Pohyblivé i nepohyblivé obrázky

Hodnocení New Weird 2012 - 4. video

5. listopadu 2012 v 18:42 | Cirrat
Poslední dvě povídky na holení - Návrat boha slunce a Jen člověk.

Omluvte prosím zhoršení kvality a také zhoršení našeho humoru - točili jsme to najednou, ty čtyři části vznikly díky omezení karty ve foťáku. :-)

Hodnocení New Weird 2012 - 3. video

5. listopadu 2012 v 18:28 | Cirrat
Tady mluvíme o povídkách Aréna, Do nebes a dál a Navždy. Ještě nás čeká jedno video...

Hodnocení New Weird 2012 - 2. video

5. listopadu 2012 v 8:54 | Cirrat
Na tomhle videu hodnotíme povídky Nebe bez hvězd a Krysa:

Hodnocení New Weird 2012 na videu

4. listopadu 2012 v 23:40 | Cirrat
Na tomto videu se Sikarem nesestříhaně hodnotíme povídky z letošní literární soutěže New Weird, a to konkrétně povídky Hlas, Uzavřená v sobě, Hledání Zoey, Kmotřička a Pravdivé příběhy z imaginatoria ve stylu New Weird. Další tři videa se momentálně nahrávají na YouTube a bude to chvilku trvat, než budou k dispozici...

Than

27. července 2012 v 19:46 | Cirrat
Tento pán vám přinesl recept na jerky, který tu nedávno sklidil velký ohlas. Uznejte, že by to s masem měl umět:

Mr Postman

8. července 2012 v 19:08 | Cirrat
Písničku Please Mr Postman, kterou známe spíš od The Beatles, nazpívala původně v roce 1961 dívčí grupa The Marvelettes. Původně totiž na dopis čekala chudák díftka, zatímco její milý byl ve válce. V tomto roce se najednou ztrojnásobil počet amerických vojáků ve Vietnamu oproti minulým deseti létům, kdy USA zastávalo poradní funkci. V roce 1962 se jejich počet opět ztrojnásobil. Tolik trivia k písničce, kterou nejspíš při poslechu považujeme za veselou a rozmarnou. Ale o tom tenhle článek není.

Tenhle článek je o poště a pohlednicích, protože Snail Mail žije a jede. Zítra to bude měsíc, co jsem vyvěsila ten článek.

Purple Rain, Purple Rain...

10. června 2012 v 19:11 | Cirrat
Dnešek to vystihuje úplně skvěle:

MDŽ s námi již od roku 1909

8. března 2012 v 9:09 | Cirrat
...a v našich zemích od roku 1911. Můžeme si tedy snadno spočítat, že je u nás tento svátek o sedm let starší, než vznik prvního samostatného československého státu. Tolik k řečem o komunistických umělých svátcích. Jsem ráda, že zahradnictví Chládek připravilo tohle info, protože jinak bych dneska k těmhle ošklíbačům patřila i já:

Vánoční pozdravení

23. prosince 2011 v 23:17 | Cirrat

Žranice

10. října 2011 v 13:25 | Cirrat
Na důkaz k Sikarově popisu žranice U sedláka Franty (pro znalce - U Žrouta Bumby) přikládám scan naší společné účtenky (tento článek nemá žádnou hlubší pointu, jen se chlubíme):

SUPr STORY 2 - Přísná dieta

2. října 2011 v 20:43 | Cirrat
Tuhle jsme zabředli debatu se Sikarem a vznikly z toho supí komiksy. Světlo světa SUPr STORY poprvé spatřila v AK rubrice Milujeme komiks (odkaz).

Je načase předložit vám druhý díl. Rovnou vás varuju, že další díly jsou už ve výrobě a budou zveřejňovány podle klíče "Jak se mi zachce", neboli nepravidelně :-)


PS: Sikar NENÍ sup. Sikar je vysmátej jako hyena, ale sup, sup jsem JÁ!

Vanilka - jednoduchý návod

28. února 2011 v 16:59 | Cirrat
Pro zajímavost - nascanovaný leták o vanilce, který jsme včera uzmuli na výstavě orchidejí v Zahradnictví Chládek:




Klíčová slova: vanilka, vanilla planifolia, jak pěstovat, kvetoucí vanilka, orchidej.

Dark Waltz

18. února 2011 v 10:01 | Cirrat
Natrefila jsem na zmínku o tomhle kousku při čtení jedné fanfikce - a když něco neznám, potřebuju si to poslechnout. Tohle je zatraceně dobrej kousek a jméno Haley Westenra si pořádně proklepnu...

Láska, která neomrzí

14. února 2011 v 14:08 | Simon Tofield
Simons_cat
Tabbies are red, Persians are blue, my bowl is empty, I'm waiting for you!

(Ukradeno zde)

Punker a jeho štěně

8. února 2011 v 15:41 | Orangecurl
Shodou okolností Orangecurl znám z jiného serveru a měla jsem často možnost sledovat její umělecké počiny. Ta holka je sakra dobrá!

Včera jsem zahlídla jednu z jejích novějších prací a opravdu jsem se pokochala. Slovo dalo slovo, a tak mám tu čest (a svolení autorky) vám tu předvést jeden krátký příběh beze slov:

Bomba make-up

2. února 2011 v 16:45 | Klaire
Vážení, tohle na tuctových blozích a serverech pro holky jako podle šablony fakt nenajdete! Kochejte se a učte se!

The T.Rex School Of Erotic Fiction

10. listopadu 2010 v 10:35 | Cirrat
Titulek je název 1790. dílu mého oblíbeného komiksu Questionable Content. Je přesně o tom, o čem se tu už nejednou psalo, viz. například Temnářčin nářek (viz. Krok 7).

Musím se přiznat, že u svých oblíbených komiksů jsem vždycky na vážkách - zveřejnit a dodržet přitom pravidla AK a podělit se s ostatními i za cenu porušení autorových práv, nebo nezveřejnit, mít dobrý pocit, že nejsem vůči autorovi svině, ale zase - odkaz není natolik oslovující jako celý obrázek...

Holt, dneska jsem zase jednou byla svině. Protože tohle je přesně to, o čem mluvím:

QC1790
(Odkaz na původní umístění obrázku - a zbytek webcomicsu - viz výše. Česká verze v článku.)

Není nad reklamu

17. října 2010 v 21:16 | Cirrat
Tohle chci. Hůlka programovatelná na 13 pokynů :-)

Tattoo

29. srpna 2010 v 23:49 | Cirrat
Tohle je malý dovětek k tématu týdne hudba. Měla jsem tam jedno z těch lepších videí Yamato: the Drummers of Japan (neplést s Yamato Nadeshiko!) a tak proč si neužít ještě evropskou verzi...

Když se řekne "tattoo", většina lidí to vezme jako tetování. Já si to myslela taky. Ale když jsem žila v Baselu (Švýcarsko), zjistila jsem, že se tam každý rok pořádá přehlídka bubenických.... jak to říci, sborů.

Tattoo je totiž něco jako vojenská večerka. Název se traduje od sedmnáctého století, kdy Británie válčila na území Nizozemska a Belgie a o půl desáté v noci bubeníci regimentu spustili virvál, který varoval hostinské, že je na čase zavřít pípu a poslat vojáky na kasárna. Tenhle název se vyvinul ze staroholandského výrazu doe den tap toe, což doslova znamenalo zavřít kohoutek a britský název je jeho zkomoleninou. Tattoo "vyhrávalo" až do desíti večer. Později se z toho stalo spíš několik znělek a mezi první a druhou světovou válkou se začaly pořádat přehlídky, a že jich bylo hodně.

Jak jsem psala, já jsem se s nimi setkala prvně na plakátě v Baselu - a jednou bych tam chtěla být. Protože stejně jako Yamato, tyhle přehlídky jsou lepší naživo. A pro všechny, kdo mají rádi hodně ostré bicí a frajery v uniformách (dámy decentně uslintnou), pár videí:

Kremelská zorja - ruský státní soubor zabývající se tattoo. Komentář se dá v pohodě vytěsnit, ale ruštináři si z toho něco vyberou.


Kremlin Zoria není v podstatě "čistý" soubor jako jsou například basilejští Top Secret - ale zajímavé je, že při tom nástupním pochodu hraném na píšťaly se mi hodně připomněl basilejský Fasnacht, který je v podstatě těmhle píšťalám podřízen, a mimo jiné spřízněnost ruské a francouzské kultury, jejíž armády a pochody jsou s tímhle zvukem spojeny dost silně.

Basler Top Secret Drum Corps - tattoo jak má být. Dejte si na čas a mrkněte jim na ruce...



Nedá se svítit, Top Secret byli "moji první" a považuju je tímto za nejlepší ukázku toho, co to tattoo vlastně je.

A jako poslední, první díl záznamu z Edinburgského Tattoo z roku 2005. Rozhodně zajímací.

Jen tak narychlo

21. srpna 2010 v 23:57 | Cirrat
Po návštěvě ve Sluníčkovém světě (o tom potom - a zvlášť) jsem začala probírat dva dny netknutou RSS čtečku. A tam vám bylo věcí...

Například jeden z mých oblíbených komiksů mě inspiroval k tomu, abych vám sem hodila tuhle písničku: 


Dlouho jsem si myslela, že moje nejoblíbenější věc od Toto je právě Africa, ale to jen do doby, než manžel díky jedné z kapel začal nacvičovat jejich Child's Anthem. Hodně se mi líbí ta zharmonizovaná verze se Santanou. Tohle je její studiová nahrávka, ale někde mám zahrabaný i odkaz na live verzi, která je naprosto extatická. Bohužel, YouTube ji nechce ani omylem vydat...


Přiznám se vám k jedné věci: daleko raději než písničky s textem mám instrumentálky. Je to proto, že většina mých oblíbených písniček je v angličtině, a jak jsem postupně začínala rozumět slovům víc a víc, začal mi jejich význam narušovat soustředění. U instrumentálek ten problém nemám, a tak můžu klidně nechat kus vědomí plout s melodií a neruší mě to při soustředění se na práci nebo tak něco. A proto mám taky v takové oblibě zvlášť alba Cult a Reflections od Apocalypticy - jejich další alba Apocalyptica a Worlds Collide jsou taky úžasný a miluju je, ale je tam čím dál tím víc textu, a tak se jejich novější věci řadí pod kolonku "nepracovní".

A jako bonus za rozluštění mé předchozí věty tu máte naprosto úžasnou instrumentálku Joey deMaia, basáka kapely, na které jsem prakticky vyrostla: Manowar. Joey je náramně skvělý basák a má ve zvyku sem tam předělat nějaký z klasických kousků. Tady je jeho verze Letu čmeláka (který z hrdosti na své podání přejmenoval na Čmelákovo žihadlo) a uznejte, že tu basu prostě drtí. Je radost na něj pohledět (pro lépe zmasterovanou poslechovou verzi klikněte zde):

 
 

Reklama