moudro, tentokrát co jsem vyčetla z další knihy, co jsem si onehdá nechala poslat z Ameriky:
Characters & Viewpoints od Orsona Scotta Carda. Mám rozečtenou ještě jednu,
Scene & Structure od Jacka M. Bickhama, ale i když má Bickham v lecčems pravdu, musela jsem ho odložit: na můj vkus totiž píše až příliš absolutně a až příliš čtenáře podrobuje vlastnímu stylu; i když vydal 75 románů, hlavně prý knih pro děti, začínám být na rady ohledně stylu docela alergická, zvláště pak na ty autoritářské - i když už mám o Bickhamově radách rozepsaný článek.
24. června 2011 v 9:09 | Cirrat
Mám pro vás otázku: Co se stane, když vezmete předmluvu Terryho Brookse k encyklopedii fantasy prvků, promícháte se Sikarovým antimagickým seriálem, přilejete citrátí úvahy o dohodě se čtenářem, a tentokrát protřepat, nemíchat?
Ano, správně, budete číst tenhle článek.
22. června 2011 v 10:20 | Cirrat
Tož skřékáme, děcka! S články o psaní se roztrhl pytel -
Sikar je Sikar,
Temnářka je Temnářka a KatyRZ výborně zaválela s
Želví láskou (ano, já vím, že se ten článek jmenuje jinak) - nicméně já od soboty nosím v hlavě další příspěvek na toto téma a konečně se s váma o něj podělím (než na něj zase zapomenu a přijdete o perly mé moudrosti).
Dneska to chci vzít zkrátka (uvidíme na konci, jak se mi to povedlo) a stručně. Heh.
4. června 2011 v 21:53 | Cirrat
Děcka, budeme skřékat ve velkym! Citrátový totiž konečně přišly knígy, který si před dvěma lety nakoupila na Amazonu a nechala poslat ke kamarádce ve Státech, bo Amazon k nám nedovážel. Jinými slovy, hele, co mám:
3. března 2011 v 12:58 | Cirrat
Pchá, nikdo včera ke Kocourovi nedorazil. Ale já s tím tak nějak počítala a vzala si s sebou jednu z příruček od Holly Lisle, aby mi dělala společnost.
Odbočím: víte, jakou já mám radost, že mi konečně přijde těch 15 knížek, co jsem si asi před dvěma lety koupila a teď mám konečně prachy na poštovný, aby mi je virtuální kamarádka ze Států mohla poslat dom? To teprvá budou padat hlody!
Ale zpátky. Hollyina příručka je "How to Write Page-Turning Scenes", čili jak psát dechberoucí scény. A protože vám ji (narozdíl od newsletterů) nemůžu přeložit a dát k dispozici, budete se muset spokojit s tím, co jsem při čtení rad a návodů vykoumala. Něco vám asi bude připadat známý a nepodstatný, něco možná ne.
Tak jdem na to.
2. března 2011 v 11:55 | Cirrat
Na konci loňského roku jsem tu překládala
článek od Holly Lisle, kde píše o autorské závisti a jak to autory ochromuje.
A hele ho, co vyhodil Fragment na FB:
No jo, ale co taky čekat od nakladatelství, které si myslí, že lidi začnou číst víc, když jim klasiku přežvýkají a natráví... (
ZDE)
Ta druhá otázka je sama o sobě docela nevinná, ale fakt si nemyslím, že je dobré jít do psaní s tím, že někomu konkuruju. Lepší je podle mě se ke psaní postavit s názorem, že moje práce je originální, dobrá a najde si svou skupinu čtenářů...
14. února 2011 v 9:08 | Tina Morgan (překlad Cirrat)
Okay, nejedná se přímo o tisíc slonů, ale o tisíc postav. Co s tím, když se vám ty potvory přemnoží? Asi jen nemilosrdně seškrtat.
Jako obvykle, mám výslovné povolení šéfredaktorky serveru Fiction Factor, ze kterého pochází i obrázek v záhlaví, k uveřejnění překladu textu článku na svém blogu. Vy na něj můžete vesele odkazovat.
10. února 2011 v 12:04 | Cirrat
Pročítám si takhle internetové deníky, a najednou mě praští do oka
rozhovor s doktorem, který jezdí se záchrankou a učí ostatní první pomoc. Cituji část, která mě z hlediska někoho, kdo pitvá hrdiny, zaujala:
Pokud si vzpomenete, v jednom z
předchozích článků jsem svépomocně definovala hrdinu pomocí původu slova "hero":
Hrdina je ten, kdo něco nebo někoho brání, překonává u toho nějaké překážky (viz nebezpečí, oslabení nebo neštěstí) a je na to hrdý - a je ochotný se obětovat pro dobro ostatních.
Tady máte příklad černé na bílém, jak to funguje v životě...
10. února 2011 v 11:22 | Lee Masterson (překlad Cirrat)
Máme tady další kousek teorie od Lee Masterson z Fiction Factor. Její článek o obsazování postav (původní článek v Aj zde) mě docela zaujal a třeba někomu pomůže při vymýšlení vedlejších postav.
Jako obvykle, já mám výslovné povolení k překladu tohoto článku a jeho uveřejnění na svém blogu. Vy na něj můžete odkazovat.
7. února 2011 v 20:25 | Lee Masterson (překlad Cirrat)
Jak jsem už psala, zažádala jsem po povolení k překladu několika článků o tvorbě postav. Dnes mi přišel email od Lee Masterson, šéfredaktorky australského webu o psaní Fiction Factor, s povolením zabíjet... Ééé, tedy s povolením překládat.
První článek, který bych vám chtěla pře(d)ložit, je přímo z jejího pera a je o tvorbě postav, na které jen tak nezapomenete. Odkaz na originál v angličtině je nezbytností, stejně jako upozornění, že já mám výslovné svolení k umístění překladu na svůj blog, vy, pokud si Lee nenapíšete, ho nemáte. Ale to vám nebrání v odkazování na tento článek...
6. února 2011 v 19:08 | Cirrat
Okay, chvíli jsem vydržela abstinovat, ale dál už to nešlo. Mám pro vás dneska takový oříšek k rozlousknutí a myslím, že některé z vás zvedne až do stropu.
3. února 2011 v 16:42 | Cirrat
Jo, asi se v práci nudím a tohle je vedlejší účinek. Na druhou stranu, myslím, že si nestěžujete. Každopádně, tentokrát se trochu zapleteme.
3. února 2011 v 11:15 | Cirrat
Dlouho jsem nenapsala nic o psaní. Dlouho, předlouho. :-) Dneska budu rýpat do sklonu, který má skoro každý začínající autor (a bohužel i většina "mírně pokročilých") - přeplácání všeho vším.
1. února 2011 v 13:21 | Juno Magic (překlad Cirrat)
Koukám, že vám pokračování článků o kritice visím už nějakou dobu, co? Od 13. října do 1. února je to docela dlouhý, tak zkusím dohnat resty a šoupnu vám sem další příděl. Tentokrát to bude o tom, jak kritiku podat. Odkaz na původní článek v aj.
(Ano, ano, mám od Juno výslovné povolení přeložit její pojednání o kritice pro tento blog. Vy ho nemáte, tak to nekopírujte. Odkazovat můžete.)