U Mlsný huby

Svíčková na smetaně s karlovarským knedlíkem

25. prosince 2012 v 3:27 | Cirrat
...aneb naše štědrovečerní menu. Svíčková se považuje za poměrně obtížnou záležitost, ale spíš je na dlouhé lokte, než co jiného. Stačí jen postupovat krok za krokem a nechat si dost času na přípravu, abyste pak zbytečně nefofrovali a nestresovali sebe i své okolí. Ke konci to chce trochu synchronizace, podle mě to ale stojí za to, když je v jednu chvíli hotové maso, omáčka i knedlíky, a můžu všechno podávat čerstvé a horké.

Bylinkovník

23. listopadu 2012 v 13:05 | Cirrat
Momentálně listuju svým receptníkem a přemítám, co vyrobit na zítřejší akci. Nalistovala jsem přitom i dvoustranu, kam jsem si kdysi vypsala, co která bylinka ovlivňuje. Je to jenom výtah z knihy Herbs and Health od Nicoly Peterson, kterou jsem tenkrát měla k dispozici (tenkrát = odhadem rok 2004 nebo 2005), prostě si to sem píšu, abych ty údaje měla na dalším úložišti, nicméně pokud to někoho zajímá, klidně si to může okouknout i dál...

Pečená kuřecí prsa

23. listopadu 2012 v 12:01 | Cirrat
... aneb bezpracné kuře. Tohle je breptcept, na který si asi poměrně rychle přijde každý sám. Ale pro ty, koho to ještě nenapadlo, třeba i prostě proto, že je to až moc bez práce, nechte se inspirovat (dnes bez fotek, protože včera nebylo dobré světlo a dnes zase nemám s sebou v práci foťák):

Koření do jablek

3. listopadu 2012 v 21:59 | Cirrat
Po dlouhém experimentování jsem konečně ustálila složení směsi, kterou kořením štrůdl, žemlovku a další věci z jablek (hodí se ale i ke hruškám). Poměry nechť si každý upraví sám:

skořice + hřebíček + anýz + nové koření + citronová kůra + zázvor + kardamom

Ve "zkráceném režimu" používám trio:

skořice + hřebíček + nové koření


Howgh.

Epická bramborová kaše neboli základní alchymie pro domácnosti

4. října 2012 v 13:31 | Cirrat
Dneska pojedeme bez fotek. Článek o kaši chci napsat už hodně dlouho, ale vždycky si říkám, že by to chtělo právě ty fotky, načež při každém dalším dělání kaše na foťák úplně zapomenu. Tak alespoň slovně...

Plněné cukety

27. září 2012 v 10:16 | Cirrat
Tak, zatímco jsem dopisovala lasaně z minulého týdne, večeřela jsem si u toho plněné cuketky s bramborama. Cukety jsou u nás další oblíbené jídlo, i když většinou je nakrájím na plátky, namočím do sýrového těstíčka a osmažím. Včera se mi smažit nechtělo a naopak jsem si říkala, že bych mohla zkusit něco nového, takže vám představuji lasaně plněné a zapečené.

Edit: Blog.cz mi vytrvale krade prázdné entery a taky mi sebral odkaz na cannelloni! Doufám, že jenom jednou, ale pokud se to neupraví teď, vězte, že jsem se to pokusila napravit a nepovedlo se mi to.

La-la-la Lasaně!

26. září 2012 v 23:20 | Cirrat
Konečně se dostávám k tomu, abych sem dopsala recepis na lasaně a la Citrát. Pusťte si k tomu tématickou muzičku:


A jdeme na to. Nečekejte nic převratného - čekejte ovšem něco velmi dobrého. Hlavně si přestaňte přípravy lasaní-téměř-bolognese bát.

To je jerky, napsala

24. července 2012 v 13:16 | Diktoval Than, zapsala Cirrat
Jerky je jinak sušené maso po indiánsku - chuťově intenzivní, tuhý a rychlý zdroj energie (jeden plátek vám dá stejně energie jako stogramový stejk, tak se ho nepřežerte). Možná jste na něj už narazili v trafice nebo například autobuse Student Agency, kde se prodávají jako pochoutka, ale dá se udělat i doma, kde si samozřejmě můžete maso upravit tak, aby odpovídalo vaší chuti - s česnekem, bez česneku, s chilli, bez chilli, no a tak.

Pokud tedy máte volný víkend (nejlépe), máte rádi jerky a chcete si ho udělat podle vlastní chuti, pokračujte na recept, který mi Than před chvílí vysvětlil přes Skype z Brna (ano, Sikare, toto je mýtické jerky!) a doprovodil ho fotografiemi z vlastního počinu. Děkujeme, Ježíšku - tedy, díky, Thane!

Sarma

23. července 2012 v 21:40 | Cirrat
...neboli zelné závitky masem plněné - na rumunský způsob.

Vaflím, vaflíš, vaflíme

21. května 2012 v 11:39 | Cirrat
Jak je známo, od doby před svatbou patříme s manželem ke šťastlivcům, kteří mají sendvičovač s vaflovacími a grilovacími želízky. Je to opravdu maličkost, která se vyplatí. Sice jsme sendvičovací železa někde ztratili, ale ony se sendviče stejně dobře dají dělat i na těch grilovacích, navíc pak mají takové ty sympatické proužky, že...

Každopádně vaflili jsme naposledy před rokem na srazu LARPerů v Ďíře (protože je to Ďíra s velkým Ď), včera jsem si na to vzpomněla a vytáhla ta správná železa opět na světlo boží.

Následující recept mi stačil na 12 kousků, ale není radno zapomenout na potírání želez olejem - ať žije silikonová mašlovačka: 2 hrnky polohrubé mouky, 2 lžičky prdopeče, 3 lžičky cukru krupice, 1/2 lžičky soli, 1/3 hrnku oleje, 11/2 (půldruha) hrnku mléka a 3 vejce (žloutky a bílky zvlášť). Bílky nechat stranou na sníh, všechno ostatní dobře promíchat, sníh ušlehat a opatrně vmíchat.

Bacha, jsou opravdu HODNĚ syté!

Jen to pak nesmí dopadnout takhle:

Dobrej mix

18. května 2012 v 16:07 | Cirrat
Citrátová se potýká s finanční nepřízní a vlastní leností, nicméně i tak postupně dosahuje různých výsledků na poli "zlepšujeme si fyzičku". Což je fajn.

Více-méně pravidelné cvičení nese své ovoce v podobě nárůstu svalové hmoty. Přibrala jsem sice pět kilo, mám ale pořád stejné míry jako před rokem, líp se mi chodí, běhá, míň se zadýchávám - takže ubylo tuku a přibylo svalů. Spolu s pravidelným pohybem si ale tělo začalo vyskakovat a žádá si pravidelnou stravu a pravidelný odpočinek. Jakožto pro starýho chaotika a nespavce je to pro mě docela šok.

Stroganov podle Titli

8. dubna 2012 v 14:39 | Cirrat
Beef Stroganoff (nebo Stroganov, každej to píše jak chce) je naprostá jídelní klasika a u nás se řadí k oblíbeným a vyžadovaným pochoutkám. Není to něco, co by člověk vařil každý den, protože jeho základem je kvalitní hovězí maso, které může lézt do peněz, navíc to není zrovna dietní záležitost, ale jednou za čas se může všechno, jak pravila moje doktorka.

Stroganov jsem se naučila vařit podle Titli Nihaan, která má své stránky a svůj kanál na YouTube, kde během několika málo minut vysvětluje a ukazuje známé i exotické recepty tak, že je snadné je pochopit a následovat - pokud zrovna tedy mluvíte anglicky. Pokud anglicky nemluvíte, následuje můj překlad jejího receptu, který se mi právě vaří na plotně. Je to jen jedna z mnoha mutací tohoto slavného pokrmu, rozhodně tedy netvrdím, že Titlin způsob je jediný možný a jediný správný - kupříkladu někdo přidává do omáčky lžíci dijonské hořčice. Ale rozhodně je jednoduchý a nenáročný na přípravu.

Kachýnka po citrátovsku

19. února 2012 v 12:14 | Cirrat
Je na čase zase trochu vařit. Včera jsem si zařádila u sporáku a na pořadu dne byla kachna, zelí a vařené brambory (nechtělo se mi patlat s knedlíkama a ty kupovaný v mých očích stále klesají a klesají). Pokročilí kuchaři se v tomhle článku nedozvědí vůbec nic nového, ti začínající se ovšem možná přestanou kachýnky bát - protože správně udělaná kachna je velmi léčivá, působí antidepresivně, celkově zlepšuje kondici a... a... no ještě něco pak vymyslíme. Každopádně tohle je prazákladní recept, u kterého jde hlavně o sledování kachny v troubě, ona se dělá prakticky sama.

Další zajímavé recepty najdete na zápisníku Svědkové - všechny recepty tam jsou ozkoušené v praxi.

Chlebový pokustón

24. ledna 2012 v 14:42 | Cirrat
Před Silvestrem jsem v dm-ku koupila žitnou a pšeničnou celozrnou mouku spolu se sušeným kváskem (v pytlíku s nápisem Sauerteig) a sušeným droždím (Backhefe). Pod vlivem mnoha článků o kvalitě chleba (jako je například tento) jsem si říkala už dlouho, že bych zkusila upéct vlastní chleba - a minulý víkend (ne ten předevčírem, ten o týden dřív) jsem se k tomu konečně dostala.

Hryzoto - cibuloto

22. ledna 2012 v 20:35 | Cirrat
Děje se toho hodně. Pořád ještě. Zjišťuju, že o mém životě se víc dozví průměrný uživatel Facebooku nebo Twitteru (viz odkaz vlevo nad menu) než čtenáři blogu, ale já to časem napravím.

Kupříkladu jsem konec minulého pracovního týdne zasvětila pátrání po textu SOPA a jeho studiem, který mi dokonale zvedlo mandle, jen abych v pátek večer zjistila z nenápadné poznámky jednoho maníka, kterého vůbec neznám a mám ho na FB v přátelích, protože oba hrajeme Mafia Wars 2, že existuje ACTA. Mrkla jsem na to a vřele doporučuju přečíst si, o co vlastně jde. Zvlášť, když EU slíbila, že to při nejbližší možné příležitosti podepíše taky. Vzhledem k tomu, že ho 1.10.2011 podepsalo 8 zemí včetně USA, domnívám se, že právě ACTA stojí za náhlým pádem Megauploadu, který konečně českou veřejnost poštval proti SOPA.

Vůbec, česká média o SOPA neinformují pokud možno ani trochu, a když už, pak nepřesně a nepravdivě. Ale to je na jiný článek. Mezitím se pokusím najít přesné znění ACTA (pokud má někdo odkaz, uvítám) a časem pak dám dohromady článek o tom, proč si já osobně myslím, že jsou tohle nedobrá opatření.

Každopádně hryzoto-cibuloto.

Zeleninka? Jistě. V karbanátcích.

16. září 2011 v 20:24 | Cirrat
Karbanátky, karboše, karburátory... Tohle jídlo má víc využití než přezdívek. Dají se udělat prakticky za všeho, co doma člověk najde, obzvlášť jde-li to prohnat mlýnkem na maso nebo robotem. Zachtělo se mi zeleninových karbanátků, prostě jsem na ně dostala chuť, a tak na ně dneska došla řada. A protože jsem je v žádném obchodě, do kterého se mi v posledních pár dnech povedlo dostat, v mražáku neviděla, šla jsem na ně pěkně od píky.

Masokoule v máčce

4. června 2011 v 16:42 | Cirrat
Všichni milujeme IKEAcké švédské kuličky v máčce - ale kdo se s tím má dělat doma? No, třeba já. Protože je to mrtě rychlý a tak vůbec. Na fotce omluvte neuspořádanost pokrmu, napadlo mě to nafotit na poslední chvíli, když už jsem se pouštěla do jídla...

Chléb náš vezdejší...

31. ledna 2011 v 17:15 | Cirrat
Ne, nedala jsem se na Otčenáš (i když ho umím česky, rusky a latinsky). Jen jsem nakoukla k Vilemíně a u ní jsem objevila odkaz na článek o chlebu.

No, už dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou začít péct domácí chleba - vždyť co je na tom těžkého? A je to akorát náročnější na čas, ale to se dá pořád ještě zvládnout. Jen mi chyběla motivace, jsem totiž ludra líná.

A právě motivaci jsem ve zmíněném článku o chlebu našla vrchovatě - ještě že naproti u řezníka berou cvrčovickej...

Tak to odpálíme...

24. října 2010 v 15:49 | Cirrat
Sestře se blíží významné životní jubileum (ha, doufám, že si teď připadáš alespoň na 40!) a já jí k němu slíbila profiterolky. Místo dortu. Bo šlehačkové kuličky my rádi, žejo...

Bio přece není vegetariánské!

24. října 2010 v 11:44 | Cirrat
A zase budu prskat na své oblíbené téma Bio.

 
 

Reklama