Náhodný hlod

Písně hrůzy?

17. října 2010 v 19:19 | Cirrat
Výborně jsem se pobavila při čtení pátečního článku na Lidovkách. Dali dohromady seznam deseti písniček s nejšílenějšími texty a lze stále ještě posílat vlastní tipy. Je ovšem třeba vynechat propagandistické a budovatelské písně. Rozsekal mě email - "pisenhruzy@...."

Doporučuju přečíst - tolik kousavého sarkasmu jsem už dlouho nepotkala a řehtala jsem se jak ty dva závodní koně (Manželka ví všechno, Manželka nic neví) dohromady.

Jo, ještě ten článek, co? TADY

Zima zima zima

12. října 2010 v 14:05 | Cirrat
Ráno mi byla pekelná kosa, a tak mě článek o rekordních mrazech pro tohle období moc nepřekvapil. Ale ta doprovodná fotka rybářů z Třeboně Davida Veise z ČTK, ta se mi líbila moc!

David Veis, ČTK

Mimochodem, téma minulého týdne byl podzim. Vzhledem k tomu, že už od prváku jsem ve slohovkách (pravdivě) tvrdila, že je to moje nejoblíbenější období, psát na tohle téma znovu by bylo horší než přežvykování dobytka.

Ale přidám jeden z důvodů, proč se mi podzim tak líbí. Ani na jaře totiž není tak často to, čemu já říkám "šikmé slunce" - světlo padající na zem pod zajímavými úhly a vytvářející zlatavé efekty. K tomu mu samozřejmě silně pomáhá i to zářivě zbarvené listí.

A já si tu tak sedím v kanclu a světlo mi padá do kanclu právě pod takovým úhlem, že při psaní na klávesnici házím na zeď prasátka snubákem. Je totiž potvora do hranata.

naše snubáky
(Foceno v den naší svatby)

Vy si dělejte co chcete, já se jdu oddávat své lehce nostalgicko-poetické náladě.

Povedená reklama

24. září 2010 v 8:27 | Cirrat
Dneska jsem zase očesaná jak trnka, a tak jen krátce. V tomhle shopu se mi povedlo koupit krásný náramek pro manžela, akorát mi pak někdo sdělil, že metalshop je pod stejnou firmou jako Nosferatu - a s tím rozhodně spokojená nejsem (při návštěvě prodejny jenom takové drobnosti jako nezačištěné švy, co se na obrázku na netu jeví jako kvalitní látka je nějaká divná hrubá věc a podobně - a já si chci koupit pěkný a kvalitní hadry, který něco vydržej, ne si navlíct žíněnou košili). Nicméně reklama je to vtipná :-)

Asi jsem registrovaná

21. září 2010 v 10:50 | Cirrat
Manžel má dlouhé vlasy. Manžel má taky fousy a knír. Ale vlasy má dlouhý jako já. A tak se nám při společenském venčení pravidelně stává, že přiběhne pingl a ptá se:

"Dámy, všechno v pořádku? ... Teda pardon, pane!"

A to tak jednou do týdne. Zajímavý je, že číšnice tuhle chybu nedělají...

Jen si to zkus

9. září 2010 v 0:52 | Cirrat
Cestou z práce jsme se dneska s manželem pošťuchovali ohledně poplatků a vkládání na účet, načež se manžel ohradil, že on není zas takový analfabet. Omluvila jsem se mu, že už takhle věci vysvětluju běžně (zvlášť techniku šéfovi). On se zamyslel (jak jsem se pak dozvěděla, zapátral v paměti po zkušenostech z call centra) a pravil:

"Jen si zkus vysvětlovat osmdesátiletý babičce, co je to počítač, abys jí mohla nabídnout internet!"

Božská adresa

8. září 2010 v 14:40 | Cirrat
Má práce je fajn. Lidi jsou fajn. A nejlepší jsou historky, co kolují - obzvlášť šéf jich má plné kapsy a s oblibou je vytahuje.

Tuhle vyprávěl, jak za jeho působení u sovětské státní exportní sekce korespondovali s Íránem. Každý dopis končil frází "Ve jménu Alláhově". Dopisy se psaly ručně na formulář a předávaly písařkám, které je datlovaly do mašin (psací stroje, dálnopisy, atd.).

A tuhle se jedna písařka naklonila nad mikrofon a celozávodním rozhlasem vyzvala jednoho z kolegů:

"Vážený pane XYZ, prosím uveďte adresu pana Alláha..."

Office v0.01

8. září 2010 v 8:30 | Cirrat
Kdybyste se divili, proč jsem posledních pár dní zticha, je to proto, že mám nějaký hnusný teploty, bolení v krku, bolest v kloubech a celkově tendence zalézt někam pod šutr a tiše pojít. No co, dneska a dva dny a mělo by to bejt lepší.

K dnešnímu hlodu snad ani netřeba komentáře :-)

Ctrl+V
(Obrázek byl převzat ze serveru VeryDemotivational.com)

Klíčová záležitost

2. září 2010 v 13:08 | Cirrat
Tohle je už staršího data, ale když jsem dnes ráno odemykala branku do práce, vylezlo to odněkaď ze zaprášenýho koutu mé svéhlavé paměti (protože si pamatuju samý broskvoviny a ne to, co bych dle svýho názoru měla) a teď tu otravuje.

Máme totiž úžasný zámek v brance. Zasekává se, a to pořád. Já si na to zvykla poměrně brzo, ale kolegové sem tam chodí s tím, že mají vadné klíče. Vždycky je ujistím, že to je v pořádku, že klíče jsou správně, ale vadný je zámek. Dneska jsem se zase do branky dobývala asi pět minut.

No a ta klíčová záležitost? Přišel takhle kolega, a že chce klíč. Po mém obvyklém vysvětlení si stejně vyžádal svazek náhradních klíčů a šel si je odzkoušet. Vrátil se asi za deset minut, jeden držel v ruce a pravil:

"Tenhle si nechám. Zasekl se jenom třikrát!"

Chudák klokan...

10. srpna 2010 v 23:23 | Cirrat
Tak si zase jednou lozím po Facebooku a tenhle screen jsem vám musela ukázat. Angličtináři se pobaví, neangličtináře tímto informuji, že se pozastavujeme nad tím, že nějaká firma prodává jako skvělé dárky peněženky na drobné z klokaního šourku.

Elisha se svým komentářem "Nic neřekne 'Miluji tě' lépe, než peněženka z klokaního nádobíčka..." zatím vede.

Klokani sourek

Ještě k těm upírům...

10. srpna 2010 v 9:40 | Cirrat
Tohle se mi dneska objevilo v inboxu. Myslím, že dalších komentářů netřeba. U posledního panelu jsem se hihňala dobrých pět minut - ještě, že už jsou v práci zvyklí...

Simple Logic
(Obrázek převzat ze serveru VeryDemotivational.com)

Zároveň jedním dechem dodávám, že stejně bych si dělala srandu z kterýchkoli jiných upírů. Například Anne Rice je nechává vytvářet silné emocionální vazby, ale když si chtěl Lestat za... no tak, dneska nemám důvod být sprostá, tak s tím nebudu začínat, prostě jediný sex, který se po poupírštění v sérii odehrává, je v knize The Tale of the Body Thief, kdy se na chvíli dostane do těla normálního smrtelníka a myslím, že si to rozdá s ženskou, která je krutě věřící (anebo rovnou jeptiška)...

Instalujeme Mass Effect 2

8. srpna 2010 v 22:22 | Cirrat
Nápis na obalu:

Nikdo nečeká, že přežijete.



Manželův komentář po druhém pokusu o instalaci a problémech s překlady:

Nikdo nečeká, že tu hru nainstalujete.

FAIL!

5. srpna 2010 v 12:00 | Cirrat
"Proč ochraňuješ můj dům?" ptá se holčička Arai Anzu (což má prý znít v ústech Japonce jako výraz pro spojenectví) představující Japonsko chlapečka představujícího USA (a jménem Usa-kun! Jednak to zní jako usagi <ušáček> a jednak USA = Usa) v manze, která má japonským dětem vysvětlit, proč je dobré zůstat s USA spojenci - vydané 2 dny před 65. výročím bombardování Japonska atomovými bombami!



Fanfikce nejsou vždycky špatné

20. července 2010 v 10:05 | PegasusRider (FF.net)

personality of a sick cactus


(osobnost jako nemocný kaktus)

Flus?

16. července 2010 v 23:30 | Cirrat
Zkratka označující prezidenta USA je POTUS (President of the United States).

Jeho žena je FLOTUS (First Lady [první dáma] of the United States).

Co jsou dohromady? Platypus? Flotopus? Tyflopus? Potuflos?

Jak je to s těmi lepšími zítřky?

12. července 2010 v 14:14 | Cirrat
Obrázek je z mé oblíbené stránky Failblog.org. Překlad následuje pod ním.

Zariva_budoucnost_Ameriky

Večer v sedm hodin ve farní hale:

Po - Anonymní alkoholici
Út - Zneužívaní partneři
St - Poruchy příjmu potravy
Čt - Řekni drogám ne
Pá - Hlídka pro předcházení sebevražd mladistvých
So - Vývařovna pro chudé
________________________________________________________
Nedělní bohoslužba v 9 hodin ráno "Radostná budoucnost Ameriky"

Výborný jméno...

8. července 2010 v 18:03 | Cirrat
Jen tak na okraj - při datlování pracovních dopisů jsem hledala plné jméno jednoho obchodního partnera. Jak asi většina z vás ví, Rusové používají kromě křestního jména a příjmení ještě tzv. jméno po otci, neboli "otčestvo". To je takové to "Ivanovič" ve jméně Ivan Ivanovič Ivanov (jestli se takhle někdo chudák jmenuje, rodiče se mu strašlivě pomstili).

Koukala jsem na vizitku dotyčného pána a vrtalo mi hlavou, proč má otčestvo uvedené jen iniciálou. Trocha hloubkové kontroly v archivech korespondence po předchozí sekretářce odhalila důvod - jeho jméno po otci je Arnoldovič. To bych to iniciálovala taky...

(I když, já mám co říkat - děda z máminy strany se jmenoval Arsenij [než se začnete smát, vzpomeňte na lupiče gentlemana Arsene Lupina] a babička Praskovja [ano, ekvivalent české Doubravky nebo Korduly]; myslím, že máma s tetou měly docela štěstí, že se nepřebírá i jméno po matce!)

Manželská debata

30. června 2010 v 23:12 | Cirrat
(Někdo venku na ulici se teď, v 11 v noci snaží úporně foukat do trubky, možná do jedné z těch profláklých vuvuzel)

Já: "Miláčku, myslíš že předtím, než dojdu k oknu a zařvu z plných plic 'strč si tu trubku do prdele širokým napřed, vole debile kreténe vole', bych se měla obléci?"

Manžel: "Myslím, že by to bylo lepší..."

Respektujte zavedené postupy

23. června 2010 v 10:48 | Jeden obchodní partner
(O zakázce z jakési zahraniční země):

"Prosímtě, vždyť je znáš! Nejdřív to budou chtít opravit, všechno to opraví, zvořou to a pak budou kupovat nový, jako vždycky. Tak respektuj zavedený postup, prosímtě, k tomu všemu se dostanem..."

Smíchy vyla celá kancelář.

Damaged people

16. června 2010 v 12:30 | Josephine Hart
Damaged people are dangerous. They know they can survive.

(Poničení lidé jsou nebezpeční. Vědí, že mohou přežít.)

Josephine Hart je irská spisovatelka. Moc nic toho o ní nevím, tenhle citát byl použitý v jedné povídce, a tak ani nemůžu soudit, co je ona sama zač. Ale má sakra pravdu - čím míň toho člověk může ztratit, tím méně kontrolovatelným se stává.

Přesně podle hesla "co tě nezabije, to tě posílí", čím víc toho člověk má za sebou, tím víc toho může zvládnout. Občas nás něco poškodí, bolí to, je to k vzteku nebo k pláči. Ale dokud máme sílu vstát a jít dál - nebo se alespoň plazit, můžeme přežít...

Jó, SMSka...

11. června 2010 v 19:19 | Cirrat
SMSka od mé matky: "Doma je 1 hnuska a kousek stareho chleba"

Ujistila jsem ji, že hnusek pořídíme více (jasně, že jsme pak na ně v krámě zapomněli).


 
 

Reklama