Čím dýl vybírám z témat týdne, tím menší chuť mám na ně psát. To, co se ale děje tento týden, mě donutilo přidat svých pár řádků.
Téma týdne
Fenomén Havel
21. prosince 2011 v 15:40 | CirratVideo na Téma týdne: Návrat do reality
13. srpna 2011 v 21:07 | CirratHa! Po shlédnutí dalšího Sikarova objevu při hodnocení TT jsem si říkala "Sakra, tohle umím líp!" A tak jsem to zkusila. A jsem docela spokojená.
Ano, obraz nic moc. Taky máme v předsíni vcelku tmu... Jenže:
Použila jsem foťák s 5 megapixely. Mód video. Stativ. Piáno a židli v předsíni. Pět minut mi trvalo nastavit stativ a foťák tak, abych byla v tom obraze dobře vidět. Během dalších 5 minut jsem nahodila základní líčení, abych nevypadala jako pololeprózní zombie s neopálenými fleky na ksichtě, hlavně pak hodně pudru, abych se moc neleskla. Je to smutné, když se člověk musí nalíčit, aby působil jakž-takž přirozeně. U toho jsem ještě zastavovala krvácení z nosu. A 5 minut jsem ještě věnovala přípravě textu, včetně hledání původu slova, vyhledání fenoménologie a přepisu TlusŤjochova komentáře u jednoho z mých článků.
Video jsem prohnala Windows Movie Makerem, který mi sežral barevné vyvážení, na což kašlu jak na placatej šutr. Přihodila jsem titulky, fade-in, fade-out, přechod mezi titulkem a klipem, ze kterýho jsem ostříhala začátek a konec (sedání a vstávání a šustění při vypínání). Spolu s uploadem na TyTrubku mi to zabralo míň jak 45 minut.
Za hodinu mám video, na kterém jsem vidět (chtěla jsem tam nahodit zkreslující efekt, ale když už mluvím o tom, že mě má být vidět, bylo by to pokrytecký), slyšet zřetelně a umím se z jedný vody načisto i vyjádřit, i když s přebreptama. Mám za sebou pozadí, který neodvádí pozornost a je uklizený a vůbec.
Takže ono to jde, natočit rychlý video na téma týdne, aniž by se s tím člověk musel moc sr... starat. Ono to fakt jde!
Oh Hi Blog! What a funny story!
9. srpna 2011 v 13:08 | Cirrat... aneb jak bylo o víkendu.
Lehká televizní nostalgie
30. června 2011 v 16:16 | CirratSeriály dělím do několika kategorií - ty nezajímavé, ty zajímavé ale ještě neshlédnuté, ty milované a ty (nejen duševnímu) zdraví škodící. Pro dnešek odložím svůj milovaný výzkum - ne že by mě nezajímalo, kdo přišel se seriály jako první, jaký byl vůbec první natočený seriál a co si o něm tenkrát lidi mysleli a podobně, ale tuhle detektivní práci nechám někomu jinému. Popřípadě na někdy jindy.
A Kind of Magic
26. června 2011 v 20:40 | Cirrat
Asi spíš znáte Freddiem překopanou singlovou verzi téhle písničky. Tohle je originál, jak ho sepsal Roger Taylor. Kdo si bez pomoci vzpomene, ve kterém filmu se objevila tahle verze, má u mně malé, bezvýznamné, leč přesto plus.
Malkiel psal o magii v nás, Sikar píše o nadužívání (nebo spíš zneužívání a znásilňování) magie v povídkách (soubor odkazů např. zde), Temnářka přiblížila dětství "toho divnýho s magií". No a co Citrátová? CItrátová filozofuje nad nesmrtelností chrousta, zvláště pak toho magického.
Bylo - Nebylo I
30. května 2011 v 12:50 | Cirrat... aneb nejdřív o pohádkách.
Pohádky jsou pro děti a mají vždycky dobrý konec.
Dobro zvítězí, zlo je poraženo (Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí).
Pohádky slouží k ustanovení hodnot ve společnosti.
To je teda téma!
16. května 2011 v 13:45 | CirratVážení a milí, dovolte mi krátkou noticku:
Ježto se redakce rozhodla, že nemá čas ani nervy na pročítání témat týdne a sestavování jakéhosi výběru, ukula Pochybná kočka (alias Dubious cat) železo dokud bylo žhavé, a tak máme polooficiální a plněoficiálně schválený blog, který je těmto přehledům (a nejen jim) věnován, tema.blog.cz.
Sypejte, sypejte, ať už jste tam!
Autorkou designu je Pochybné zvíře. To kdybyste nevěděli :-)
Vo ničom
21. dubna 2011 v 10:10 | CirratŘíkala jsem si, že na tohle téma psát nebudu a nebudu. Přečetla jsem si pár dalších článků, a i u obvykle elegantně píšících blogerů jsem tentokrát narazila na pokulhávající herky. A nakonec se mi nasbíralo pár záležitostí, který tu můžu zmínit, a tak se přehlídky mrzáčků vo ničom zúčastním nakonec se svým kriplíkem i já...
Pls, pls, pls...
28. března 2011 v 12:12 | CirratNový týden, nové téma - tentokrát o seznamování na netu. Hm, to je v mém životě kapitola docela barvitá, pestrá a popravdě, rozsáhlá...
Zabití nebo vražda?
22. března 2011 v 13:03 | CirratJeště chci k předchozímu článku na TT Trest smrti přidat jednu úvahu: V současnosti je zabití prchajícího zloděje vražda. Případ Karla Bašty je mediálně známý, ale pojďme si to vzít trochu jinak.
Vracíte se domů z večeře se svou manželkou, manželem. Ve vašem domě se svítí, i když měla slečna na hlídání dát děti už dávno spát. Přivítají vás vykopnuté dveře, divné šrámy na zdech, vysoká postava právě mizí dveřmi na terasu a v obýváku vidíte své děti a slečnu na hlídání sešněrované jak závitek k nedělnímu obědu, možná s modřinami a škrábanci. Máte legálně drženou zbraň.
Co uděláte?
Chcípni, zmetku!
22. března 2011 v 11:45 | CirratTéma týdne a trest smrti. Rovnou se přiznám, že píšu, aniž bych četla články ostatních, protože jinak se tenhle článek fakt nafoukl (možná se nafoukne i tak, miniaturu neslibuju, ale pořád bude nafouknutý míň než by mohl být).
Takže, oko za oko, zub za zub, život za život?
Pojďme na to.
Smoke on the water...
15. března 2011 v 13:09 | Cirrat... fire in the sky. Téma týdne je kouření a co na to já, silný společenský kuřák? Můj vztah k cigaretám (a doutníkům a cigárům a vodní dýmce - obyč dýmku jsem ještě nezkusila) je dobře popsaný v tomhle článku. A abych nekopírovala sama sebe, budu se věnovat tomu, co jsem si o kouření přečetla u jiných blogerů. Byla to psina.
Totok je vytlemená Citrátová s cigárem v jedný tlapě a jedenáctkou Gambáčem v druhé na fotu z loňského léta.
(Ha, teď už se těším, jak se na mě sesypou nadávky - alespoň podle dosavadních článků v TT to tak vypadá...)
S masem nebo bez?
7. března 2011 v 15:03 | CirratJo, kdyby to tak bylo stejně jednoduchý, jak to někteří Takyautoři popisují. Každopádně, zaboříte rádi své zuby do lehce opečeného stejku, který ještě relativně nedávno bučel (relativně proto, že správně by se maso mělo nechat odležet)? Nebo to u vás jistí pořádná jitrnička? Filé z lososa? Kus křupavé mrkve? Volské oko s kraji osmahnutými na trošce másla do křupava, zatímco se žloutek vláčně táhne za kouskem čerstvého pečiva? Raději požerete kilo rajčatového salátu, než abyste se dotkli svíčkové?
Jdem na současné téma týdne.
A je po žížalkách...
28. února 2011 v 13:13 | CirratZtratit iluze? Jak můžeme ztratit něco, co je nehmotné? A když je to nehmotné, znamená to, že to neexistuje? Vzhůru do nového tématu týdne!
Za co se vlastně stydíme?
22. února 2011 v 13:40 | CirratTak, téma týdne je sex. Sikar si vzal parní turboválec a rozmetal stěnu jednovětných článků jako když střelí do kuřat. Mami napsala divadelní hru o třech dějstvích a Venom si vzala ostřelovačku a jala se ostřelovat jednotlivé aspekty zleva i zprava. A i uprostřed. A to je jen zlomek.
A co na to Citrát?
Vydírání pocitem viny
15. února 2011 v 12:12 | CirratTěžko říct. Odříkat formulku, že je to znevýhodňování lidí na základě toho, k jaké rase patří, umí každý. Ale jako všechny věci, i rasizmus má víc než jednu stranu.
Připrav se, hrajem!
9. února 2011 v 12:35 | Cirrat
Smysl života je zapeklitá věc. Jak je jasno, Hráč č. 2 to nemá jednoduchý. Cítíme se tak občas všichni. Proč ale vlastně existuje Hráč č. 1?
Paralen, Paracelsus, Paragáni...
15. ledna 2011 v 21:32 | CirratPředpona "para" a její významy:
1. Z řeckého slova s významem vedle, na straně, po straně (parabola, paralýza, paralela); za něco, za něčím (paradox), rozšířením pak označující činnosti nebo věci vycházející z jiných nebo z nich odvozené (parodie) a tedy abnormální nebo defektní (paranoia). V angličtině také označuje profese nebo postavení, které jsou podřízené těm s plným tréninkem a ve vyšším postavení (paramedik).
2. Z francouzského slova s významem chránit před něčím (parasol). Výraz "parachute" pro padák je tedy doslova "ochrana před pádem".
3. Odvozeno od slova "parachute", tedy padák, a označující činnosti, osoby nebo věci ve spojení s padáky (parakotoul, paragán, paraglider).
(Zdroj: Websters.com)
Paracelsus: (1493-1541) Vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, švýcarský lékař.Vyučoval na univerzitě v Basileji, ale pro spory byl nucen město opustit. Putoval po celé Evropě. Muzeum v Moravském Krumlově vystavuje dosud jeho jizbu. Paracelsus byl toho názoru, že dobrý lékař není nic jiného než velká a svědomitá zkušenost. Považoval medicinu za základní a všeobsahující vědu, neboť ona jediná pečuje o blaho člověka. Teologie, filozofie i alchymie mají být pouze nástroji a oporami lékařství. (...) Lékař nemůže léčit pouze tělo a ignorovat přitom duši a osobnost člověka. (zdroj: slovnik-cizich-slov.abz.cz)
Paranormální: mimo normalitu (zdroj: slovnik-cizich-slov.abz.cz)
Paraořechy: nejsou ořechy, jsou to semena. (Zdroj: obal od něčeho poživatelného)
Přežili jste mou obvyklou záplavu faktů? Výborně. A protože mi dneska hrabe, plnou parou vpřed. Mimochodem, myslíte, že existuje parapára?
Y-y-y-y-yaoi!
27. prosince 2010 v 20:01 | CirratHa! Téma, ke kterému nemám ani blízko ani daleko, prostě tak akorát. Nehledejte tu přehledy, extra doporučení a klasifikaci, kterou mívám obvykle v oblibě, jen mé názory a zkušenosti.
Kniha - přítel člověka
29. listopadu 2010 v 16:02 | CirratŘekni mi co čteš a já ti povím kdo jsi. Kdo by to už někdy neslyšel. A tak se na to dneska mrknem - jo, ještě by to chtělo nějaký soundtrack. Kdo má, založí Falconery do přehrávače, kdo nemá, pustí si aspoň tu jednu:
Zde hledá 
